Sestry zla 🖤 [POZASTAVENO]

Sestry, ale přesto tak odlišné

Auguron se chvíli na Bellatrix zmateně civěla a nevěděla jak má reagovat. Bellatrix jí pohladila po hlavě a Auguron se zatvářila,jako by právě kousla do citrónu. Bellatrix se otočila,usmála se a vyšla ze dveří.
Auguron jí nechápavě pozorovala. Pozorovala každý její krok. A nechápala,kam jde a kde by mohla její sestra být.

Auguron:

Netuším kam šla. Ve sklepení nikdo není, teda teď už ne a tohle sídlo znám jako vlastní boty! Myslím že bych věděla kdyby tu byla nějáká malá holka!

Měla být Auguron šťastná? Smutná? Nebo měla litovat toho,že na svou sestru nepřišla dřív než jí to její matka řekla?
Celou dobu mohla mít sestru, ale její matka jí to celé ty dlouhé roky tajila. Všechno mohlo být jinak.

Když se Bellatrix za malý moment vrátila, vedla s sebou vystrašenou černovlasou Leo.
Auguron jí poznala. Už jí několikrát viděla. Byla to ta dívka,kterou před pár týdny do sídla sama přivedla.
Byla to opravdu ona.

Auguron:

Šmejdka?!! Leanora z Nebelvíru?!! Moje sestra?! U merlinových vousů!

Leo měla černé kudrnaté vlasy, šedomodré vystrašené oči. Byla o něco vyšší než Auguron a na sobě měla modrou mikinu z kapucí,modré džíny a černé ošoupané tenisky.
Vzhledem hodně připomínala Bellatrix. Vlastně by mohl někdo říct,že Leo vypadá jako Bellatrix za mlada.

"Delphi...Tohle je Leo,je to tvá sestra, tvé dvojče..."

Leo:

Je to ona..ta která mě mučila. Je to ta  Zmijozelská, vždycky jsme se jí posmívaly, kvůli jejímu jménu..

*Flash back*

"Co po mě chceš Nebelvírská šmejdko?!"

"Ticho delfíne!"

"Jak si mi to řekla?!!!!!"

"Já netušila že se může delfín naštvat"

"Za to zaplatíš!!!"

"No to určitě!"

*konec flashbacku*

Leo se na Auguron nervózně zahleděla a bylo viditelné,že je vystrašená až za ušima.

"Leo..nemáš se vůbec čeho bát..mě už znáš a tohle je tvá sestra, jmenuje se Delphini, ale nesnáší, když jí tak někdo říká,nechává si od všech říkat Auguron,ale můžeš jí říkat jak budeš chtít",promluvila k oběma dívkám Bellatrix a na chvíli se podívala na Auguron,potom dlouze na Leo, vyšla ze dveří a nechala je o samotě.

Auguron:

Vypadá jako matka. Úplně. Že já byla celou dobu úplně slepá! To ona je na těch fotkách co má matka schované!

Obě si chvilku zmateně hleděly do očí. Zatímco Leo měla oči zářivě modré a tak nevinné,Auguron měla oči kaštanově hnědé. Srčela z nich zlost, rozzužení a nenávist.
Potom se Auguron začala Leo omlouvat za to,co jí provedla, za to že jí mučila i týrala,a že si s ní udělala vlastně takového svého otroka. Kdyby však předtím věděla že je Leo její vlastní sestra, nikdy v životě by jí to neudělala,nikdy by jí neublížila. Leo nad tím však jen s nezájmem mávla rukou a absolutně to nechtěla řešit. Bylo jí to lhostejné.

Konečně byla šťastná. Konečně znala pravdu sama o sobě i o své pravé rodině. Měla matku,otce a navíc měla sestru, po ničem jiném už Leo netoužila. Rozběhla se k Auguron, pevně jí přitiskla k sobě a objala jí. Auguron nesnášela když se jí někdo dotýkal a obzvlášť,když jí někdo objímal a tak od sebe Leo okamžitě rychle odtrhla a zamračila se na ní.

"To už nikdy nedělej!"
Auguron Leo hlasitě pokřičela a Leo o pár centimetrů ustoupila a vypadala, jako by se Auguron bála.

"A pojď za mnou Leo,ukážu ti náš společný pokoj,je nahoře, v druhým  patře,hned vedle matčiny ložnice.
Asi to teď bude i tvůj pokoj.."
Leo jen zakývala hlavou a následovala Auguron nahoru po dlouhých točitých schodech do pokoje,který vždycky patřil jen Auguron, odedneška však bude patřit i Leo.
Auguron se to moc nezamlouvalo,ale nemohla nic dělat.

Auguron:

Super. Otec je v čudu. Matka se zbláznila a teď mám mít pokoj se šmejdkou?! Už teď vím že je měkká, stejně jako Hermiona a matka se jí bude stopro zastávat!