Po chvíli uvažování se vydala vysprchovat.
Ve vodě se cítila na jednu stranu hrozně dobře, na druhou z ní byla kapku nesvá. Oheň a voda byli přece jen protiklady a ničili se vlastně navzájem.
Po důkladném umytí se rozhodla, že se vydá na večeři. Po celém dni měla hrozný hlad.
Do jídelny dorazila jako druhá. Chvilku před ní tam vešel celkem bělovlasý kluk.
Po jeho vzoru si vzala tácek s příborem a šla si k okýnku pro jídlo.
Kuchařku slušně pozdravila a ta jí podala talířek, na kterém byla dnešní večeře. Poděkovala a šourala se směrem ke stolu. Přemýšlela, jestli k tomu klukovi sedne nebo by to bylo moc blbé.
On ale na ni mávl ať jde k němu. Když si sedla, vřele se na ni usmál a řekl: ,,Ahoj, já jsem Pietro. A ty?"
,,Ah-hoj, jsem Lori" vykoktla ze sebe, když si sedala a nervózně se na něj usmála. S takovou vřelostí moc nepočítala.
,,Ty jsi tady nová, že?" zeptal se jí dřív, než by nastalo trapné ticho.
,,Jo, dneska jsem přijela" odpověděla.
,,A jak se ti tu líbí?" zeptal se, pořád s úsměvem na rtech.
,,Je to tu hrozně velké, ale jinak to vypadá fajn" odpověděla upřímně.
Tak, co říkáte na novou postavu v příběhu? Myslíte, že bude mít důležitou roli nebo ne?
Vaše Kat
ČTEŠ
Říkají jí agentko {2}
Hayran KurguAbsolutní prázdnota. Nic. Na nic si nevzpomínám. Co jsem dělala předtím ? Kde jsem žila ? Tolik otázek a žádná odpověď. Jsem výsledek pokusů, nebo vypadám takhle od narození ? Jsem jak čistý list. Nevinný, ale prázdný. Chci vůbec začínat od začát...