His Effect // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Have coffee with me

„Jo?" slyšela jsem Jaquea, zaklepal na dveře, než je otevřel, a když byl uvnitř, zavřel je za sebou. Vzhlédla jsem od mobilu a zvedla jsem na něj obočí.

„Co?" řekla jsem a vrátila jsem pozornost k mobilu. Dívala jsem se na Netflixu na dobrý film, abych z něj zmeškala vteřinu. Přišel blíže a posadil se na postel do nohou.

„O čem jsi s tím britským klukem mluvila?"

Pokrčila jsem rameny. Nebyla jsem si jistá, co Čtyřka vůbec říkal. Příliš jsem se soustředila na to, že jsem byla na Jaquea naštvaná a jak mi nedal vědět, že jsem v pohodě.

„O ničem konkrétním, proč?"

Kousl se do vnitřní strany tváře.

„Je divné vidět tě bavit se s někým jiným, než je Madi, to je všechno."

Zabručela jsem. Čekala jsem, že odejde, ale znovu promluvil.

„Změna tématu," řekl. „Koho pozveš na oslavu?"

„Madi." Neměla jsem ponětí, proč byl dneska tak ukecaný. Skoro jsem zapomněla, jaké to bylo mít konverzaci s vlastním bratrem, která nebyla vynucená, jednostranná nebo naštvaná. Chybělo mi to. Bývali jsme si blízcí.

„Vyslýcháš mě?" zavtipkovala jsem a uchechtl se.

Sledovala jsem, jak si natáhl ruce za sebe, takže jsem se posadila. Znala jsem své bratra dobře, znala jsem jeho nervózní gesta a tohle bylo jedno z nich.

„Já asi pozvu Esmer a Audrey, máma a táta by je tady asi chtěli, ne?"

„No, chci říct, jejich rodiče se stejně vychloubají jako všichni, kdo se připojí," popichovala jsem a převrátil oči. „Chodíš vůbec s Audrey?" naklonila jsem hlavu na stranu.

„Můžu ti říct něco, aniž bys vyšilovala?" takže proto navazoval konverzaci. Musel si všimnout mého nedostatku pobavení, protože mávl rukou.

„To je jedno."

„Řekni mi to," zastavila jsem ho a věnovala jsem mu poloviční úsměv.

„Zapomeň na to, není to důležité. Dobrou," řekl, než vyšel z mého pokoje dřív, než jsem mohla něco říct. Asi si myslel, že bych se naštvala, neobviňovala bych ho. Pokud to bylo něco špatného, pak bych se asi naštvala. Nesnášela jsem, že jsem se změnila do kyselá pusinka. Nikdy jsem taková nebyla, ale starala jsem se o svého bratra až moc, abych jen stála a sledovala, jak se ničí.

Přála jsem si, aby věci mohly být takové, jako dřív.

_____

Bylo to asi deset minut, co skončilo plavání, a já zůstala, plavala jsem sem a tam. Věděla jsem, že se musím vrátit ke cvičení, když jsem po třetím kolečku lapala po dechu. Pálily mě končetiny, takže jsem věnovala zbytek času plutí na vodě, trenér byl na mě dneska tvrdý. Asi byl unavený z toho, jak mě poslouchal stěžovat si, že neumím plavat. Musel se se mnou dřít od minulého roku.

Nebyla jsem moc dobrý plavec, ale uměla jsem se udržet docela dobře.

„Užíváš si plavání?" uslyšela jsem a vzhlédla jsem na nikoho jiného, než Čtyřku. Zaskuhrala jsem a přetočila jsem oči, když jsem se zajistila. Pokoušela jsem se ho ignorovat, zatímco jsem se snažila se neutopit.

„Co tady děláš?" řekla jsem. Ležérně dřepěl vedle mého ručníku a sledoval mě, jak jsem plavala ke schůdkům. Asi bych měla odejít, než bych se změnila do suché švestky.

„Šel jsem ze sprch a pak jsem si tě všiml, jak jsi tady sama." Hodil do bazénu gumičku. „Myslel jsem si, že by se ti hodila společnost."

„Věř mi, kdybych chtěla společnost, ty bys byl poslední člověk, za kým bych šla," poznamenala jsem a vylezla jsem ven. Natáhla jsem se pro ručník, ale skopnul ho do vody.

„Co máš, sakra, za problém?" hnusně jsem se na něj podívala. Budu muset jít celou cestu ke skříňkám mokrá a studená.

„Ups?" řekl a zaskuhrala jsem.

„Proč jsi tady, Čtyřko?" vzala jsem promočený ručník z bazénu a vymačkala jsem z něj vodu.

„Abych tě viděl, samozřejmě," odpověděl a zamračila jsem se. „Mám zájem."

„Promiň, jde ti o mě? Protože jestli jo, budeš hodně zklamaný." Prošla jsem kolem něj a šla jsem do šatny pro další ručník. Ten mokrý ručník jsem dala do sušárny. Nečekaně mě následoval.

„Tady nemůžeš," zasyčela jsem.

„Jak jsem řekl, jsem zaujatý, ale nedovol, aby se ti to dostalo do hlavy." Odfrkl si, dělal si ze mě srandu.

„Jasně. Je to jako by ses vsadil se svými kámoši o to, jak moc vydržím, dokud mě nezlomíš?" nad tímhle se zasmál a hrál si s mými klíčky od auta, které mi vytáhl ze skříňky, vzala jsem mu je.

„Je tvoje sebevědomí tak nízké, že si myslíš, že jsem tady jenom kvůli sázce?"

„No," řekla jsem a stáhla jsem si čisté triko přes hlavu. „Jsi?" vzhlédla jsem na něj, byl vyšší než já, sotva jsem sahala k jeho klíční kosti. Nikdy dřív jsme u sebe takhle nebyli, mohla jsem cítit jeho kolínskou. Byla jako tékové dřevo, ale taky sladký náznak vanilky.

Zíral na mě, než odvrátil oči jinam.

„Pojď se mnou na kafe." Vypadalo to jako požadavek, než jako otázka.

Chrochtla jsem

„Prosím?" zvedla jsem obočí, nevěřila jsem tomu, co řekl. „Sotva tě znám."

„Na kávě mě můžeš poznat." Pokrčil Čtyřka nonšalantně rameny, jako by to nebyl velký rozdíl.

„A kdo říká, že chci jít s tebou na kafe?" vyzvala jsem ho, zavřela jsem skříňku a hodila jsem si batoh přes rameno. Vzala jsem klíče od auta a šla jsem ven, Čtyřka byl pořád vedle mě.

„Neříkej, že nejsem tvůj typ, protože si myslím, že bys lhala." Chrochtnul a věnovala jsem mu nepobavený pohled. „Chci říct, koneckonců mi dlužíš."

„Já ti dlužím?"

„Jo, chci říct, yslel jsem si, že když v podstatě hlídám tvého bratra, že mi dlužíš."

„Takže se cítíš oprávněně, abych s tebou šla na kafe?"

„No, ne opravněně. Dej mi jeden dobrý důvod, proč nepůjdeš," zatlačil na mě a musela jsem se ovládat, abych otráveně nezaskuhrala, když jsme došli k mému autu.

„Budu pořád naléhat," poznamenal.

„Měl bys o mně vědět jednu věc, Čtyřko, tak jednoduše se nevzdám," odvětila jsem s úsměvem, uchechtl se a sledoval, jak jsem otevřela dveře auta.

„Stejně se k tobě dostanu, Jo," řekl, a když jsem se otočila, odcházel pryč.

Kdo si myslí, že je?

__________

Mám k tomu tři věci. Jaque je totální idiot xD, Čtyřka se snaží o nevím, co, ale tím, že jí shodí ručník do bazénu, toho asi nedosáhne. A poslední... KDO VYDRŽÍ DÉLE NALÉHAT A ODMÍTAT? :C