Výměnná studentka

Kapitola 19

Pozdě... stála ve dveřích Kun-soo a koukala na Hyung-soa.

,,Kun-soo za chvíli budu u tebe." řekla jsem a zavřela dveře ,,Sakra, proč si jí otevíral?!" vyjekla jsem na něj ,,No a?" řekl klidně... achjo. 

Porvala jsem tašku ,,Buď tu hodný." řekla jsem přísně ,,Ano paní." podívala jsem se na něj vražedně a šla za Kun-soo.

♡

,,Vysvětlíš mi to už?" ptala se Kun-soo po milionté. 

,,Říkala jsem ti, že to nic není jen byl opilý, tak jsem ho nechala u sebe přespat a teď už jez, vystydne ti to." řekla jsem jí a zakousla jsem se do toho svého. 

Probodávala mě pohledem a pak poslechla a jedla. 

Se smíchem jsme šly pomalu domů, naštěstí jsme to měly stejným směrem, Kun-soo bydlí pár metrů od mé ubytovny. 

,,Moc děkuji za dnešek Myung-sook, potřebovala jsem to." řekla a usmívala se na mě ,,Já tobě taky a mám to stejně." zasmály jsme se a rozloučily se. 

Strávila jsem s Kun-soo celé odpoledne, takže mě zajímalo, jestli je ještě u mě Hyung-soo. 

Když jsem otevřela dveře, uviděla jsem Hyung-soa, jak spí. Bože, ten se včera tak zlil... 

Šla jsem do kuchyně něco udělat, ale měla jsem doma jen polívku. Udělala jsem teda dvě polívky a šla vzbudit Hyung-soa, ať jde aspoň něco sníst. 

,,Co budeš dělat?" zeptala jsem ho ,,Mám brigádu, ale ne dost dobrou na to, abych si pořídil vlastní byt." řekl a vypadal ztrápeně... má na to taky právo. 

,,Nemůžeš jít ke svým kamarádům?" zeptala jsem se ho, ale moc jsem tomu asi nepomohla.

,,Nemám už žádné." podivila jsem se, je docela oblíbený v naší škole a má i svou skupinku... i když měl, protože potom zmizel. 

,,Můžeš zatím zůstat u mně." řekla jsem a dívala se do svého talíře. 

,,Proč si na mě tak hodná?" zeptal se a já se furt dívala na své jídlo ,,Jsem hodná na všechny a máš problémy, tak ti chci pomoct." 

,,Ale proč?" podíval se na mě a já jen odpověděla ,,Jsem už taková." a snažila jsem se pousmát. 

Po večeři jsme si sedli na gauč ,,Koukneme na nějaký film?" zeptal se a já jen kývla. 

Když už jsme oba usínali, zvedla jsem se a šla směrem k posteli. 

Najednou se Hyung-soo rozutíkal a skočil do postele ,,Co to děláš?" zeptala jsem se a zastavila před postelí ,,Jdu spát ne." řekl a začal se uvelebovat.

,,A kde mám spát já?" zeptala jsem se ho a on poklepal na místo vedle sebe a já jen zakroutila hlavou ,,Tak včera ti to nevadilo a dneska jo?" jen jsem protočila očima a šla jsem zpátky ke gauči. 

Vzala jsem si deku a lehla si na gauč ,,Nebude ti zima?" zeptal se mě, ale já ho ignorovala. 

,,Hej!" zavrčel a já furt nic. Po chvíli jsem ucítila, jak mě zvedá a nese pryč.