His Effect // h.s. (CZECH TRANSLATION)

I thought you were smarter than that, Jo

Nemyslím si, že jste připraveni na to, co se v téhle kapitole stane, ale je to nezbytné pro to, abychom mohli pokračovat dál T-T.

________________

Josephine

„Jsem v pohodě, slibuji," řekla jsem asi posté. Rodiče byli doma, kontrolovali mě při každé šanci, která se jim naskytla. Docela dost pracovali z domu, ale udělali si čas, aby přišli.

Byly to tři dny od vloupání a poté, co šel Harry na policii, se nevrátil, ale byla jsem si jistá, že mi chtěl dát čas.

Nebo možná zjistili o jeho zapojení a sedí ve vězení. A odsouzený bývalý přítel, nevím, jak to říct.

Nemyslela jsem, měla jsem myšlenku v hlavě, že on byl toho součástí, ale on o tom věděl a já jsem neměla ponětí, jak se cítit. Všechno se tak nějak kolem mě hroutilo a nemohla jsem to ovládat.

Moje mysl si přehrávala Harryho slova o tom, jak Jaque dostával drogy od Zacha na půjčky. Ale pokud to byla pravda, jaký idiotský drogový dealer by dával drogy na půjčky. Co je, banka?

To sedělo s tím, co Harry řekl, a bylo to možné, protože rodiče vzali Jaqueovi kreditní kartu, takže si nemohl vybrat peníze, aniž by o tom rodiče nevěděli.

„Jaque za tím byl, Jo. Ne já. Přemýšlej o tom, kde je Jaque?"

Když jsem si položila hlavu, viděla jsem, jak Jaque prošel kolem mých otevřených dveří, asi šel do svého pokoje.

„Jaqueu?" zavolala jsem, zastavil se a strčil dovnitř hlavu. „Můžeš sem jít?"

Zdálo se, že se rozhlédl, než vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře.

„Co je? Jak se cítíš?" zeptal se a posadil se do noh postele.

„Fajn," řekla jsem. „Kde jsi byl v pátek večer?" zeptala jsem se a posadila jsem se. Sledovala jsem, jak se na mě podíval a zmateně se zamračil, ale věděla jsem, že věděl, o čem mluvím.

„Byl jsem u Aubrey, proč?" díval se všude jinde, jen ne na mě a prsty si hrál se šňůrkami od mikiny, potvrdil mi, že lhal.

„Protože jsi tam nebyl a mohla bych přísahat, že jsem tě slyšela pár minut předtím, než se to stalo, chodit po pokoji," řekla jsem, jasně jsem si to pamatovala. Policie pořád hledala po domě stopy, kdo to mohl udělat.

„Říkáš, že jsem to udělal?" podíval se na mě, jako bych ho urazila.

Pokrčila jsem rameny.

„Nevynechala bych tě."

Z toho se jeho obličej změnil ze zraněného na naštvaný.

„Takže raději budeš věřit nějakému klukovi, kterého jsi potkala ani ne před třemi měsíci, než svému vlastnímu bráchovi?"

„Čtyřka šel ten den vypovídat na policii poté, co se na mě přišel podívat. Kde jsi byl ty ten den? Kamery byly vypnuté, potřebují k tomu s bezpečnostními zámky deaktivační kód a nikdo jiný, kromě tebe a mě ho nezná. A jsem si jistá, že jsem to neudělala," vyprskla jsem a pokroutil hlavou, jako by nemohl uvěřit, že jsem ho vůbec podezírala. „Čtyřka říkal, že jsi do tohohle namočený, že to byl tvůj nápad."

„Jo? No, Čtyřka je podělaný herec. Přiměl tě, abys uvěřila, že tě má rád, aby tě rozptýlil od vykradení domu a uvěřila jsi mu! A teď obviňuješ všechny ostatní za svoje chyby," odpověděl, jeho oči byly naštvané.

„Proč nejdeš na policejní stanici a neposkytneš jim alibi?" vyzvala jsem ho. „Možná pak uvidíme, komu věřit."

„Nechtěl jsem nic říkat," začal Jaque. „Ale policajti našli něco, co patří Čtyřce, takže si myslím, že by ses možná sama ráda podívala," řekl a vstal, zamračila jsem se. „Věříš, že je neschopný loupeže jen proto, že k sobě něco cítíte? Myslel jsem si, že jsi chytřejší, Jo," řekl a s tím odešel z mého pokoje.