šešiasdešimt devynis (litevština)

142 16 0
                                    

Maria zůstala sedět v autě. Jednak by ji mohli obvinit třeba ze střetu zájmů a taky nechtěla vidět, jak budou její neteř a svěřenku zatýkat.

Seděla na zadním sedadle. A koukala z okna.

,,Neboj, pokud bude spolupracovat, dostane nějaké pokárání a nutnost docházet k psychiatrovi, ale jinak bude v pohodě," povzbudivě se na ni usmál Rob, který s ní jel v autě.

,,Právě si myslím, že spolupracovat nebude," povzdechla si, ,,myslí si, že jsme jí jen lhali. Což je na jednu stranu pravda. Určitě bude vzdorovat. Doufám, že to nedojde tak daleko, že by ji zabili."

...

,,Lorie Hillová, vyjděte ven z kostela a odevzdejte se našim jednotkám," zazněl z ampliónu mužský hlas.

Lori se nadechla a chtěla vyjít. Neměla moc možností. Ještě nechtěla zemřít.

,,Stůj," šeptl Pietro, ,, můžu nás odtud dostat."

,,V sakristii je pod kobercem mříž, kterou se dostanete do únikového kanálu," řekl tiše kněz, který celou situaci pozorně sledoval.

Další okamžiky se udály velmi rychle. Pietro vzal Lor do náruče a zaběhl s ní do sakristie, kde je pro jistotu zamkl.

Vojáci se ihned rozběhli za nimi, ale Pietrově rychlosti nemohli konkurovat.

Ten společně s Lor sundal koberec a i mříž, pak společně sešplhali na dno únikové cesty. 

Říkají jí agentko {2}Kde žijí příběhy. Začni objevovat