U Starka ve vile bydlela už týden a za tu dobu si tam na to celkem zvykla. Vlastně si mohla dělat co chtěla. Měla vše co potřebovala a ještě víc, protože jak se dozvěděla, Tony je miliardář.
Sešla bosky do kuchyně. Bylo teprve šest ráno, takže předpokládala, že Tony ještě spí. Vždycky stávala dřív než on. Tiše seskočila z posledního schodu a pomalu se rozešla do kuchyně.
,,Je to jenom holka" řekl pevně ženský hlas z jedné z přilehlých chodeb. Lor po hlase jasně identifikovala Mariu.
,,Pochop, pokud to nepodepíše, nemůžu ji chránit, jestli na ni přijdou" snažil se zmírnit mužský hlas. Tony.
Tichounce se přikradla blíž a nastražila uši. Dala by cokoli za to, vědět o kom mluví.
,,Když to podepíše, budou nad ní mít kontrolu. Rychle by si domysleli, kde je ve skutečnosti zač a to nemůžu dovolit" stála si za svým agentka. Lory vůbec nechápala o čem mluví.
,,Pokud na ni přijdou a bude mít podepsanou smlouvu, nebudou ji považovat za nepřítele, bude v bezpečí" snažil se ji o opaku přesvědčit miliardář.
,,Moc dobře víš, že by ji zabili. Smlouva nesmlouva" utnula ho agentka.
Tony si povzdechl. Moc dobře věděl, že má pravdu. I tak by, ale byl raději, kdyby podepsala.
ČTEŠ
Říkají jí agentko {2}
FanfictionAbsolutní prázdnota. Nic. Na nic si nevzpomínám. Co jsem dělala předtím ? Kde jsem žila ? Tolik otázek a žádná odpověď. Jsem výsledek pokusů, nebo vypadám takhle od narození ? Jsem jak čistý list. Nevinný, ale prázdný. Chci vůbec začínat od začát...