Říkají jí agentko {2}

Prolog

Seděla v ordinaci a zrovna podepsala propouštění zprávu. Byla nadšená z nadcházejícího života, který se před ní otevíral.

Maria ji z nemocnice odvezla do svého domu. Zatím prý bude bydlet tam, než se úplně zotaví. Pak se vrátí do služeb zpravodajské služby.

...

Seděla před televizí a snažila se zrovna najít nějaký smysluplný film. U Marie bydlela už tři měsíce. Ona sama s ní byla celý jeden měsíc doma. Naučila ji s elektronikou, a dalšími věcmi.

Lor moc nemluvila. Snažila se moc na sebe neupozorňovat, i když byla v domě jen s ní.

Když musela její teta zpět do práce, tak jí seznámila s Phillem. On ji učil základní chvaty a střelbu.

Dělala rychlé pokroky. Hodně toho se jí obnovilo v hlavě. Z jejího minulého života ale neměla žádné vzpomínky. I když se snažila na něco vzpomenout tak nic. V hlavě měla jen temnotu. A také samozřejmě nové vzpomínky.

Samozřejmě jí její minulost děsila. Tělo měla poseté modřinami a jizvami různých velikostí i tvarů. Některé modré fleky samozřejmě pocházeli z tréninků, ale některé měla na sobě už od doby, kdy se v nemocnici probudila.

Seděla bezradně u přehrávače, když někdo zaklepal. To bylo samo o sobě divné. Všichni kdo sem kdy chodí, mají klíče. Zvedla se a tiše jako duch se přemístila do patra.

Dům to byl rohový, takže jste z okna viděli přímo na dveře.

Vykoukla z okna a radši hned zastrčila hlavu. Před vchodem bylo několik desítek agentů, jak poznala podle Phillova popisu. A na dveře klepal muž v obleku.

Prolog je věnován Ladytfm  za nádherný cover.

Tak co? Jaké jsou vaše pocity z prologu?