• My Gang boss •

22● Špeh ●

Pohled: Dreama

Tak jsme zase s George skončili na gauči. Svíral mě pevně v objetí a vypadalo to, že zase usnul. Zdají se mu sny o Olívii? Chudáček podle těch kruhů pod očima ho trápí častěji než mi říkal. Pohladil jsem ho po spící tvářičce. Jaká je asi jeho oblíbená barva nebo sladkost, co ho dělá šťastným, co ho vzrušuje. Tak strašně bych chtěl vědět o něm víc. Ta neprůstupná zeď, co si vytvořil vůči okolí a všem lidem kolem něj...tak strašně mě přitahovala. Kdyby se mi podařilo tu zeď zbořit, přelést prostě dostat se k němu blíž, dostat na povrh všechny ty skryté emoce. Dostat ho do šachu nebo ho odzbrojit od všech jeho argumentů. Ta touha vědět víc byla veliká, ale byla tu věc, kterou nešlo jen tak ignorovat a to, že George má přítele. Ještě horší, že jeho přítel je Viktor Beladon pravá ruka bosse z gangu známí, jako Surm. Něco mi nedávalo smysl. George unesli právě oni. Proč by unášeli přítele zástupce jejich šéfa? To nedávalo smysl. Měl bych to říct ostatním. Viktor je pro nás veliká hrozba. Opatrně jsem se vyprostil z pod George a vzal si svůj telefon. Zašel jsem do vedlejší místnosti a vytočil číslo na Sapnapa, ten to zvedl po chvilce.

,,Dreame já tě zabiju!"

Odpověděl nasraně a zadýchaně. Asi jsem jim překazil chvilku.

,,Kuchyň?"

,,Ne! Obývák!"

Zakřičel do telefonu. Chápu ho já bych měl podobnou reakci, kdyby mi někdo překazil vzrušující chvilku. 'Kéž bych tak měl s kým...' Na rušení takovíhle chvilek mám asi štěstí.

,,Nicku je to docela důležitý."

,,Co může být důležitějšího než-!"

,,Georgovo boyfriend je Viktor Beladon."

Řekl jsem rychle než stihnul zase začít podrážděně ječet.

,,Co, jakože-"

,,Ano."

Nastalo hrobové ticho. Co když je George špeh? Ne.. on by něčeho takového nebyl schopen. Svěřil se mi a navíc takovéhle emoce se nedají jen tak hrát. I když.. co když se mylí? Co když mě jenom tahá za nos a všechno tohle je jen sehrané divadlo. Pravda, že ho nezabili, když ho věznili. Čekali, že přijdeme? Ne...

,,Karle? Tys to věděl, že ano."

Řekl jsme do telefonu bylo mi jasné, že nás slyší, že je velmi blízko.

,,Já- nebyl jsem si jistý omlouvám se."

Zněl dost provinile.

,,To nic zlato."

Utěšil ho Sap. Z telefonu se začali ozývat tiché mlaskavé zvuky.

,,Hele já jsem tu pořád! Olizovat se můžete potom."

Poznamenal jsem. Nemám rád, když mě někdo přehlíží mám radši pozornost. Tohle si mohou nechat až je nebudu slyšet, když je slyším připomíná mi to, jak dlouhá doba to je, co jsem se někoho se zájmem dotýkal na slabých místech nebo někoho vášnivě líbal.

,,Já nevím.. To by nedávalo smysl, proč by ho tedy unášeli?"

Pronesl Nick nechápavě.

,,Nevím, co jsem si všimnul tak George je na Viktora dost naštvaný, co když Viktorovi na Georgovi nezáleží?"

,,Nebo je špeh."

To byla ta věc, které jsem se obával. Nechci věřit něčemu takovéhlemu. George není špeh! Viktorovi prostě na Georgovi nezáleží a to je vše čemu věřím a doufám v to.

,,Ne, to si nemyslím, George není určitě špeh."

,,Tobě ti na něm hodně záleží co? To se u tebe jen tak nevidí."

,,Ne- jen- já-"

,, Ale jo záleží ti na něm a to hodně."

Zasmál se do telefonu vytáčelo mě to.

,,Hele, i přes to jsi tam jenom ty a on dávej ne něj radši pozor. Musím někdo tady potřebuje péči~"

Řekl a ukončil hovor. Položil jsem telefon na kuchyňskou linku a opřel jsem se o ní.

,,Fajn."

Řekl jsem monotóně pro sebe a šel si vzít čisté oblečení. Netušíc, že za rohem celou dobu poslouchal George.

.

.

.

.

Pohled: Georgre

Znáte ten svíraví pocit v břiše, kdy máte pocit, jako by jste každou chvíli měli hodit šavli? Nebo pocit, jakoby na vaší hrudi sedělo několik lidí? Tyhle pocity jsem právě teď cítil. Možná by bylo lepší, kdybych byl líný a z toho gauče radši nevstal a pokusil se usnout i bez jeho přítomnosti, ale né já prostě musel vstát a jít za ním, jak dětsko za svým rodičem, když nemůže spát. Za tak krátkou dobu jsem si na něj tolik zvykl, že se mi bez něho špatně usíná. Bojím se, že to bude můj další kámen úrazu. Slyšel jsem ten hovor úplně celej. Dream měl puštěnej rozhovor nahlas. Tohle ještě se spoustou dalších věcí jsem se nikdy neměl dozvědět. Viktor... pravá ruka bosse gangu, který mě uvěznil. Teď když nad tím přemýšlím tak si všímám všech těch podivných věcí, co Viktor prováděl. To jsem byl tak slepí? Ten rozhovor ráno v klubu, ten sklad. Věděl i o tom, že mě unesli? Nejspíš ano. Nenávidím ho. Lituju každé minuty strávené s ním. Ještě ke všemu si teď Nick myslí, že jsem jejich špeh. Asi to chápu jsem pro ně skoro cizí, ale... Dreamovi na mě záleží? Je to pravda nebo jen nedorozumnění.

Sjel jsem zády po stěně a obejmul svoje kolena. Hřálo mě u srdce, když jsem si promítal v hlavě Nickovu větu. 'Tobě ti na něm hodně záleží co?' Myslel jsem, že se rozteču, ale zároveň, že se taky brzo pozvracím. Měl jsem smíšené pocity z toho všeho.

Opatrně jsem se pomocí stěny zvednul na třesoucí se nohy, které mě jakž takž unesli a dobelhal se opatrně zpátky na gauč. Fláknul jsem sebou do podobné polohy jen víc jsem se skoulel do klubíčka a snažil se zamhouřit zase oči, ale nešlo to. Byl jsem pod stresem, že Dream si o mě bude myslet, že jsem špeh, že změní brzy názor. Kdyby mě teď vykopli s tím, že jsem jejich špeh neměl, bych kam jít. U Bada být věčně nemůžu a navíc nechci, aby kvůli mě měl problémy navíc je to jedno z prvních míst, kde mě Viktor bude hledat.

,,Georgi?"

Uslyšel jsem za sebou jeho hlas. Ležel jsem na boku čelem k opěradlu od gauče takže jsem na něj nemohl vidět. Neodpovídal jsem, dělal jsem, že spím.

,,Georgi spíš?"

Zašeptal znovu a já mohl cítit, že je docela blízko. Zavřel jsem pevně oči a skoro přestal dýchat. Cítil jsem, jak se madrace gauče prohnula pod další vahou. Cítil jsem jeho pohled na mém těle, běhal mi z toho mráz po zádech. Povzdechnul si.

,,Nevěřím, že jsi špeh."

Řekl a pohladil mě po zádech. Zatřásl jsem se pod vlnou mrazu. On si toho všimnul a lehce se uchechtl. Zajel mi rukou pod tričko a přejížděl mi pomalu po páteři. Bylo to příjemné, ale taky mě to dost děsilo. Cítil jsem jeho velké ruce na mé holé kůži. Jestli zajede tou rukou někam jinam než je páteř asi nebudu schopen zadusit ty pazvuky. Doufám, že ho baví si se mnou takhle hrát. Nejhorší je, že ho nemůžu zastavit, kdybych ho zastavil tak mu bude jasné, že jsem ten spánek hrál, ale jestli ho nechám si takhle hrát tak se neudržím a vydám určitě nějaký pazvuk.