Sestry zla 🖤 [POZASTAVENO]

tajemná postava

Dívenka si sundala z hlavy kapuci a odhalila jsou pravou tvář. Bylo to drobné bělovlasé děvčátko s bledými tvářemi ošlehanými podzimním větrem a velikýma hnědýma očima, které upíralo na stále na jedno jediné okno, kterým již neprosvítaly sluneční paprsky a všude venku bylo v tuto dobu temno a pochmurno.
Z tváře děvčátka se nedalo vyčíst moc emocí, ale bylo vidět že nepatrně zvedá koutky úst a naznačuje tak úsměv. Děvčátko pověsilo na věšák v předsíni svůj černý plášť a vydalo se směrem ke svému pokoji v patře. Cestou se snažila nekoukat na všechny obrazy, které si její matka tak moc přála aby na chodbě visely a ona se tak musela neustále setkávat s tvářemi svých předků, kteří na ní vždy podezřele koukali, ať šla pryč nebo zrovna přicházela.
Zalezla si do své komůrky, jak ráda její matka říkávala a uvelebila se na posteli s nebesy černými jako uhel.
Její pokoj nezdobil tucet plakátů, obrazů a dokonce ani fotek, protože tu jedinou která pro ní vždy byla tou nejdůležitější měla schovanou pod polštářem, aby jí měla stále nablízku ať se děje co se děje.
"Delphi!" Ozval se přívětivý a trošku

Auguron vešla do své ložnice, ve které bylo ukázkové uklizeno a vše bylo na svém místě. Sedla si na svou ustlanou postel do tureckého sedu,pravou rukou si podepřela bradu a civěla se na klec svého irského fénixe, který je taky známý jako Auguron. Díky němu si tak nechávala od všech říkat. Byl to její jediný mazlíček a Auguron ho měla výborně vycvičeného,dovedl poznat,když má někdo něco za lubem,uměl nosit poštu a občas dovedl najít i ztracené předměty.
Měla ho dokonce vytetovaného na zádech.

Najednou k ní do jejího pokoje nečekaně přišla její matka- Bellatrix Lastrangeová a posadila se na postel vedle Auguron.
Auguron svou matku nikdy neměla příliš v lásce, jelikož jí matka ráda trestala a dávala nesmyslné příkazy či zaracha. To je pro Auguron vždy nejhorší, to totiž znamená, že má na týden zákaz chodit ven,pouze za otcem, jinak musí být zavřená ve svém pokoji.

"Už bys měla jít spát Delphi",promluvila k ní potichu Bellatrix a Auguron zakývala hlavou na souhlas,lehla si do postele a chvilinku tam jen tak ležela a dívala se do stropu, po chvíli jí však přepadla šílená únava a modrovlasá dívenka okamžitě tvrdě usnula.

Bellatrix pomalu,nenápadně odemkla dveře komory,kde byla zavřená Leo a usmála se.

"Pojď Leonko,nemusíš se bát..ona spí,neublíží ti.."

"Mami.."

Bellatrix podala Leo ruku a pomohla jí se zvednout. Potom mávla hůlkou a komoru opět zamknula.
Leo se nervózně rozhlížela kolem sebe a ruce se jí třásly samým strachem.

"Máš hlad Leo?"

Leo nebyla schopna slova a tak jen pokývala hlavou a následovala Bellatrix do kuchyně.

"Pišto!!",zahřměla Bellatrix a Leo sebou malinko cukla. Pišta byl jejich domácí skřítek, který jim už pár let sloužil.

"Má paní..volala jste Pištu?"

"Jo! Dones Leo něco k snědku a to hned!"

"Ano má paní..."

"Pojď Leo,posaď se.."

Leo se posadila na sedačku a Bellatrix se posadila vedle ní. Potom Bellatrix vytáhla deku a přehodila jí přes Leo.
Leo se do deky zachumlala a strach z ní malinko opadl.

"Neboj Leo..nic se ti nestane..řeknu jí pravdu,dobře.."

"D-dobře.."

"Teď se najíš a můžeš se trochu vyspat. A nemusíš se ničeho bát.."

Bellatrix políbila Leo do černých vlasů a pohladila jí opatrně po tváři.
Leo se spokojeně pousmála a ještě víc se zachumlala do deky.