Sestry zla 🖤 [POZASTAVENO]

Brk příjetí a kniha vpuštění

"Co to je Tino?!", vykřikla Delphi a stále pozorovala Tininu náprsní kapsu.

"To bude Mira"

"Co je Mira?"

"Můj křeček, tedy vlastně je to okřídlený křeček, je to zvláštní druh, říká se mu sushu. Nejsou moc oblíbení, protože furt jen žerou a strašně smrdí"

"Aha.."

"Hele a ty jsi?", otázala se Tina a Auguron přetočila oči v sloup.

"Fajn, jsem Auguron"

"Ale Auguron není jméno, to je jiný název pro Irského fénixe", dodala vzdělaně Mika a zatahala Tinu za rukáv.

"To je šumák Miko! To je to nejúžasnější jméno na světě!, Tina přátelsky žduchla do Auguron a ona s nezájmem uhla.

"Leo by se to určitě nelíbilo"

Jakmile Auguron zaslechla jméno své sestry bylo jí jasné co se tu děje.
Mika a Tina byly její kamarádky.

"Vy znáte Leo?"

"Samozřejmě, je to má nejlepší kamarádka. S Tinou se baví taky ale jinak má radši mě"

"Aha..."

Z Tininy náprsní kapsy vylezl zlatohnědý vypasený křeček.
Zaujatě pozoroval mračící se Auguron a potom se prosebně zahleděl na svou paničku.
Ta

"Hele holky už budu muset, něco si musím zařídit"

"Tak pa, Auguron"

Auguron jim ani nezamávala.
Utekla hned pryč a měla namířeno na Bradavickou věž, kde nikdy nikdo nechodí.
Konečně jí napadlo kam by mohla schovat diadém, jedem z dosud existujících Voldemortových viteálů.

Pořád ho sebou nosila.
Měla ho všude kam se pohla a nikdy bez něj nevykročila ze sídla.

Zastavila se před věží a zhluboka se nadechla.
Zavřela oči, napřáhla ruku a soustředila se na zavřené dveře.

Chvíli se nic nedělo, ale Auguron nestrácela naději.
Soustředila se jen na staré zamčené dveře a všechno ostatní se snažila vypustit z hlavy.

Zámek povolil a Auguron se vítězně pousmála.
Vešla do věže a rozběhla se po točitém schodišti a zastavila se až před dalšími dveřmi.
Ty byly odemčené. Auguron zatlačila na kliku a vstoupila dovnitř.

Byla to malá, avšak útulná místnůstka se spoustou prosklených oken.
Uprostřed místnosti stál dřevěný pracovní stůl, který vypadal opravdu starožitně a na něm veliká kniha, plná jmen. Vedle knihy stála lahvička s kalamářem a v ní brk, který každou chvíli vyletěl z kalamáře a napsal do mohutné knihy nové jméno.

Auguron moc dobře věděla co jsou tyhle věcičky zač.
Byla to Kniha přijetí a brk vpuštění.
Tyto dvě věci ve věži, zde ležely na dřevěném stole od doby, kdy je tu před více než tisíci lety nechali čtyři zakladatelé Bradavic vybírali nové studenty do Bradavic.

Auguron do knihy zvědavě nahlédla a četla zapsaná jména.

Pár jmen nejspíš mudlovských dětí Auguron neznala, a tak je z nezájmem přeskočila a četla dál.
Když se dostala k Weasleyům, pokrčila znechuceně nos.

"Rose Weasleyová-Grangerová?"

Auguron se uchechtla a četla dál.
Scorpius Malfoy.

Auguron: