That puts me in the mood

477 40 2
                                    

Cesta do jeho bytu byla tichá, ale tak trapná jako předtím, sem tam se nenápadně podíval mým směrem, myslel si, že jsem se nedívala, a chovala jsem se, jako bych si toho nevšimla. Takhle tomu bylo, než se jeden z nás rozhodl promluvit.

„Co ti Zach říkal?" zeptal se mě Čtyřka po chvíli.

Přesunula jsem pozornost z okna na něj. Stáli jsme na červené, tak mi mohl věnovat plnou pozornost.

„Nic, jenom mi chtěl říct, že by mohl hostit mojí narozeninovou-."

„Sakra," zamumlal si Čtyřka pro sebe a zamračila jsem se. „Nikdy jsem se nezeptal, kdy máš narozeniny."

Věnovala jsem mu jemný úsměv.

„Je to jedno, neslavím je," řekla jsem mu a na krátký okamžik ho polila úleva. Po třech minutách zajel na parkoviště a vystoupili jsme. Prošli jsme kolem Čtyřčiných sousedů, kteří venku kouřili.

„Co jsi dělal u Zacha?" zeptala jsem se ho a sledovala jsem, jak položil klíče na stůl.

Čtyřka pokrčil rameny.

„Jako obvykle, jenom jsem mu pomáhal. Vodil jsem lidi nahoru, něco jsem jim dal a pak prodal," řekl, vytáhl vodu z ledničky a nabídl mi ji. „Nevím, proč jsem ti to řekl." Uchechtl se a posadil se vedle mě na gauč.

„Komu to řeknu? Mým nepřítomným rodičům nebo drogově závislému bratrovi?" utahovala jsem si z něj a napila jsem se ledové vody.

„Promiň, že jsem tě nechal čekat, měl jsem zavolat," řekl Čtyřka a hrál si s volnými nitkami na mých kraťasech, rozptyloval se, aby se na mě nedíval. Kousla jsem se do vnitřní strany tváře a natáhla jsem se k jeho vlasů, ale skoro jsem zalapala po dechu, jak jemné jeho kudrliny byly.

Dala jsem se dohromady.

„To je teď jedno," řekla jsem upřímně. Už jsem to neřešila. Čtyřka se na mě podíval, na rtech měl malý úsměv a naklonila jsem se k němu, paže jsem omotala okolo jeho krku. Jednou rukou mě hladil po tváři, přičemž mě druhou držel na místě.

„Omlouvám se i tak," dodal, jeho úsměv byl nahrazen vážností. „Za budoucí zranění, já-." Přestal mluvit, když jsem přitiskla rty na jeho, zaskočila jsem ho, i když mi oplácel polibek.

Prohloubila jsem ho tím, že jsem si obkročmo sedla na jeho klín, ruce jsem zabořila do jeho jemných kudrlin a cítila jsem, jak jeho ruce přejely z mého pasu k mým zádům, naskočila mi z toho husí kůže.

Rty přesunoval od mé čelisti k mému krku, zabořila jsem mu ruce do jemných kudrlin, přičemž jsem cítila jeho ruce na svých zádech a udělala se mi husí kůže.

Jeho rty se mi přesunuly na čelist a ke krku, než mi udělal cucflek a zavrtěla jsem se. Přesně jsem věděla, kam to směřovalo, a byla jsem si jistá, že Čtyřka taky, tentokrát jsem nechtěla přestat. Sáhla jsem si na lem trika a přetáhla jsem si ho přes hlavu, zůstala jsem jen ve světle modré podprsence.

Jako by ho moje chování naprosto zaskočilo, odtáhl se a podíval se na mě ohromeně, cítila jsem, jak mi hoří obličej. Natáhla jsem ruce za záda a rozepla jsem si podprsenku, pomalu jsem nechala ramínka spadnout, než jsem si ji sundala.

„Jo." Vydechl. „Chci si být jistý, že je to něco, co chceš. Že chceš, abych to byl... ," řekl Čtyřka se zaváháním ve slovech.

„Chci," řekla jsem a dívala jsem se mu do očí. „Pokud chceš."

Odpověděl tím, že se se mnou postavil, držel mé nohy na místě, přičemž nás vedl chodbou do své ložnice a uvědomila jsem si, že jsem tam nikdy nebyla. Pomalu mě položil na jemnou postel, sundal mi boty a pomohl mi z kraťasů, než jsem sledovala, jak si svlékl triko.

His Effect // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat