Únos Beth

9. kapitola

Slyšela jsem svoje jméno.
Úplně jsem nerozpoznávala, kdo na mě mluvil.
,,Beth."
Jemně mě daná osoba hladila po zádech.
Konečně jsem otevřela oči.
,,Beth, je jedenáct, spala si tak čtyři hodiny."
,,Počkat, co že?" zeptala jsem se udiveně.
Sedla jsem si na postel. Vedle mě stál Dominik.
,,Dominiku, ahoj." vypadlo ze mě.
,,Ahoj."usmál se na mě.
,,To jsem spala tak dlouho?"
,,No, dole už jsem jenom já a Martin, když tak můžeš přijít."
,,Dobře, tak já se nějak proberu a přijdu."
,,Ty jo. Jsi nám řekla, že jdeš na záchod a po půl hodině, jsme se šli podívat, co tam tak dlouho děláš.Tak mě napadlo jít k tobě do pokoje, a ty jsi tady spinkala."
Zasmála jsem se.
,,Nevím proč, byla jsem strašně unavená."
,,Jasně, chápu. Tak já tě nechám."
,,Počkej, půjdu za tebou." řekla jsem, a zvedla se.
Dominik přešel ke dveřím, otevřel je a šli jsme dolů.
,,Měla jsi tam strašnou zimu, tak jsem ti tam zavřel okno."
,,Děkuju. Myslela jsem, že vytuhnu tak na hodinku."
Dominik se zasmál.
Přišli jsme společně do obýváku.
Seděl tam Martin a byl na mobilu.
Podíval se na mě.
,,Je, co ty tady děláš Beth?"
,,Dominik mě vzbudil, jdu k vám, nevadí?"
,,Ne, pojď si sednout."
Sedla jsem si k Martinovi na gauč a Dominik taky.
,,Kluci mohla bych poprosit o tričko na spaní?" zeptala jsem se.
,,Není problém, já ti přinesu." řekl Martin a už se zvedal.
,,Ne. Víš, já. Dominik má takový příjemnější materiál." vyhrkla jsem.
Nechci tričko od Martina, chci cítit vůni Dominika.
Prostě Dominikovskou vůni.
Martin se zasmál.
,,Jo, tak že má lepší materiál?" zeptal se.
,,No, ano."
,,Jasně zajímavý. To tričko je ze stejného materiálu, ze stejného obchodu."
Do prdele. Teďkon mě Martin zaskočil, co mám říct.
,,Aha, tak to mi asi jenom připadalo."
,,Neboj, já nějaký najdu a půjčím ti." řekl Dominik.
Přesně tohle jsem chtěla slyšet.
,,Jo, děkuju, a ještě prosím mikinu."
,,Všechny moje mikiny jsou už použitý." řekl a zasmál se.
,,No ale to mi vůbec nevadí." snažila jsem se ho přesvědčit.
,,Ale nebudeš nosit moji starou spocenou mikinu přece." řekl a usmíval se.
Já tu mikinu prostě chci, takže ho prostě přesvědčím.
,,Ale vždyť to absolutně nevadí. Doopravdy. Mně. No mně se docela líbí ten materiál tvých mikin."
,,Ale vždyť jsi zbytek neviděla." řekl a smál se.
Do prdele to je trapas, musím to zakecat.
,,No to ne, ale věřím tomu, že je určitě jak tahle dobrá."
,,No ale já ti rád půjčím." řekl Martin.
,,No ale..."
,,Počkej, žádný ale. Když tak toužíš po mojí mikině, tak tady." řekl Dominik a sundal si tu, co měl na sobě.
Štěstím jsem se usmála.
No doteď to bylo na Dominikovi, takže to bude krásná vůně.
,,Moc děkuju." řekla jsem.
Podal mi ji.
,,Neděkuj a na. Měl jsem ji od rána."
Nandala jsem si ji, a nenápadně k ní čichla.
No nenápadný to úplně nebylo, ale musela jsem.
No to byla vůně.
Úplně nádherná. K tomu bych mohla čichat každý den.
,,No nečichej k ní. Moc nevoní." řekl Dominik a smál se.
Dělá si srandu? Vždyť je to tak strašně krásná vůně.
Miluju ji úplně.
,,Ale, vždyť to voní úplně normálně."
Upřímně tu mikinu nepotřebuju na sebe.
Ale až budu usínat, tak se k ní přitulím, a hned se mi bude usínat lépe.
A ne. Nejsem do Dominika nějak zamilovaná, nebo tak něco.
Prostě líbí se mi ta vůně, to je všechno.
Ovšem Martin na mě hází už celým dnem pohledy, jako kdybych ho chtěla.
,,A tričko ti mám dát taky?" zeptal se mile.
,,Dominiku byl bys strašně hodnej."
,,Dobře, podívám se ti po nějakým."
,,Nejlíp rovnou ze špinavého prádla, že Beth?" zeptal se Martin a zasmál se.
Zakroutila jsem hlavou.
Na tohle prostě nic říct nejde, prostě ne.
,,A tu moji mikinu si vzít můžu?" zeptal se Martin.
,,Zatím ne. Když tak je budu střídat."
,,No podle mě z tebe už tuhle mikinu nesundá." řekl Martin.
,,Tak jsme se zasmáli. Já mám ráda jenom ten materiál."
,,Jakej furt materiál, lepší výmluvu sis fakt najít nemohla viď."
,,Ale to výmluvy nejsou." řekla jsem vážně.
Já vím, že mi Martin nevěří, ale hlavně ať si nic nemyslí Dominik.
Někdo vešel do obýváku.
Byl to Jakub.
,,Jakube ahoj." řekla jsem, a zvedla se.
,,Beth, dobré ráno." zasmál se, a mířil ke mně.
Pevně jsme se obejmuli.
,,Co to děláte?" zeptal se Dominik.
,,No víš, takhle se zdraví holky. Holky milují, když je kluk obejme."
,,Jo aha. A kde si to zrovna ty vzal?" řekl Dominik udiveně.
,,Zkušenosti. Holky to přímo milujou. I tady Beth to potvrdila."
,,No Beth, aby ti Dominik nežárlil." řekl Martin a začal se smát.
Jakub se k němu zvesela přidal.
Dominik na to nic neříkal a já radši taky mlčela.
Sedla jsem si zpátky.
,,Jsi tady nebyl na tu scénu, kdy Beth si tady vydupala, že chce mikinu Dominika, a že jí je jedno, že je špinavá."
Jakub se zasmál.
,,Fakt? To je ale hezký."
,,Ale nevydupovala, jen se ji líbí víc moje mikina." bránil mě Dominik.
,,Přesně tak, ten materiál, je výbornej." řekla jsem.
Jakub se začal smát ještě víc.
Podívali jsme se na sebe s Dominikem a zakroutili očima.
,,Martine připomenu ti jedno. Známe se jenom den."
,,Ano, a už to jiskří."
Nad tím jsem se jenom usmála.
,,Co ten Vojta, něco nového?" zeptala jsem se.
,,Ne, furt stejný. Nevyhrožoval ti nějak ještě?" zeptal se Jakub.
,,Ne, to ne, ale podle mě brzo bude."
,,Pokud se bude něco takového dít, tak dej vědět."
,,Jo, jasně dám."
,,Já jsem hrozně unavenej, já už jdu k sobě." řekl Martin, zvedl se a odešel.
,,Já taky, tak možná půjdu spát." řekla jsem.
,,Promiň, že jsem tě vzbudil." řekl Dominik.
,,To nic, jenom můžu ještě to tričko?"
,,Jo, jasně, pojď se mnou."
Dominik se zvedl a já šla za ním.
Jakub se zvedl a šel asi k sobě.
Vypadal docela unavený.
Přišla jsem do pokoje Dominika.
,,Počkej, musím se ti potom mrknout, ale netuším kde nějaký čistý mám."
Dominik přišel ke skříni a dlouho tam něco hrabal.
Dívala jsem se kolem.
Jestli tady náhodou není něco, co by mi mohlo pomoc s pátráním po Davidově minulosti.
Nic nevidím.
Má tady nabíječku, pár rozházených věci, ale nic, co by mi pomohlo nevidím.
,,Podívej tady mám nějaký. Je tam takovej flek, ale ten vyprat nejde."
,,Hádám, že to je od jídla." zasmála jsem se.
,,Jo, ano, jasně, že jo. A já doufám, že ti sedne materiál." řekl a taky se zasmál.
,,Jo, snad jo, ale myslím, že určitě."
,,Dobře, tak tady ho máš."
,,Jo, děkuju. Jinak potřebovala bych si vyprat džíny a spodní prádlo, takže možná se tady zase budu procházet bez kalhot, ale ne bez vědomím."
Dominik se zasmál.
,,Já s tím problém nemám. Jen si to tam dole do pračky hoď, pak jenom přeběhneš nahoru. A neboj, všichni jsou ve svých pokojích, takže tě neuvidí. Ráno ti to nahoru přinesu."
,,Děkuju moc, ty jsi na mě tak strašně hodnej, ještě jednou děkuju." řekla jsem a usmála se.
,,No dlužím ti to, za to, že jsem tě vzbudil."
,,Ale, to je jedno, aspoň si dám oblečení vyprat, a pokecali jsme."
,,Nahoře pračku nemáme, tak já půjdu s tebou nahoru, a cestou ti vezmu to oblečení, ať se tady nemusíš promenádovat bez kalhot, když ti to je nepříjemný."
,,Fakt, ty jsi hodnej, děkuju. Jinak mně to je prostě blbý. Dům plný kluků a já tady budu nosit tohle."
,,Já si myslím, že klukům by to nějak nevadilo, ale spíš by to chtělo třeba nějaký krátký kraťasy."
,,Jo, jasně. Tak až půjdou kluci nakupovat, tak si na to vzpomenu."
,,Dobře, tak pojď."
Dominik zavřel skříň a šel rovnou nahoru.
,,To spodní prádlo, co jsme ti koupili máš když tak nahoře."
Kývla jsem hlavou.
Vyšli jsme ke mojim dveřím.
,,Zůstanu za dveřma. Převlíkni si to spodní prádlo, a pak mi dej to, co potřebuješ vyprat."
Šla jsem do pokoje.
Udělala jsem, jak říkal Dominik a dala mu věci na praní.
,,Ještě jednou děkuju."
,,Nemáš za co. Tak já jdu, ahoj a dobrou."
,,Ahoj, dobře se vyspi a když tak v deset."
Dominik kývl a pomalu šel.
,,Počkej Beth."
Otočil se, a vrátil se ke mně.
Zajímalo by mě, co se stalo, nebo co má v plánu.
Přišel hodně blízko ke mně, a obejmul mě silně.
Hned jsem se přidala.
Nadechla jsem se a ucítila jeho vůní.
To je moc pěkný objetí.
Chci aby nikdy neskončilo.
Dominik mě pustil.
,,Papa." řekl a odešel.
,,Papa, děkuju za všechno."
Dominik se znova usmál a šel.
Šla jsem si lehnout.
S hodně dobrým pocitem.
Je tady docela zima, takže okno otvírat nebudu.
Sundala jsem si mikinu.
Tričko si převléknu až ráno.
Konečně jsem si lehla.
Přitulila se k mikině od Dominika a zavřela oči.