KNIHA PRVNÍ
Josephine Clemonte se snaží balancovat mezi svými workoholickými rodiči a drogově závislým dvojčetem, které rebeluje pokaždé, když dostane šanci. Je v posledním ročníku na střední, věci jsou stresující, dokud Čtyřka, záhadný kudrnatý zel...
„Seš si jistá, že nemůžeš jít taky?" zakňučela jsem a věnovala jsem Madi své nejlepší psí oči. Náš tým vyhrál poslední zápas sezóny, otravovala jsem ji celý týden, prosila jsem, aby šla taky. Možná by si to rozmyslela.
Po páteční noci se Čtyřkou jsme zůstali na vinohradě do tří do rána, bavili jsme se o náhodných věcech. Věděla jsem, že byl unavený, když se jeho hruď pomalu zvedala a klesala a jeho slova začala být volná s malým náznakem šišlání.
Nabídla jsem mu, že může zůstat přes noc, ale řekl, že zbytek týdne pracoval v klubu a odešel. Potom jsem ho moc neviděla, ukázal se ve škole v úterý a středu a i ty dny jsme neměli moc společných hodin, jediné místo, kde jsem ho viděla, bylo během oběda a ten strávil s Thomasem a nějakými dalšími kluky, můj brácha byl mezi nimi.
Nevšímal si mě, ani se nedíval mým směrem.
Týden utekl rychle a už byl pátek.
„Ne s tím, co se stalo mezi tebou a Čtyřkou," řekla. Věděla jsem, že nemám nic říkat, ale samozřejmě chtěla vědět detaily.
„Nic se nestalo," tohle jsem v posledních dnech říkala hodně.
Madi převrátila oči.
„Řekla jsi, že by ses s ním líbala, strávila jsi s ním sedm minut v nebi a přiznal, že by tě chtěl taky líbat," říkala to tak, jako by si v hlavě procházela seznam.
„Zpátky k věci," řekla jsem a vytáhla jsem ji z myšlenek. „Potřebuji, abys tam byla. Co když budu se Čtyřkou a řeknu něco špatného?" našpulila jsem rty.
„Promiň, už mám plány," řekla a zaskuhrala jsem. „Jedu s rodiči do Michiganu za babi a dědou. Taky je tam ten sexy kluk, který se přestěhoval do baráku vedle strejdy." Jezdila do Michiganu hodně častu.
„Odjíždíš kvůli kluka." Založila jsem si ruce na hrudi a přikývla. „Když já jdu se Čtyřkou, protože jsi mě přinutila."
„Protože nevíš, co je pro tebe dobré. Já, na druhé straně, to vím."
Převrátila jsem oči. Měla pravdu. Po pár chvílích ticha přešel Jaque k našemu stolu.
„Jdeš?" zeptal se. Držel v ruce velkou sportovní tašku a v druhé ruce měl lahev s vodou. Nakládali studenty do autobusu, aby je odvezli na pláž.
Chystala jsem se odpovědět, když jsem za ním uviděla Čtyřku.
„Jedeme tam spolu," řekl a Jaque se zamračil. Nemluvili jsme, jak tam pojedeme, ale hádám, že Čtyřka nás odveze.
Čtyřka mu věnoval dlouhý pohled, než se Jaque ke mně otočil, měl v očích záblesk varování, a odešel. Zdálo se, že Čtyřka ho z nějakého důvodu štval.
„Jedeš taky?" zeptal se Čtyřka Madi, zvedla jsem prosebně ruce a našpulila jsem rty, jednoduše pokroutila hlavou s úsměvem.
„Nep, ale však vy se o sebe postaráte," řekla se zlomyslným uculením a převrátila jsem oči. Vstala a odešla, nechala mě se Čtyřkou o samotě.
„Potřebuju si vzít pár věcí a pak můžeme jet. Jsi připravená?" zeptal se, když jsme šli k jeho autu.
Přikývla jsem a ukázala jsem na batoh, ve kterém jsem měla oblečení, deku a bikiny.
„Proč nejdeme autobusem?" zeptala jsem se ho, když odemkl dveře a zůstal venku, zatímco jsem si dávala batoh na zadní sedadlo.
„Myslel jsem si, že by bylo lepší, kdybychom tam jeli sami. Můžeme zůstat přes noc." Pokrčil rameny.
„Na pláži? Bude zima," upozornila jsem.
„Samozřejmě ne na pláži, pár mil od toho je malý motel. Můžeš zůstat, ne?"
„Asi jo?" mí rodiče stejně nebudou doma.
„Dobře, protože už jsem zarezervoval pokoj," řekl a zasmála jsem se. Řekl mi, abych na něj počkala v autě, zatímco by si skočil pro věci, tak jsem čekala.
Sledovala jsem, jak odešel a pozdravil se klukama, kteří seděli na svých autech, a když jsem zúžila oči, byl to Zach a Thomas. Sledovala jsem, jak se chvíli bavili, než nastoupili do auta a o pár chvil později se Čtyřka vracel s batohem.
Pašoval i ve škole?
Sklopila jsem oči, když nasedl do auta a hodil batoh na zadní sedadlo.
„Tak jedeme," řekl a pousmál se.
Bylo půl třetí, lidi, kteří se snažili udělat táborák, odešli dřív ze školy a slunce bylo nejvýše. Střecha Čtyřčina auta byla dole, tak, jak jsem to měla ráda.
S každým uběhlým okamžikem jsem přemýšlela, jak moc jsem ho měla ráda. Pokaždé, co jsem s ním trávila čas, to jako by nakumulovalo mou rostoucí náklonnost.
Což pro mě bylo docela divné, nikdy jsem předtím nikoho neměla ráda. Byly doby, kdy to kluci na mě zkoušeli, ale bylo to obvykle kvůli jedné věci; sexu.
Čtyřka si na druhou stranu dával načas. Což mě přimělo si myslet, že mě měl rád. Možná mě chtěl jen líbat, to neznamenalo, že mě měl rád.
Nemohla jsem si projít stejnou věc v hlavě s mým mozkem, nemohla jsem.
Když jsem se na něj podívala, černé triko se lepilo s větrem na jeho kůži a vlasy, které neměl stáhnuté bílou čelenkou, kterou nosil, se volně pohybovaly.
Je nervy drásající, když má někdo někoho rád? Možná ho ani nemám ráda, možná je to jen crush a brzy to přejde.
Z koho si dělám srandu? Rozhodně ho mám ráda a rozhodně chci líbat ty jeho karmínové srdcovité rty, které jsou pokoušející ještě více, když si palcem a ukazováčkem tahá za spodní ret...
„Přestaň si mě prohlížet jako kus masa." Slyšela jsem, jak řekl, vzhlédla jsem na něj a viděla jsem, jak se snažil zadržet uculení.
„Neprohlížela jsem si tě," zalhala jsem a zdálo se, že na to skočil.
„Jsi tak špatná lhářka." Uchechtl se a opřela jsem se o sedadlo, užívala jsem si zvuk jeho smíchu a nechala jsem se pohltit větrem ve tváři.
____________
Sami dva na hotelu, motelu nebo kde, to je jedno. xD Ale sami dva. If you know, you know.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
