двадесет и четири (bulharšina)

516 47 16
                                    

Ani si nevzala ručník a utíkala zpátky do vily. Proběhla přes terasu až do obýváku.

Na vyleštěné podlaze jí to podklouzlo a ona posledních několik metrů do obýváku dojela. Naštěstí se podepřela aspoň loktem, aby se neuhodila do hlavy.

,,Stalo se něco slečno?" zeptala se umělá inteligence starostlivě.

,,Co jsem zač?" vyhrkla a postavila se. Celá se třásla. Bylo to děsivé a nepřirozené. Vůbec si nepřipadala jako člověk.

,,Nechápu Vaši otázku slečno" řekla Friday, i když přesně věděla, co Lorie myslí.

,,Nehraj si se mnou, normální lidi neumí dýchat pod vodou, takže co jsem zač?" zeptala se a posadila se na gauč, protože by asi nedokázala stát, jak se celá třásla.

,,To Vám nemůžu prozradit slečno" řekla a doufala, že jí to bude stačit. Bohužel se spletla.

......

,,Pane, máme problém" řekla Friday Tonymu, zrovna když byl na jedné konferenci.

,,Teď ne" řekl přes zaťaté zuby a uměle se usmál na nějakého nóbl hosta v drahém obleku.

Od té doby, co ho Pepper opustila, musel všechno zařizovat sám. Byl z toho otrávený, protože ho to vůbec nebavilo. Raději by byl doma a vynalézal, než řešil problémy jeho firmy.

,,Ale" chtěla odporovat umělá inteligence, ale byla Starkem rázně přerušena: ,,Teď prostě ne."

Říkají jí agentko {2}Kde žijí příběhy. Začni objevovat