Výměnná studentka

Kapitola 43

Domů jsem přišla zase celá unavená a Hyung-soo se smál ,,Ty holky tě vždy tak vyřídí." řekl mezi smíchem ,,Bych chtěla vidět tebe." řekla jsem a rozvalila se na posteli. 

,,Zajdu si pro něco skočit do obchodu, a pak se půjdu osprchovat a spát jo? Tak běž zatím ty." řekl a odešel. 

,,Co si jde teď koupit?" řekla jsem si a šla do sprchy.

Když už jsem vylezla slyšela jsem, že se Hyung-soo vrátil. Chtěla jsem se začít oblíkat, ale najednou se otevřeli dveře od koupelny.

,,Hyung-soo!" okřikla jsem ho a on otevřel oči a začal si zase natahovat triko zpátky ,,Sakra co tu děláš!" otočil se zády ke mně ,,Sprchuju se!" 

,,Ale však bylo rozsvícené v kuchyni a neslyšel jsem vodu, tak jsem si myslel, že už tu nejsi." řekl. 

,,A necháš mě se obléct?!" okřikla jsem ho ,,Tak dělej jsem otočenej." řekl a začal si sundávat triko. Začala jsem se červenat pokud to ještě víc šlo. 

Rychle jsem se začala oblíkat. 

Když už mi chybělo triko, otočil se ,,Bože tobě to trvá." řekl a protáhl se kolem mě. Rychle jsem si ruce dala na hruď ,,Hej!" křikla jsem.

,,Bože jsi tak umrčená dneska." řekl a sklonil se ke mně ,,Nemáš se za co stydět." řekl a odtáhl se. 

Já vystřelila z koupelny a nestačila se divit, co se to právě stalo. 

Lehla jsem si do postele a koukala do stropu. Měl ale krásně vypracované břicho. Říkala jsem si. Hej! Na tohle nemysli! Řvala jsem tam po sobě v duchu a najednou jsem ucítila, jak si lehl vedle mě. 

,,To jsi teď uražená?" zeptal se mě ,,Máš klepat." odsekla jsem mu a otočila se zády a zapnula si mobil. 

,,Ale no tak." řekl roztomilým tónem a otočil se na mě ,,Pojď si povídat." řekl furt tím hlasem a smutně. 

,,Jsi dneska nějak ukecaný." řekla jsem. Najednou jsem ucítila, jak se ke mně přitiskl a zamručel mi do ramene. 

,,Dlouho jsem nikoho neobjal, chybí mi to." řekl a furt mě držel. 

,,Co jsi dneska dělal?" zeptala jsem se ho ,,Nic moc, koukal jsem se na nějaké univerzity.". 

,,Univerzity?!" řekla jsem překvapeně ,,Já vím, že je trochu brzo, ale vezmi si, že ještě tenhle rok, a pak ten další už končíme." řekl.

,,V pohodě je dobře, že se zajímáš. Máš už nějakou představu, co chceš dělat?" zeptala jsem ho a on se usmál. 

,,Mojí nahou pravdou je, že vůbec netuším." řekl a já se pousmála ,,Já taky." řekla jsem. 

,,Budeš tady i další rok?" zeptal se mě a já se zarazila ,,Nevím." odpověděla jsem a povzdychla si. 

,,Upřímně nevím, jak dlouho budu tady, jestli do pololetí." řekla jsem nejistě ,,Ale pololetí končí chvilce po prázdninách." řekl ,,Já vím." vydala jsem ze sebe smutně. 

Přitiskl se ke mně ještě víc. ,,Neboj, do té doby najdeme tvého taťku a budeš mít zase svůj domov." řekla jsem. 

,,To mě ani nenapadlo." uchechtl se ,,Nemám tě jen jako ubytovnu." řekl a zase se uchechtl ,,Já vím." řekla jsem a pohladilo ho. 

Jo... vážně jsem ho pohladila. Tak hele já za to nemůžu! Nebo jako... to ta ruka sama. Bože měl tak heboučké vlasy.

,,Snad tu budeš ještě dlouho, dobrou Myung-sook." řekl a zabořil si hlavu zpátky do mého ramene. 

,,Dobrou Hyung-soo." řekla jsem a oba jsme usnuli.