• My Gang boss •

6● Začátek před rušnem ●

Zrychleně jsem dýchal... Mé tělo zalíval horký nepříjemný pot... Tváře mi nekontrovatelně rudli. Tělo se mi otřásalo únavou, ale né! Já nemohl zastavit! Už jsem byl tak blízko. Vzdychnul jsem tiše. Bylo mi opravdové vedro.

Nesnáším běhání! Moje plíce umírajíí.
Jak jsem sakra mohl jenom zaspat?! A proč mě Bad nevzbudil a odešel bezemě?? Ahg!

Už jsem viděl tu zatracenou černou budovu s velkým svíticím nápisem Unistus podivné barvy. Byl Jsem takoví kousek! Už jsem se natahoval ke dveřím. Vlítnul jsem dovnitř a hned na mě někdo zakřičel.

,,15:55!"

Byl to Bad už prevlečený. Sledoval zaujatě svoje černé hodinky na ruce, zřejmě čas na nich a něco počital. Namíchnul jsme se a hned spustil.

,,Jaktože jsi mě nevzbudil! Kdybych přišel o pár minut pozdě, přišel bych pozdě!"

Bad se na mě omluvně podíval štěněčíma očima a jen tiše zamumlal.

,,Promiň, spal jsi a já dnes šel dřív tak jsem tě nezbudil."

,,Ugh."

Z těška jsem vydechnul a schodil ze sebe těžkou tašku, která mě do teď strašně řezala do pravého ramene a při běhu děsně zpomalovala, jak byla těžká.

,,Musel jsem běžet. Ty víš, jak já nenávidím běh."

Odfrkl jsem si. Vyndal jsem si svoje věci a chystal jsem se jít převléknout.

,,Už je tu Viktor."

Řekl tiše a smutně Bad. Otočil jsem se na něj a stuhl jsem.

,,Kde."

Bylo jediné, co ze mě vypadlo. Bylo mi jasné, že Viktor nebude s tím, že jsem přes noc nebyl doma v pohodě. Vlastně....jsem se ani nepodíval, jestli mi volal....
Bad ukázal za mě. Otočil jsme se a uviděl opírajícího se Viktora o sloup u baru. Koukal do telefonu a úplně ignoroval okolí. Jen do něj něco agresivně ťukal. Podíval jsem se na Bada a pak zase na Viktora a pro svoje bezpečí se začal vzdalovat do šaten.
______________________________________

Vycházel jsem z šaten převlečený a připravený na tréning naší sestavy. U tyčí jsem netrpělivě čekal na ostatní. Je právě 16:00 a teď by nám měl začít tréning, ale jako vždy jsou ostatní někde pozadu.

Možná se ptáte, co je to za divnou práci, když do ní chodím věčinou v 16:00. Jsem striptér u tyče a pole dancer. NÉ! NEJSEM Prostitut. Výraz prostitud a striptér se od sebe vemi liší. Prostitud nabízí sexuální činost a striptéří jsou jen ty tančící. Jo .. hodně striptérů nabízí taky sexuální činosti, ale já prostě ne.
Viktor je šéf tohohle strip klubu bohužel... Jsme klub pro různé orientace takže tady máme docela dost velký výběr. Klub se jmenuje Unistus a máme otevřeno v týdnu od 19:00 do 4:00 do rána a o víkendu máme 24 hodin otevřeno. Ptáte se, kdy spím? Prakticky nespím už tak nějak od malička jsem moc nespal, ale když jsem opravdu vyčerpaný, tak tady máme místnosti, kde máme věci a jsou tam postele.

Náš klub nabízí hlavně poledance neboli tanec u tyče, tím jsme celkem známí tady v okolí. Pak máme tu i ty prostitutky, světelnou šou taky samozřejmě alkohol a menší občerstvení, ubytování a prostě zábavu. Už ani nevím proč jsem u takovehlé činosti skončil.

Konečně přišel zbytek lidí a my mohli začít nacvičovat.

Po trénování naší už tak dokonalé sestavy zbývala hodina do otevření clubu. Všichni odešli i Bad se šel připravit a já ještě chvíli cvičil. Chtěl jsem počkat než se všichni osprchují, abych měl sprchy sám pro sebe. Zatím jsem něco dělal na mobilu. Všimnul jsem si, že mi přišla nějaká zpráva od neznámého čísla. Rozkliknul jsem to a hned poznal, kdo to je.

Neznámé číslo: Ahoj tady Karl chtěl jsem se zeptat jesli jsi ty a Bad na něco alergický.

George: Ahoj Karle ne nejsme na nic alergický, proč se ptáš?

Karl: Nech se překvapit ;)

Celkem mě překvapilo, že Karl odpověděl takhle rychle. Telefon jsem zhasnul a vydal se do sprch. Jak jsem předpokládál nikdo už v nich nebyl.

Začal jsem si svlékat oblečení a pomalým krokem jít do sprch. Kusy oblečení jsem za sebou odhazoval a dělal z nich, jakoby cestičku pro někoho.

Ve sprchách nebylo moc vidět. Všude se rozprostírala horká pára z vařící vody od předešlých lidí, co se tu sprchovali. Opřel jsem se o zeď a nechal na sebe dopadat kapky teplé vody, které mi příjemně sjížděli po těle. Zase jsem cítil to napjetí v mém těle, jak se mi každý sval postupně napínal a otřásal se a pak zase povoloval. Jak můj tep zrychlil a srdce začalo více být. Cítil jsem trochu nervozity, ale ta brzy začala mizet a společně s vodou odtékala do kanálku ve sprše. Vzpomínám si na první dny v klubu. Hrozně se mi třásli nohy i ruce a bylo mi, jako na zvracení trémou, že bych před někým měl polonahý tancovat a nadržovat ho.

Pousmál jsem se nad tím a začal svýma rukama jezdit po svém těle. Dostával jsem se do stavu, kdy jsem nevnímal okolí a vnímám jen sebe.. Svoje tlukoucí srdce, plynulé nádechy, každý dotek, každý pohyby, každé zašimrání. Uklidňovalo mě to.

Po tom, co jsem byl naprosto v klidu. Umyl jsem se a šel se převléknout do černých krátkých kraťasů ze kterých mi čouhala půlka prdele a dlouhé černé nadkolenky. Pak jsem si natáhl na sebe krátké modré tryčko, které mi končilo někde pod prsy tak, že mi bylo vidět celé břicho. Nalíčil jsem se a navoněl. Nalakoval si nehty na modročerno, protože proč ne a byl připravený na otevření clubu. Byl jsem v klidu, protože jsem věděl, že tady nebude žádný nával, jako o víkendu. Přešel jsem na pódium ke své tyči do levého křídla a připravoval se na příchozí lidi. Jakmile bliklo nad vchodem na hodinách 19:00 dveře se otevřeli a začali sem vstupovat lidi.