Kapitola 40

38 5 0
                                    

Podívala jsem se na něj ,,Nelíbím se ti co?" řekl.



,,Ji-wooku j-já... nepřemýšlela jsem nad tím." řekla jsem ,,Chápu." řekl sklesle.

,,Promiň." řekla jsem a odešla. Bože! Co to bylo? Tohle jsem fakt nečekala. 

Šla jsem si lehnout za holkami. 

Když jsem usínala přemýšlela jsem nad vším. Tohle jsem vlastně neudělala dlouho, nenapadlo mě, přemýšlet nad tím, kdo se mi líbí a takové věci. 

Ale tak proč nad tím přemýšlet, když vaše srdce má už vybráno, když se ono rozhodne je konec. Je se mnou konec?




Ráno jsem se sbalila a všem poděkovala za včerejšek, a že jsem tam mohla být. 

,,Ji-wooku půjdeš odprovodit Myung-sook, že?" řekla paní Parková a on jen kývl. 

Když jsme stáli před brankou, nevěděla jsem co říct. 

,,Buď opatrná." řekl a obejmul mě ,,Ahoj." řekl a odešel. To... bylo rychlé.


---


Když jsem přišla domů Hyung-soo furt spal, uviděla jsem na stole flašku. 

,,Vážně? Zase ses ztřískal?!" řekla jsem a protočila jsem očima. 

,,Hej! Dal jsem si jednu sklenku." řekl uraženě. Otočila jsem se ,,Tak promiň, vzbudila jsem tě?" zeptala jsem se. 

,,Už jsem byl napůl vzhůru, neřekla jsi, že tam budeš spát." řekl a probodl mě pohledem ,,Donutili mě k tomu." řekla jsem ,,Tss jasně." řekl a vstal.

,,Snídala jsi?" zeptal se ,,Jo." řekla jsem ,,Máš dneska něco v plánu?" zeptala jsem se, mezitím co si chystal něco. 

,,Jo, chci s tebou jet do centra, jsou tam prý nějaké trhy a tak." řekl ,,Dobře, půjdu se převléct." řekla jsem a on šel snídat.




,,Ne Hyung-soo." opakovala jsem ,,Ale no tak pojď." řekl a udělal psí oči. 

,,Já ale neumím bruslit!" řekla jsem ,,Budu tě držet." řekl a furt dělal ty oči. ,,Bože, fajn." řekla jsem a on mě začal táhnout k ledu. 



,,Dobře, držím tě." řekl a chytl mě. Já pomalu stoupala na led s bruslí ,,Drž mě." řekla jsem vylekaně ,,Však tě držím." řekl a smál se. 

Po nějaké té chvíli mi to už začalo jít ,,Můžu tě pustit?" zeptal se a já nejistě kývla ,,Fajn, pouštím." pustil mě a já bruslila sama. 

,,Hele koukej, ještě jsem nespadla!" vyjekla jsem a zkusila se otočit a jet k němu ,,Dávej pozor." řekl a já se rychle rozjela k němu. 

,,Počkej! Ne tak rychle!" vykřikl a já do něj narazila a spadla na něj ,,Promiň." řekla jsem a začala se smát, jen těžce vydechl. 

,,Žiješ?" zeptala jsem se ho ,,Zatím jo." řekl a podíval se na mě, koukala jsem se na něj a srdce se mi rozbušilo, když jsem zjistila, že furt na něj ležím a koukám na něj.

Výměnná studentkaKde žijí příběhy. Začni objevovat