Únos Beth

14. kapitola

Ve dveřích stál Vojta.
,,Dominiku, co ty tady děláš?" zeptal se udiveně.
,,Co ti je do toho?"
,,Uklidni se bože."
,,Zmrde zkurvenej, začni se chovat!" zařval po něm Dominik.
,,Vole co je ti? Sis chránil tu svoji malou holku, že jsi praštil Davida?"
Dominik se zvedl, a nasraně šel rychlím krokem za Vojtou.
,,Ty jsi ji šel hned za Davidem napráskat. Aby měla problém, aby ji David seřval! Tohle dělat nebudeš."
,,Mi nebudeš nic příkazovat!" zařval po něm Vojta nazpátek.
Sedím, a nevím co mám dělat.
,,No to teda budu! Ještě jednou, ji budeš dělat problémy, tak budeš mít problémy u mě. Myslel jsem, že jsi jinej. Hah. Nezměnil ses."
,,Jsem furt stejnej. A ty mi tady nebudeš vyhrožovat. Co si myslíš?"
,,Já nebudu vyhrožovat tobě, když jí nebudeš dělat problémy."
Dominik se čím dál víc přibližoval k Vojtovi.
,,Ah. Dominiku. Já si budu dělat co chci."
Dominik zvedl ruku, a vrazil mu pěstí.
Seděla jsem a mlčela.
Vojta se nenávistně podíval, a odešel.
Chvíli jsem seděla a mlčela.
,,Dominiku, další?"
,,Dal jsem mu snad jasně najevo, že tě nechá být a dál mě provokoval."
,,To se asi Jakubovi líbit nebude, že?"
,,Nevím. Bude mu to asi jedno."
,,Bojím se Davida." řekla jsem potichu.
,,Neboj. Ochráním tě před ním. Mluvil jsem s ním. Ale je to k hovnu. Je posedlý tou událostí, co se stala."
,,Vím, že neuslyším jakou, ale nějak se to snažím pochopit. Teda aspoň snažím."
,,Neboj. David ti to řekne."
,,Nevíš kdy?"
,,No termín nemá, ale někdy určitě." řekl Dominik a smál se.
,,Myslíš, že je David v pohodě?"
,,Určitě."
,,Potřebovala bych si promluvit s Jakubem."
,,Tak já jdu dolů, a přivolám ti ho."
Dominik se zvedl a šel.
Po nějakých deseti minutách přišel Jakub.
,,Beth. Chtěla jsi se mnou mluvit." řekl a sedl si ke mně na postel.
,,Jo, chtěla. Ty jsi mluvil už s Vojtou?" řekla jsem v klidu.
,,Jo, mluvil. Ale s ním to nejde prostě. Jak už jsem říkal. Kdyby cokoliv, dej mi vědět, jo?"
,,Jo. Jasně."
,,Počkej, teď mám otázku já. Proč Davidovi s Vojtou teče krev?"
,,Dostali od Dominika."
,,Dominika? Čím si to zasloužili?"
Povzdechla jsem si.
,,Davida za náznak na jeho minulost. A Vojtu, že na mě poslal Davida, a za to jak se ke mně chová."
,,Aha. Od tý doby, co jsi tady, se dějí zajímavý věci."
,,Hah. A pořád nevím proč jsem tady."
,,Neboj. Ono se to dozvíš."
,,Bude to pro mě prej těžký, až se to dozvím. Bojím se, co to je."
,,Neboj. Až se to dozvíš, tak uvidíš. Počkej. A další otázka. Proč nemáš kalhoty, a kde je prostěradlo?"
,,No. Stala se mi nehoda." řekla jsem vážně.
,,Asi osobní, že?"
,,Dostala jsem to. Řekla jsem to Dominikovi, a ten mi rychle jel pro vložky."
,,Jo. Jasně. Tak to se může stát každý holce. A jak to mezi sebou máte?"
,,Hodně mi pomáhá. Nic se mu nebojím říct. Kamarád."
,,Představíš si s ním být ve vztahu?"
,,Jakube, zase došlo na tuhle otázku?" zasmála jsem se nahlas.
,,Promiň, zajímá mě to."
,,Ne. Nechci a nedokážu." usmála jsem se.
,,Jo. Jasně."
,,Tak já mizím. Jinak dneska tady bylo hodně velký drama. Jak ti vrazil David. Dominik, jak praštil Davida s Vojtou."
,,No aspoň se tady nenudíme." zasmála jsem se.
,,No s tebou se člověk nudit nedá." usmál se Jakub.
Vrátila jsem mu úsměv.
,,Půjdu. Nechám tě tady v klidu."
Jakub odešel a já si lehla.
Celý odpoledne se nic nedělo.
Žádný drama. Ležela jsem a nudila se.
Kolem sedmý jsem přišla dolů, a doufala, že situace nebude napjatá.
Mám docela hlad.
Divím se, že za mnou David celý odpoledne nepřišel.
Přišla jsem pomalu do obýváku.
Martin seděl na gauči, a koukal do mobilu.
,,Ahoj." řekla jsem.
Martin odložil mobil.
Kývl na mě hlavou, a usmál se.
,,Kde jsou všichni?"
,,David je v kuchyni. Ostatní jsou v pokojích. A David s tebou chce mluvit."
,,Prosím jen to ne." řekla jsem potichu.
,,Připadá mi v klidu, neboj. Když tak přijdu na pomoc."
Vydechla jsem, a šla pomalu za Davidem do kuchyně.