Po celou dobu co tam seděla, zamyšleně koukala na jogurt a míchala ho lžičkou. Ani si nevšimla, že přišel Pietro s Tomem.
Tom byl fajn kluk, učil ji jezdit na motorce a taky značky a ostatní věci na silnicích. Ale kromě sobot, kdy ji učil, se ním zas tak nepotkala, takže ho vlastně skoro vůbec neznala. Za to Pietro jí byl víc na blízku. Choval se k ní hezky a Lori se s ním dobře povídalo. I když ho znala vlastně jen měsíc, měla pocit, že se stali opravdovými kamarády.
,,Co tak koukáš do prázdna, opakuješ si značky?" zeptal se jí s uchechtnutím Tom, když si vedle ní sedal.
,,Ne, to ne" řekla zadumaně. Díky klukům se probrala ze svého transu a začala konečně jíst.
Po snídani odnesla nádobí zpět a vydala se zpět do pokoje. Měla ještě trochu čas, tak si chtěla projít trochu tu složku a zkouknout hlavně ty události té její nehody, po které přišla o paměť. Maria jí totiž o tom nic neřekla a ona nechtěla naléhat, aby ji nenaštvala.
Po cestě však ucítila kolem sebe typický průvan, který značil, že kolem ní proběhl někdo velmi rychlý. Pietro se hned vrátil a zastavil se před ní.
Omlouvám se za zpoždění s kapitolou, nějak jsem na ni zapomněla 😅
ČTEŠ
Říkají jí agentko {2}
أدب الهواةAbsolutní prázdnota. Nic. Na nic si nevzpomínám. Co jsem dělala předtím ? Kde jsem žila ? Tolik otázek a žádná odpověď. Jsem výsledek pokusů, nebo vypadám takhle od narození ? Jsem jak čistý list. Nevinný, ale prázdný. Chci vůbec začínat od začát...
