Únos Beth

44. kapitola

Odtáhla jsem se trochu dál.
Tohle nevypadá, že to myslí přátelsky.
Ale třeba se pletu.
Nadechla jsem se zhluboka.
,,Jsi strašně dobrej kamarád a děkuju za vše."
Nic na to neříkal a usmál se.
Je mi jasný, že ten úsměv předstírá.
Ale proč?
Přece jsme jenom kamarádi a doufám, že to tak cítí taky.
Ale to, jak to říkal to moc nevypadalo.
,,Kubo já už půjdu. Dominik mě sháněl." vymyslela jsem si.
Nebo ani ne, určitě mě hledá a čeká na mě.
Kuba kývl a já pomalu odešla.
Tenhle rozhovor byl hodně divnej.
Vypadalo to, jako by mě chtěl.
Jak se přiblížil a způsob, jak to říkal.
Nikomu nechci dávat falešný naděje.
Přišla jsem do pokoje za Dominikem.
,,Co potřeboval Kuba?" zeptal se a odložil mobil.
,,Počkej."
Sedla jsem si vedle něj.
,,Hele já ani nevím. Jenom říkal, že by si chtěl zopakovat ten večer."
,,Hm, aha." povzdechl si.
,,Neboj se, nežárli. Jsme jenom kamarádi."
,,Ale Kuba to tak nebere." řekl a podíval se mi do očí.
Koukala jsem nechápavě.
,,Tolik mi o tobě povídal. Říkal jak jsi pěkná, hodná."
Usmála jsem se.
,,Nežárli. Já chci jenom tebe. Absolutně mě Kuba nezajímá. Chci jenom a jenom tebe." obejmula jsem ho.
Pohladil mě po hlavě.
,,Já nechci aby mi tě přebral."
,,Ale jasně, že mi tě nepřebere."
Podíval se na mě tak smutně.
Dala jsem mu pusu a obejmula.
,,Jsem jenom tvoje."
Hladil mě ho hlavě.
,,Počkej a co ti vlastně řekl ten David?"
,,Že ho to štve, ale byl v pohodě. Ani neřval."
,,No to se hodně divím ale."
,,Já taky. Ten dopis mám ale nechat být."
,,Jo. David má pravdu, neřeš to."
,,Hm."
,,Beth já vím, že přemýšlíš, jak to zjistíš, ale věř mi. Bude lepší, když to necháš být."
Kývla jsem hlavou a usmála se.
,,Jo a ještě mi říkal, že mi brzo řekne proč tady jsem. Prej už jsem tady docela dlouho."
,,Jo, to tak to je super."
,,Teď jsem si vzpomněla, jak na začátku říkal Martin s Davidem o tobě. A říkal to tak zajímavě, jako bys mi něco chtěl udělat."
,,Víš Beth. Kluci chtěli, aby ten únos vypadal, že prostě unesli random holku. Prostě typický únos. Ale teď už víš, že jsi tady z nějakého důvodu. Říkali prostě věci, který je napadli."
,,Jo, jasně chápu. A už si mluvil s Vojtou?"
,,Ne, ale potřeboval bych se s ním na všem domluvit."
,,Dominiku víš na co mám chuť?"
,,Nevím, na špagety, pizzu?"
,,Nee, na tebe." řekla jsem a lehla jsem si mu hlavou na stehna.
,,Ty jsi tak strašně hodná holka. A mám taky, ale nemůžeme broučku." řekl a hladil mě po hlavě.
Někdo rozrazil dveře.
,,Dominiku?" řekl šťastně Jakub.
Koukal na nás od hlavy až k patě.
,,Jo, pardon. Mám jít?"
,,To je jedno, no pojď." řekl Dominik naštvaně.
,,To teda dobře tajíte, že spolu jste, když se po něm valíš."
Dominik nahlas vydechl.
,,Povídej Jakube."
,,Našel jsem něco."
Zvedla jsem se z Dominika a sedla si normálně.
,,U tebe nahoře v pokoji jsem našel hrozně moc peněz."
Vykulila jsem oči a podívala se nechápavě.
,,No bylo tam nějak dvacet tisíc."
,,Počkej proč jsem to nenašla?"
,,Nevím Beth, ale bylo to pod postelí."
,,A nevíš čí to je?" zeptal se Dominik.
,,Podle mě to tam dal David. Potřebuju se ho zeptat."
,,Ale tak to je super." řekla jsem a usmála se.
,,To jo. Tak já jdu hledat Davida." řekl a odešel.
Podívala jsem se na Dominika.
,,Máme docela už dost těch peněz."
,,No to jo, máme." usmál se a vzal mě za ruku.
,,Až dneska uvidí David ty záznamy, tak budeme tady chodit pořád za ručičku." řekl a hladil mě palcem po ruce.
Usmívala jsem se a užívala si jeho doteky.
,,No jo. Představíš si, že jdeme spolu do toho obýváku za ručičku?" zeptala jsem se.
,,Ano. Bude to úžasný." řekl a přitáhl si mě k sobě.
,,Přesně. Noci plné vášně. Budeme spinkat spolu."
,,Ano. A řekneme ať nám nikdo neleze do pokoje, budeme tu sami a dělat si co chceme." řekl a dal mi pusu na tvář.
S Dominikem jsme byli skoro celé odpoledne.
Přijde mi, že jsme spolu skoro pořad.
Děkuju za tu noc.
Kolem šestý jsme šli do obýváku.
Zamířila jsem rovnou do kuchyně a podívala se do lednice co tam je.
Na gauči byl David s Kubou.
Zajímá mě, kdy se David podívá na ty záznamy z kamery.
Vzala jsem si nějaký čokoládový jogurt a sedla si na gauč jako vždycky vedle Dominika.
,,Kde jste byli takovou dobu?" zeptal se Kuba.
Otočila jsem se na něj a usmála se.
,,Byli jsme u Dominika."
,,Takovou dobu, co jste tam dělali?"
,,Moc možností není co bychom dělali. Seděli jsme, povídali si." řekl Dominik docela naštvaně.
,,Jo aha, takhle. A Beth nechceš dneska spát u mě nahoře? Že bychom si udělali společný večer."
Nevěděla jsem co mám říct.
Dominik do mě nenápadně strčil.
Doufám, že to chápu dobře.
,,Promiň Kubo, ale dneska máme domluvený večer s Dominikem." usmála jsem se.
David se na mě podíval a zvedl obočí.
,,Zase?" zeptal se David a podíval se na Dominika.
,,Jo, zase." řekl už naštvaně.
Chudák, on strašně žárlí.
,,Tak vy dva jste spolu poslední dobou pořád." řekl Kuba.
David se usmál a mrknul na mě.
Zakroutila jsem hlavou a usmála se.
,,Ano jsme. Máš s tím nějakej problém Kubo?" řekl naštvaně Dominik.
Podívala jsem se na něj nechápavě.
,,Dominiku!" řekla jsem a pohladila ho po ruce.
,,Ne, nemám. Měl bych?"
,,Nevím."
,,Kluci nehádejte se furt." zastavil je David.
,,Já se s nikým nehádám." zakroutil hlavou Dominik.
,,Davide už ti říkal Jakub o těch penězích?" zeptala jsem se, abych změnila téma.
,,Jo, říkal. Zajímalo by mě, kde se to tam vzalo. Nepamatuju si, že bych dával pod postel peníze."
,,Hm, to je divný." řekla jsem a podívala se na Dominika.
Ten naštvaně seděl a koukal se do země.
Měla jsem chuť ho pohladit, ale je to takový divný.
,,A co ti je zase Dominiku? Co si nasranej." zeptal se ho Kuba.
Ne, prosím ať se nehádají. Strašně mě to štve a vadí mi to.
,,Já nejsem nasranej."
,,Tak snad nejsem blbej."
,,No tak asi jsi. Prostě nemám náladu."
,,Ale hlavně, že na Beth máš náladu vždycky."
Dominik vyvalil oči.
,,Děláš si ze mě srandu? Starej se o svý. A radím ti, ať držíš hubu."
,,Dominiku nebuď na něj zlej. Klid." řekla jsem a dala mu ruku na koleno.
,,Já mám být v klidu!? Vždyť on pořád má něco na mě."
,,Jo? Já jsem byl v klidu, ty sis začal!"
,,Já jsem ti řekl, ať držíš hubu!"
Podívala jsem se smutně na Dominika.
Ten se snažil usmát aspoň na mě.
Kuba už byl radši ticho.
Takhle jsem Dominika nikdy neviděla.
Je strašně naštvanej.
Je mi tě docela líto Kuby. Docela to přehání a teď na něj byl fakt zlej.
Kuba je kamarád a mám ho ráda. Je to úžasnej kluk, ale nic k němu necítím.
Doopravdy ne.
A mrzí mě, že s ním nechci trávit čas, jenom kvůli Dominikovi.
Ale chápu ho, strašně žárlí.
,,Dominiku chci s tebou mluvit o samotě." řekl Kuba vklidu.
,,Tak teď vidíš, že jsem asi nasranej, tak logicky ne." řekl Dominik a povzdechl si.
,,Jasně. No tak čau."
Kuba se zvedl a odešel.
David si vzal do ruky mobil.
,,No radši se do toho plést nebudu." řekl a dělal si svoje.
,,Davide koukal ses na ty kamery?"
,,Ne, nekoukal, ale podívám se k večeru."
,,Jo, dobře."
Povzdechla jsem si.
Vidím, jak je Dominik strašně naštvanej a drží se, aby neřval. Já nevím, co s ním mám dělat.
Ale počkám, až se uklidní a pak až s ním o tom budu chtít mluvit.