5SOS and my life

Večeře a zprávy co nepotěší.

*O tři měsíce pozděj*
Lila:

Co se událo za tři měsíce? Vlastně se toho ani moc neudálo. Vo se vrátila ze Srí Lanky celá štasná. S Ashem teď mají jestě lepší vztah. Nika stále chodí se Shawnem a jsou jak dvě roztomilé hrdličky. Já jsem totální koule. Za pár týdnu mě čeká porod a ja se strašně bojím. Bojím se bolesti. Je to divné já vím,ale co s tím teď můžu dělat. Všichni jsme,ale štasní. Opravdu jsme velká rodina. Kluci občas odehrají nějaké koncert,ale jinak se nějak nic moc neděje. Všichni tak nějak čekají na velkou událost dva špunti v domě. Chudáci ještě se budou chtít odstěhovat,až budou v noci brečet.

Poslední dobou mě to těhotenství pořádně štve. Pořádně si už ani neoholím nohy a nijak se neohnu. Každý pohyb je pro mě těžký. Stává se ze mě naprosto nepohyblivý člověk. Někdy bych si tak ráda šla zaběhat,ale nemůžu. Protože jsem ráda, když se donutím jít vyvenčit Ginger. Alespoň že ty procházky s ní  jsou pravidelné.

Zrovna si zase hovím u telky a popíjím čaj. Když ke mě přijde Luke. „Jak se mají moje princezny a princ?" zeptal se Luke. „Já si příjdu jak koule a ty dva se mají snad dobře" řekla jsem. „To jsem rad" usmál se Luke. Potom mě políbil. Zase se to začalo strhávat v zuřivou líbačku. Luke má už půst a hodně špatně to zvládá. Já mám obavy aby se na mě nevykašlal a nenašel si nějakou se kterou může. Co má ze mě? Já jsem hnusná těhotná koule. Z toho nic nemá. „Lilo lásko ani na to nemysli nejsi hnusná těhotná koule." řekl. Jak to dělá. On mi snad čte myšlenky. „Už jen pár týdnů" řekla jsem. „Já vím,strašně se těším" řekl. „Já taky." řekla jsem. „Já se taky půjdu projít dolů do obýváku" řekla jsem Lukovi a společně jsme šli dolů. „Ahoj" pozdravila mě vřele Regi. „Dneska jdu s Calem na večeři" pošeptala mi. „Tak si to užíjte" řekla jsem. Přiběhla ke mě Ginger. „Ahoj Zlatíčko" řekla jsem. „To je taky dost že si vylezla z kutlochu" zasmál se Mike a Foxi ho okřikla. V obývaku byla i Liz. „Jak ti je?" zeptala se. „Dneska to i celkem jde" řekla jsem. „To jsem ráda" usmála se Liz. „Uvařila jsem oběd tak se pojďte najíst" řekla Liz. Všichni jsme si sedli ke stolu a začali jíst. Byli to vynikajicí,ale od Liz je vynikající vše.

Regi:

Cal mě pozval na večeři. Strašně se těším. Už jsme si takhle dlouho nevyrazili. Lí řekla že mi pomůže s oblečením. Tak teď obě stojíme v šatně a vybíráme co by jsem si mohla vzít na sebe. Nakonec mi Lí vybrala krásné béžové šaty. K nim jsem si vzala boty na podpatku. „Já si ty boty nevemu" řekla jsem Lí. „Vemeš a nekecej!" rozkázala mi naše těhulka. „No tak dobře" rezignovala jsem. „Hoody strašně ti to sluší" řekla mi. „Děkuju,ale co máš pořád s tím Hoody?" zeptala jsem se se smíchem. „Tak jseš od Hooda ne,tak Hoody." zasmála se. „Tak Hoody" zasmála jsem se. „S malováním to nebudeme nijak přehánět" řekla Lí. „Béžové stíny,řasenka a lesk,to by mělo stačit" řekla Lí. „Dobře,děkuju ti" usmála jsem se na ní. „Alespoň nějak jsem užitečná" usmála se. „Lí ty seš užitečná vždy" usmála jsem se. „Vždyť jsem jen chodící balón" řekla smutně. „Lilo,vždyť na svět přivedeš dva úžasný prcky" řekla jsem. „Jediné pozitivní" řekla. „Lilo!" okřikla jsem jí. „Měla by si jít,ať Cal nečeká" řekla. Už jsem zase viděla jak jí tečou slzy. Je teď hodně přecitlivělá. Objala jsem jí. „Lí zvládneme to,budeme ti všichni pomáhat,já a Cal určitě" usmála jsem se. „Děkuju,ale teď už běž" řekla. Vyšla jsem z pokoje a šla po schodech dolů. Tam už čekal Cal. „Wow" pronesl. „Lila umí" zasmála jsem se. Cal mi nabídl rámě a já ho přijala. „Je v pořádku?" zeptal se starostlivě. Asi bych teď měla žárlit. Že se zajímá o Lilu na našem rande. Ale já chápu jejich vztah. Jsou si strašně blízcí. Jako brácha se ségrou. „Jo,jen se zase rozbrečela,je hodně citlivá" odpověděla jsem. „Lásko ani nevíš jak jsem Lile vděčný že tě k nám přivedla,a že jsem tě mohl poznat" řekl Cal. „Já jsem nejvíc ráda že jsem mohla poznat všechny,ale hlavně tebe Cale" řekla jsem. Nasedli jsme do auta a jeli někam do neznáma. Po cestě jsme si povídali o všem možném. „Calume Thomasi Hoode já tě miluju" řekla jsem. „To já tebe" usmál se. „Tak jsme tady" řekl a otevřel mi dveře. Šli jsme do malé restaurace,která vypadala velice útulně. „Cale tady je to krásné" řekla jsem. „Já vím a snad tu nebude hodně fanynek." zasmál se. „Hale díky nám 5SOSfamkám jste slavný tak si nestěžuj' zasmála jsem se. „Vždyť já si nestěžuju" usmál se a políbil mě. Sedli jsme si ke stolu a obědnali si.

„Seš pro malou procházku?" zeptal se Cal když jsme měli zaplaceno. „S tebou vždy." usmála jsem se. Tak jsme se procházeli po nočním Sydney. „Sydney je fakt krasné město" řekla jsem. „Regi,já ti musím něco říct" řekl něšťasně Cal. „Copak?" zeptal jsem se. „Budeme muset odjet na turne" řekl Cal. „Kdy?" zeptala jsem se se slzama v očích. „To ještě nevíme,ale bylo by to maximálně na tři měsíce. „Lila měla pravdu" zašeptala jsem. „S čím?" zeptal se. „Lila se nejvíc bála toho že zůstane sama s dvojčaty,a měla pravdu,vy si jentak odjedete" odsekla jsem. „Regi ty víš že za to nemůžem" řekl. „Já to vím,ale Lila to nezvládne." řekla jsem. „Zatím jí to prosím neříkej" řekl Cal. „A kdy jí to Luke řekne? Den před odjezdem?" odsekla jsem. „Řekne jí to včas" řekl Cal. Já začala brečet jako továrna na slzy. Cal mě objal. „Zvládneme to všichni" řekl. „Lila to nezvládne" zašeptala jsem. „Ví to někdo z holek?" zeptala jsem se. „Možná Foxi,jinak nikdo" řekl. „Jo takže ty nejzranitelnější holky se ti dozví na poslední chvíli" řekla jsem. Cal na mě jen provinile koukal.

Luke:

Dneska jsem se pohádal s manažerem. Řekl jsem mu že teď prostě nemůžu odjet. A on že jsem hlavní zpěvák a miláček všech holek,že si prostě nemůžu dovolit odmítnout. Já,ale prostě nemůžu odjet od Lí a od prcků. Zbývá pár týdnu a moje zlatíčka se narodí. Moje geny. Můj malý fotbalista a malá roztomilá princezna. A já první co udělám odjedu. To prostě nejde. Nemůžu je opustit a oni nemůžou jezdit se mnou. Na to budou dvojčata moc malý. Nemůžou cestovat a já teď prostě nevím jakt to udělat. Nemůžu se vykašlat na kapelu,protože to by měl Cal pravdu jak říkal,ale zároveň se nemůžu vykašlat ani ne Lilu,když vlastně kvůli mě čeká děti. Nevím co mám dělat. Takhle zoufalý jsem ještě nikdy nebyl. Lila mě ukamenuje až jí to řeknu. Jsem takový blbec. „Lásko?" uslyšel jsem volat Lilu. „Ano?" otázal jsem se. „Zase kopou" usmála se. „Já jsem jí přiložil ruku na břicho a oni fakt kopali. Nemůžu je prostě opustit.

*O měsíc pozděj*
Lila:

Ja už se skoro nemůžu ani hýbat. Dneska jdu na nějaké kontroly. Vůbec se mi nechce ven z postele,ale musím se donutit. „Lásko musíš vstávat" řekl Luke. „Vždyť už lezu" odpověděla jsem. Oblékla jsem si nějaké pohodlné oblečení. Rozčesala vlasy a dala je do culíku. Sešla jsem dolů a se všema jsem se pozdravila. „Zlato držím ti palce" pronesla Vo. „Už se nemůže mic stát" řekla jsem. „Pamatuj datum porodu už se blíží." řekla Vo. „Já vím" řekla jsem. „Sedni si ke stolu udělala jsem ti čaj s jídlo" řekla Regi. Tak si sednu ke stolu a sní m snídani. „Můžeme jet?" zeptal se Luke. Kyvla jsem. Nazuju si barelínky a vydám se k autu. V autě toho moc nenamluvíme jen posloucháme rádio.

„To bude v pořádku" řekl mi Luke, když jseme seděli v čekárně. „Další" ozvalo se.

Vešla jsem společně s Lukem dovnitř,dokrorka mi udělala nějaká vyšetření. „Tak?" zeptala jsem se. „Slečno mam pro vás zprávy co vás nepotěší." řekla.

Ahoj Lidičky♥ je tu další díl') názory zase písejte do komentářu:)
Začínám si myslet že tahleta storka putuje pomalu ke konci:) už je před náma jen pár dílu:/,ale je to jen na vás:)
V médiich máte šaty Regi:)