Sestry zla 🖤 [POZASTAVENO]

zamilován,ale nemilován

Auguron se v posledních několika týdnech s Elijem hodně bavila.
Vlastně měla za to,že to byl její jediný a zároveň nejlepší kamarád.

Byl zrovna pátek a Auguron spěchala na hodinu lektvarů se Snapem.

"Jdeš pozdě Auguron!!!"

"Omlouvám se pane.."

"Posaď se!"

Auguron si ze zad schodila batoh a posadila se do úplně poslední lavice vedle Elije.

"Ahoj Eli..."

"Dneska vám ukážu pár lektvarů",prohlásil Snape a Auguron se zazubila. Měla lektvary ráda, byl to vlastně její nejoblíbenější předmět v Bradavicích, teda hned po černé magii, kterou Auguron už od mala zbožňovala,bylo to to jediné,o co se skutečně zajímala a bavilo jí to.

"Co je tohle za lektvar Auguron?!"

"Amorův šíp pane..nejsilnější nápoj lásky na světě...voní každému jinak, podle toho,co ho přitahuje..."

"Výborně! A co cítíš ty?"

"Já...ehm.."
Auguron to nechtěla říkat,zvláště ne před celým Zmijozelem a Nebelvírem.

"No?!"

"Já..Staré knihy...peří...mrtvolu..."

Snape i zbytek třídy se na Auguron divně zašklebili a Auguron se namísto toho zamračila.

Další den dopoledne byla sobota,bylo zamračeno a mělo se jet do Prasinek. 
Auguron čekala až jí tam pustí a najednou se k ní připojil Eli. Auguron byla celkem ráda že nemusí chodit úplně sama. Chvíli na něj zamyšleně hleděla A potom ho s úsměvem pozdravila
"Ahoj Eli..."

"Jé...Ahoj Auguron! Půjdeme spolu?"

"Klidně, ale jen jako kamarádi, dobře?!"

"Jasně,jen jako kamarádi, nic víc"

Jakmile se Auguron s dostali do Prasinek, začalo strašně pršet a tak se museli někam schovat.
Rychle se rozběhli do hospody u tří košťat,než tam ale doběhli, byli až na kost promočení. Auguron jednou mávla hůlkou a oba byli ihned suší.

"Máš ráda máslový ležák Auguron?"
Auguron s šibalským výrazem přikývla. Eli se zaculil a zašel pro dva máslové ležáky.

Postavil je na stůl a jeden přisunul přímo před Auguron. Ta ho chvíli pozorovala a potom se napila, až měla celou pusu od pěny.

"Máš špinavou pusu Auguron...",řekl z nenadání Eli a Auguron si rychle utřela pěnu,kterou měla okolo pusy do svého rukávu a zasmála se.

Eli se jakoby něco tajil podíval do země a rychle zamrkal.
Auguron pomalu upíjela máslový ležák a občas se nenápadně podívala na Eliho,který si začal prohrabovat své tmavě hnědé vlasy a poočku sledoval otvírající a zavírající se dveře hospody U tří košťat,kde byli snad skoro všichni studenti Bradavic.
Madam Rosmerta zkrátka nevěděla,kam dřív skočit.

"Čau Delfíne, takže ty už máš kluka?!"

Auguron se prudce otočila,aby viděla,kdo na ní mluví.
Byl to Marten,Havraspárský klučina,s rozcuchanýma hnědýma vlasama.

"Co po mě chceš?!"

"Chci tě naštvat,prý ti jdou souboje"

"Ty chceš souboj?!"