Kapitola 37

37 6 0
                                    

Po cestě jsem zavolala Gyu-ri ,,Jsi tam už?" zeptala jsem se jí ,,Ještě ne, ale za chvíli budu." oznámila mi ,,Tak počkej na mě prosím." 

,,Dobře." odpověděla.



,,Dobrý den." pozdravila jsem paní Parkovou. 

,,Ahoj, jsem ráda, že jsi přišla. Moc ti to sluší. Můj manžel za chvíli přijde." oznámila mi ,,Ji-wooku pojď!" zakřičela na něj a za chvíli rychle utíkal po schodech dolů. 

,,Ahoj, promiň musel jsem-" zasekl se, když se na mě podíval. 

,,Ji-wooku, že to Myung-sook sluší?" řekla paní Parková ,,Jo." řekl skoro neznatelně a já se usmála, So-hee měla pravdu.


---


,,Nepotřebujete s něčím pomoct?" přišla jsem do kuchyně ,,Ale ne zlatíčko, děkuji." řekla a já šla zpátky. 

,,Půjdeš ven?" řekl Ji-wook ,,Jasně." odpověděla jsem. 

,,Máte moc pěkný barák." řekla jsem a vyšla ven, na verandu ,,Jo mám to tady moc rád, vyrůstal jsem tady." usmál se ,,Máš se dobře?" zeptal se ,,Jo, fajn." řekla jsem.

,,Jsem moc ráda, že můžu být tady," podívala jsem se na něj ,,děkuji." usmál se na mě ,,Ale to nic není." řekl. 

,,Bože děti proč jste venku, je tu zima pojďme dovnitř." řekl z ničeho nic pan Park, který se objevil zpoza rohu. 

,,Hele tebe neznám, jsi Ji-wookova kamarádka, že?" řekl na mě.

,,Dobrý den, jsem Mi Myung-sook." představila jsem se a on se na mě usmál ,,Ahoj, rád tě poznávám, ale teď pojďme dovnitř." řekl a my ho poslechli.




Seděli jsme v obýváku a všichni si povídali. So-hee mě tady provedla a nakonec mi i Ji-wook ukázal pokoj. 

,,Jak to, že ses rozhodla jet zrovna do Koreji?" zeptal se mě pan Park. 

,,Když jsem byla menší teta mě učila korejštinu, možná i můj taťka, ale to už si nepamatuji." smutně jsem se usmála. 

,,Potom teta musela odjet, ale domluvila mi tu lekce, abych mohla za ní někdy přijet, ale moje mamka mi to nikdy nedovolila, takže jsem byla moc šťastná, když nám ve škole dali tuhle šanci." řekla jsem.

,,Jak jsi to myslela s tím taťkou, že si to nepamatuješ?" zeptal se. 

,,Můj taťka nás opustil ještě, když jsem byla malá." řekla jsem ,,Musí ti chybět." řekla paní Parková. 

,,Upřímně si na něj nepamatuju a mamka se o tom nechce bavit jediné, co mám je jeho fotka." řekla jsem sklesle. 

,,Fotku jo?" řekl pan Park ,,Ano proč?" zeptala jsem se. Proč se tak moc vyptává na mého otce? 

,,Tak aspoň, že něco." řekl a zvedl se ,,Uvědomil jsem si, že musím vyřídit ještě jeden hovor do práce, za chvíli přijdu." oznámil. 

,,Já půjdu zase dodělat večeři, tak můžete si jít odpočinout." řekla paní Parková a taky odešla. 

,,Tak pojď, něco ti ukážu." řekl Ji-wook a táhl mě do jeho pokoje.

Výměnná studentkaKde žijí příběhy. Začni objevovat