,,Zvláštní schopnosti máte jen tři tady. A je tu jedna, občas dvě, trenérky," řekl, když procházeli patro.
,,Trénuje se zase každý zvlášť, ale ve čtvrtek jsou souboje nebo společné tréninky. Ale to všechno je v režii kouzelnic, takže se to může měnit" pověděl, cestou zpět k výtahu a cestou jím dolů.
,,A v neděli je tedy volno?" zeptala se pro jistotu.
,,Ano. Myslím si, že každý zaslouží aspoň jeden den v týdnu volno. Je to určitá relaxace" pokýval hlavou a společně vystoupili z výtahu.
Ocitli se v úzké chodbě, kde stěny tvořil silný beton. Byli tam čtyři dveře, na každé straně dvě.
,,Pojď se podívat" mávl na ní Rob a otevřel jedny dveře. Vlezli do místnosti, kterou tvořila jakoby předsíň, která byla od obrovské haly oddělená tak metr širokým sklem. I zde stěny tvořil čistý beton.
Lory přistoupila ke sklu a obdivně si celou místnost prohlížela. Vypadala opravdu impozantně. Povšimla, že místnost za sklem má níže postavenou zem, než místnost, ve které stála a také toho, že na zdi byli velké repráky.
Rob k ní přistoupil a vysvětlil: ,,Tady za sklem stojí učitel a mluví na tebe skrz ty repráky, posílá ti protivníky a nebo je přímo s tebou vevnitř."
ČTEŠ
Říkají jí agentko {2}
FanficAbsolutní prázdnota. Nic. Na nic si nevzpomínám. Co jsem dělala předtím ? Kde jsem žila ? Tolik otázek a žádná odpověď. Jsem výsledek pokusů, nebo vypadám takhle od narození ? Jsem jak čistý list. Nevinný, ale prázdný. Chci vůbec začínat od začát...
