Únos Beth

51. kapitola

Kopl mě do pusy a krev mi začala stékat.
Snažím se popadnout dech, ale nejde to.
Ležím v bolestích a jenom čekám, až to utrpení konečně přestane.
Až mě přestane mlátit.
Sedla jsem si a začala vidět rozmazaně.
Dýchej Beth, to zvládneš.
,,Tak co, frajerko?"
Mlčela jsem a koukala se mu do očí.
,,Mám přestat?"
Pořád mlčím a radši nic neříkám.
,,Hej, mluvím s tebou. Taková ukecaná holka a teď mlčí?"
,,Přestaň prosím." snažila jsem ze sebe vydat.
,,Budeš se ke mně chovat hezky?"
,,Jo." řekla jsem potichu a utřela si krev, která tekla z pusy.
,,Fajn. Ještě jednou se omluv za to, jak ses ke mně chovala."
,,Omlouvám se."
Vojta se usmál a pomalu odešel.

Pohled Dominika
Potřebuju zjistit, kde je Beth.
Sedím a snažím se obvolat co nejvíce lidí, abych dostal všechny peníze.
Potřebuju to prostě sehnat.
Beth je silná holka a věřím, že to tam s Vojtou zvládne.
Teda aspoň ji musím věřit.
Všichni volají a snaží se sehnat peníze.
Přišel ke mně Viktor a sedl si vedle mě.
,,Sehnal jsem 30 00, sháním dál." řekl a položil mi ruku na záda.
,,Mám zatím u sebe 20 000 a od jednoho kamaráda budu mít 10." povzdechl jsem si.
,,To je super. A neboj se. Zvládneme to a za chvíli tady budeš mít Beth."
,,To doufám."
David otevřel do obýváku.
,,Mám 50 000, takže říkám, že tohle zvládneme kluci. Za chvíli tady budeme mít Beth."
,,Takže máme zatím 110 00." usmál jsem se.
,,Tak ještě volá teď Kuba s Martinem a Jakub něco taky sežene. Neboj Dominiku."
,,Ani nevíte, jak se o ni bojím."
,,Věřím tomu, ale neboj zvládne se to, jasný?"
Pokusil jsem se o úsměv.
Přišel jsem nahoru za Kubou, abych zjistil, jestli nemá nějaký peníze.
Otevřel jsem dveře a podíval se na něj smutně.
Akorát s někým volal.
,,Jo, dobře, tak jo dík a přijeď."
Zavěsil to.
,,Tak kolik si sehnal?"
,,40."
Usmál jsem se.
,,Potřebujeme, aby všichni ty peníze přivezli."
,,O to se neboj, přivezou."
,,Dobře. Máme už teda 150. Jdu sehnat 50." řekl jsem a šel to říct klukům.

Pohled Beth
Pomalu jsem si sedla a opřela o zeď.
Udělalo se mi neskutečně špatně a sedím tady v rohu celá vyklepaná.
Prosím, kluci sežeňte ty peníze.
Nedokážu se zvednout. Nedokážu mluvit.
Nedokážu skoro nic.
Potřebovala bych asi jet do nemocnice.
Je mi fakt extrémně zle a bolí mě břicho.
Nejenom břicho. Bolí mě celej člověk.
Už chci být doma.
Teď bych potřebovala donést sklenici vody a napít se.
Mám smíšené pocity.
Strach, naštvanost a všechno možný.
Nahlas jsem si polkla.
Do pokoje někdo přišel.
Byl to ten kamarád Vojty. Doufám, že po mně nebude nic chtít.
,,Beth?" promluvil na mě.
Podívala jsem se na něj naštvaně.
,,Chceš nějak pomoc?" snažil se být milej.
Zakroutila jsem hlavou.
,,Vypadáš, že na tom nejsi dobře. Dokážeš mluvit?"
Co ho to kurva zajímá? Ten ať si vypadne někam za Vojtou.
Tak asi je jasný, že když mě zmlátil, tak tady nebudu vysmátá.
Možná bych dokázala mluvit, ale zakroutila jsem pouze hlavou.
,,Fajn. A snad to bude dobrý."
,,Jdi pryč, prosím." zašeptala jsem.
Ten jeho kamarád kývl a odešel.
Zakroutila jsem hlavu nad tím, jak mě tady oba serou.
Asi po hodině do pokoje přišel Vojta.
,,Ty tady pořád sedíš na zemi?" usmál se.
Nejradši bych chtěla odpovědět nějak vtipně, ale vím, že se mi to nevyplatí.
Kývla jsem.
,,Tak už ti tvoji kamarádi sehnali peníze, takže večer je tady prej budu mít."
,,Fakt?" podívala jsem se s nadějí v očích.
,,No. A už ti pověděl David, co strašného udělal tvůj milovaný táta?"
Zakroutila jsem hlavou.
,,Ne? Tak já ti něco povím. David tě nesnáší. Nenávidí tě."
Povzdechla jsem se.
,,Za to, co udělal tvůj pojebanej otec!"
,,Takhle o moji rodině nemluv."
,,Ty ho bráníš? Vždyť ví, že tě David unesl, akorát jsi mu jedno."
,,To není pravda."
,,Tvůj otec, znásilnil Davidovu mámu. Umřela v psychiatrické léčebně!"
Vytekla mi slza.
,,A víš co udělal taky tvůj otec? Zabil tátu Davida!"
,,To není pravda!" řekla jsem a slzy mi stékaly po tváři.
,,A proč si myslíš, že tě asi David unesl? Chtěl se pomstít na někom z jejich rodiny!"
,,Drž hubu!"
,,Všichni ví, že jsi u kluků! Oba tvý rodiče, to moc dobře ví!"
,,To by neudělali!"
,,Ale udělali. Tvoji rodiče Davidovi zkazili život a on chtěl posrat život tobě! Akorát se mu to moc nedaří."
,,Drž už hubu Vojto!" řvala jsem a nahlas brečela.
,,Tvoji rodiče jsou strašní zmrdi. Oni ví, že ti chce David posrat život. Tvůj otec řekl, že mu to je u píči a ať tě klidně zabije!"
Kroutila jsem hlavou a brečela.
,,A co na to tvoje máma? Že ji to je jedno. Že si stejně byla problémová, ať si tě klidně David unese." zasmál se Vojta.
,,Nevěřím ti ani slovo."
,,Moc dobře víš, že je tvůj táta psychopat."
,,Ale tohle by nikdy neudělal, rozumíš?"
,,Ale udělal. Zabil tolik lidí! A je mu jedno, že tě David unesl. Všichni ví, že jsi v Německu, chápeš?"
Brečela jsem na zemi a kroutila hlavou.
,,No jo. Tak se vybreč." řekl a chvíli na mě koukal. Potom pomalu odešel.
Klepala jsem se na zemi.

Pohled Dominika
Zavolal jsem Vojtovi a doufám, že Beth je v pořádku a nic jí neudělal.
Peníze už máme a do dnešního večera, je všichni přivezou nebo pro ně někdo sjede.
Sedím tady a je mi divně.
Bez Beth je tady takový ticho.
Chybí mi a chci ji mít vedle sebe.
Teď u sebe máme nějak 100 tisíc a čekáme, až nám přivezou další.
Vojta už nám dal adresu, takže přijedeme za moji malou Beth a už ji nikdy neztratím z očí.
Budu ji pořád hlídat a snažit se, aby ji nikdo neublížil.
Už nikdy nic takového nedovolím.
Usmál jsem se nad představou, že sedím vedle Beth a držíme se za ruku.
Jakub přišel potichu a sedl si ke mně.
,,David teď jel pro všechny peníze, aby jsme tady měli Beth co nejrychleji." usmál se.
,,Už se na ni těším a doufám, že bude v pořádku."
,,Jasně, že bude. Teď je teda David všechny sežene a pak jedem."
,,Kdo pojede všechno?" zeptal jsem se a podíval se vážně.
,,Já, ty a David."
Kývl jsem.

Kniha za nějakou chvíli bude končit a půjdu na druhé pokračování. Akorát netuším, jak by se to druhá kniha měla jmenovat. Tak kdyby měl někdo nějaký dobrý nápad, kterým bych se mohla inspirovat, tak pište❤️