Říkají jí agentko {2}

서른 여섯 (korejština)

Agentka kousek ustoupila, aby si muž mohl Lorii prohlédnout. Ta si mezitím zadumaně prohlížela kancelář.

Když se jeho oči zaměřili na ní, taky se na něj podívala, ale rychle mu uhla pohledem. Bála se co řekne na její rozpůlenou osobnost.

,,Ahoj Lorie, vítám tě u nás" řekl a lehce se pousmál.

,,Děkuji" řekla tiše a zvedla pohled. V jeho očích se nezračilo opovržení ani nic tomu podobného. Díval se na ni spíš se zaujetím.

,,Tak Lori, já už musím jet, ale neboj, tady budeš v bezpečí" obrátila se k dívce Maria a oslovená na ni přesunula svůj pohled.

,,Dobře" přikývla a snažila se skrýt všechen svůj strach jak nejlépe dokázala. Agentka jí ho však vyčetla z očí. Na to ji krátce objala a pak řekla, že se brzy uvidí, rozloučili se a žena odešla.

Dívka obrátila svoji pozornost na muže. Ten si ji stále prohlížel a řekl: ,,Posaď se, prosím."

Dívka ho váhavě poslechla a muž znovu promluvil: ,,Takže, já jsem Robert a nemusíš se mě bát. A ani nikoho kdo tu je. Všichni jsou tu nna tom podobně jako ty."

Najednou vstal. ,,Pojď, provedu tě tady a řeknu ti co tady vlastně děláme a co tu budeš dělat ty.

Tak co na to zatím říkáte? Líbí se vám pokračování příběhu o Lori?