podivný rozhovor

10 0 0
                                    

Byla stále větší a větší tma a ve stanu už nezůstal kromě hrstky lidí nikdo.
Leo a Griff si něco potichu šuškali a občas se tomu zasmáli, Tom stále něžně hladil po hlavě spící Bellu, která se mu hlavou opírala o hrudník a Eli se do stanu nakonec vrátil.
I přes rozcuchané vlasy a pomačkanou košili mu to vcelku slušelo.
Přisunul si židli co nejblíže k Delphi a sedl si na ní opačně.

"Co po mně zas chceš?" vyštěkla Auguron a odsunula se od něj. Nebyl tam nikdo kdo by si jich všímal a proto musela být nadmíru opatrná.

"Nic po tobě nechci, chci ti jen připomenout co je Merlin zač"

Ještě párkrát naprázdno otevřel pusu a snažil se vymyslet co by dodal, ale v tu chvíli mu nic moc nepřišlo na mysl.
Delphi nad jeho hloupostí jen převrátila oči v sloup a otočila se k němu zády. Sebrala si ze stolu jednu ze skleniček a napila se. Eli se nenechal jen tak lehce odbýt a v mžiku byl opět u ní a svíral jí rameno.
Začínala mít jeho přítomnosti akorát tak dost, ale ať se snažila jak se snažila, nedokázala s jeho rukou na svém rameni ani hnout a tak musela ještě nějákou tu chvíli protrpět v jeho přítomnosti.

"Už sis mě užil dost a teď ti mile ráda ukážu kudy ven ze stanu, jestli máš zájem"
Griffin si Elije a Delphi všiml, ale Del za žádnou cenu nechtěla zažít hádku ani rvačku těch dvou a proto mu jen svým přísným výrazem vydala rozkaz aby se raději staral o Leo. Ta mu v polospánku cosi šťastně vyprávěla a on jí u toho jen hladil po zádech.

"Ne, děkuji. Najdu si cestu sám až budu potřebovat, ale zatím se mi to líbí takhle."

Stiskl jí rameno ještě o něco silněji a Delphi si skousla spodní ret, aby nezačala křičet.

"Eli prosím nech mě"

Griff se po Delphi pro jistotu pořád koukal, asi aby jí kontroloval a Merlin, který se dal do řečí se zvláštní postarší dámou s vlasy o něco světlejšími než měl on sám se po ní koukal taky. Delphi nevěděla co má dělat a taky mohla jen přemýšlet nad tím, jestli Elije o život připraví dříve Griff, Merlin a nebo oba zároveň.

"Co na mně pořád vidíš? Po světě chodí jistě stovky pěknějších holek než jsem já a jestli sis nevšiml, já jsem zasnoubená."
Elije ta skutečnost zjevně naštvala a trošku svůj stisk povolil, ale stále jí rameno pevně svíral a upíral na ní své světle zelené oči.

"Pusť ji"
Pošeptal to sice Elimu do ucha, ale i přes to Auguron poznala že to byl Merlin, protože Eli převrátil oči v sloup.

"No tak fajn."
Zamumlal si něco sám pro sebe, mrkl na Del a vytratil se ze stanu, snad aby se nemusel na svého bratra s Delphi koukat.
Merlin se na Delphi podíval a ona se automaticky pousmála, on však ne. Auguron nerozpoznala jestli je jen unavený nebo se něco stalo a proto to nechala pro tentokrát být. Vzala ho jemně za ruce a musela si stoupnout až na špičky aby mu mohla věnovat hubičku na tvář. Merlin se začervenal a na oplátku jí věnoval jeden něžný polibek.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 21, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Sestry zla 🖤 [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat