"Tohle?"
Bellatrix rozevřela dlaň ve které svírala zlatý náhrdelník z přívěškem hada a ukázala ho Auguron.
"Co to je?"
"Náhrdelník...Já ho kdysi dala Leo..když byla malé dítě, ty ho máš přeci taky"
"Ne"
"Ale ano..."
Bellatrix si náhrdelník strčila zpátky do kapsy a zašmátrala v ní, aby našla to, co skutečně hledala- Kámen vzkříšení.
Když ho konečně nahmatala, sevřela ho ve své dlani a pousmála se na Auguron.
"Měla jsi Draca ráda, viď Delphi?"
"Nejvíc na světě..."
"A chtěla bys ho zase vidět?"
"Mami to nejde, zabila jsem ho.."
Auguron ukápla jedna malá slzička.
Bellatrix jí slzu hřbetem ruky setřela, zvedla jí hlavu, tak aby si viděly navzájem do očí a políbila jí na čelo.Auguron to z celého srdce nenáviděla, ale nebránila se, kvůli Bellatrix.
Auguron svou matku objala a Bellatrix jí pošeptala do ucha:
"Něco pro tebe mám drahoušku, bude se ti to moc líbit"
"A co to je?"
Bellatrix ukázala Auguron šedý kámen zvláštního tvaru a Auguron zajiskřilo v očích.
"Ka-Kámen vzkříšení?"
"Ano Delphi, kámen vzkříšení"
"Kde jsi ho vzala?"
"Myslíš že má Pán zla zájem o kámen vzkříšení?"
"Vždyť to je jedna z relikvií smrti!"
"Ano, ale Tom o něj nemá zájem a já...vzala jsem si ho...když...Cissy..."
"Je mi to líto mami, já ji nechtěla zabíjet....ale neměla jsem na vybranou...otec by jinak zabil mě nebo tebe..."
"Bych byla radši zemřela....ale ty, Leo a Cissy....to jsou jediné osoby které mám skutečně ráda, nedopustila bych aby se vám cokoli stalo!"
"To už nezměníš..."
Bellatrix vtiskla Auguron do dlaně kámen vzkříšení a pohladila jí svou roztřesenou rukou po hlavě.
"Mami? Jsi v pořádku?"
Bellatrix bezhlasně přikývla a velmi rychlým krokem odešla do své ložnice. Zamkla se tam a nevydala ani hlásku.
Auguron se smutně zahleděla do stropu a slzy měla na krajíčku.
Zhluboka se nadechla a rozevřela dlaň, ve které svírala šedý kámen zvláštního tvaru.
Připadalo jako by to byl kousek ledu, který jí chladil její spocenou dlaň.Kámen vzlétl pár centimetrů nad Auguroninu dlaň a začal se pomalu točit.
Auguron:
Draca z celého srdce miluju, teda milovala jsem ho, byl pro mě jediný, kdo mi rozuměl.
Když jsem byla malá tak se o mě staral.
A teď je pryč...zabila jsem ho.
Potom jsem celý týden probrečela, bylo mi nanic ze mě samotné a taky jsem rozflákala dvě zrcadla, protože kdykoli jsem se na sebe podívala, viděla jsem tu zrůdu, která zabila svého milovaného bratrance...
ČTEŠ
Sestry zla 🖤 [POZASTAVENO]
FanfictionKaždý člověk má svou světlou a stinnou stránku, dokonce i nechtěná dcera toho nejmocnějšího černokněžníka na světě, která musí jako jedináček vyrůstat v temném sídle a vše hrozné co se odehrává pozorovat přímo z první řady. Vše se změní když potká...