„Myslím, že je to dost daleko," okomentovala jsem, když jsme došli k velkým balvanům okolo popela, který byl asi z ohně starého dvou dnů.
„Nejsme tak daleko. Alespoň minutu odsud," ujistil mě, načež upustil dřevo, které nesl. Posadila jsem se na jeden kámen a přehodila jsem kolem sebe deku, abych se zahřála před studeným větrem oceánu.
Poté, co jsme přijeli, Čtyřka naléhal, abychom se oddělili od skupiny, protože chtěl být na tichém místě. Zbytek studentů přivezl bedýnky a pouštěli hlasitou hudbu.
Taky jsem si všimla, že Čtyřka dal Thomasovi a Zachovi batoh, pro který jsme jeli. Sledovala jsem, jak Čtyřka zapálil listy a položil na ně dřevo a během pár sekund jsme měli oheň.
„Jsi v tom dobrý," řekla jsem a natáhla jsem ruce k ohni, abych se zahřála. Uchechtl se a sedl si vedle mě. Měl na sobě černou mikinu s kapucí přes hlavu, zakrývající jeho kudrliny, i když jich pár vyčuhovalo.
„Já vím," odpověděl drze a trochu jsem do něj strčila. „Je to zábava." Rozhlédl se. „Díky za pozvání, ačkoli jsme mohli dělat něco jiného."
„Ale prosím tě." Převrátila jsem oči. „Tohle je mnohem lepší. Kromě toho, školní táboráky jsou vždycky ve škole. Někdy musíš využít toho, co dostaneš."
„Dobře," zamumlal. Zůstal tiše a koukal do ohně. Jeho obličej se trochu rozzářil, mohla jsem vidět, že jeho zorničky byly rozšířené a mikinu měl na rukách vyrolovanou. Vlasy měl stáhnuté zpátky kapucí.
„Dobře," zopakovala jsem a posadila jsem se. Věci byly pro mě příliš tiché, abych je unesla, tak jsem řekla první věc, co mě napadla.
„Proč máš o mě zájem?" zeptala jsem se.
Vzhlédl, chvíli měl ve tváři zmatení, než si vzpomněl.
„Um." Olízl si rty. „Když to řeknu, budeš si myslet, že je to klišé jako prase." Uchechtl se.
„Prostě to řekni," zatlačila jsem na něj s předstíraným přetočením očí.
Podíval se na mě, než si opřel tvář o dlaň.
„Jsi jiná."
„O můj bože," zaskuhrala jsem s naštvaným smíchem. „Samozřejmě, že bys to řekl."
„Vidíš, říkal jsem ti to," zakrákoral. „Přitahuješ mě, protože jsi jiná. Nejsi svázaná obvyklým snobským chováním, ty máš osobnost," řekl a přetáhla jsem si deku přes hlavu.
„Takže se ti líbím, protože nejsem jako ostatní holky?" nakrčila jsem nos a široce se usmál.
„No, takhle jsem to neřekl," řekl, než se chytil. „Chci říct, ne takhle, to slovo mi přijde dětinské a až moc používané."
„Ah." Přikývla jsem. „Takže tě přitahuju." Zaculila jsem se a lehce do mě strčil. „Taky mě přitahuješ," přiznala jsem. „Ačkoli jsem si jistá, že to víš."
„To neustálé zírání tě prozradilo," utahoval si ze mě a začervenala jsem se.
„Myslím to vážně. A je to divné, víš? Nikdy jsem nikoho neměla ráda. Chci říct, když jsem tě poprvé viděla, myslela jsem si, že jsi otravný," řekla jsem. „Pořád si to myslím, ale ne tak moc."
Převrátil oči se slabým úsměvem, odvrátil se ode mě k ohni, zatímco si hrál se svými prsty. Dneska se zdál být trochu mimo. Vzala jsem to na sebe, nabrala jsem odvahu a přisedla jsem si k němu blíže.
Neřekl nic, neudělal nic, tak jsem se pohupovala ze strany na stranu, zvuk vln narážejících na břeh a slabá hudba od kluků z druhé strany a praskání ohně byly jediné zvuky.

ČTEŠ
His Effect // h.s. (CZECH TRANSLATION)
FanfictionKNIHA PRVNÍ Josephine Clemonte se snaží balancovat mezi svými workoholickými rodiči a drogově závislým dvojčetem, které rebeluje pokaždé, když dostane šanci. Je v posledním ročníku na střední, věci jsou stresující, dokud Čtyřka, záhadný kudrnatý zel...