"Pověz mi o ní."
Ptal se, protože moc dobře věděl, že Yoongi se myšlenkami neustále ubírá někam mimo realitu. Jungkook mu to neměl za zlé, svým způsobem mu záviděl, jelikož on sám tohle nedokázal a na malý moment upadnout do světa dokonalých představ by pro něj byl až příliš velký luxus. Navíc, neměl nikoho, kdo by mu k tomu mohl pomoct.
Ale Yoongi...
Když o ní mluvil, oči mu zářily a ve tváři se mu držel úsměv, který u něj bylo možno vidět jen málokdy. Najednou jako by byl úplně jiný člověk, ne ten věčně zachmuřený Yoongi, který na zádech nesl snad všechnu tíhu světa, alespoň takhle to vysvětloval.
Jenže to nebylo tak jednoduché.
"Měl bys konečně něco udělat."
"Cože?" Zatvářil se Yoongi nechápavě.
"No já nevím. Třeba navázat konverzaci? To mi přijde jako dobrý a dost důležitý krok."
Jenže ta představa...
Ne.
"To nezvládnu."
ČTEŠ
TWO WORLDS | myg
Fanfiction"Žiju díky ní v představě, že je zničehonic všechno růžové, ale i přesto si v hloubi duše moc dobře uvědomuju, že realita je úplně jiná. A že jednou to přestane fungovat." Dva odlišné světy. Světy, které se v jednom krátkém okamžiku osudově střetly.
