Haikyuu (oneshots)

SemiShira

„Koukej se, pokud mu to už konečně řekneš, oba se přestanete trápit." řekl mi Tendou asi po půl hodině přemlouvání k vyznání mých citů. 

„Já mu to chci říct, ale nevím jak..." odpověděl jsem otráveně a protočil oči.

„Prostě za ním jdi a řekni mu to." pronesl jakoby nic a já mu hodil polštář na hlavu.

„Kdyby to šlo jen tak PROSTĚ, už bych to dávno udělal." vykřikl jsem podrážděně a on na mě udělal psí oči. „Prosím, řekni mu to." zaprosil a já se ušklíbl. „A proč se ty nevyznáš Ushimu?" zeptal jsem se poťouchle. „Jeho do toho netahej." řekl Tendou a hodil polštář nazpátek. Ten mě zasáhl přímo do obličeje a já nasadil naštvaný výraz. Pak mě ale nějak opustila energie se hádat.

Svalil jsem se zpátky do svojí postele a hlasitě si povzdechl. „Fajn řeknu mu to, ale musíš vymyslet jak." řekl jsem a obrátil svůj pohled na Tendoua.

„Fajn." odpověděl a víc už jsme se o tom nebavili.

„Ahoj." pozdravil mě Tendou. „Ahoj." odpověděl jsem a trochu se pousmál. „Můžeš jít na chvíli se mnou?" zeptal se docela vážným tónem a já přikývl.

Bylo po tréninku a já chtěl jít domů, ale nakonec jsem si řekl, že to může být něco důležitého. Zastavili jsme před šatnou s pootevřenými dveřmi. „Zůstaň tu a pozorně poslouchej." šeptl Tendou a vešel do šatny. Co se tady sakra děje? Proběhlo mi hlavou. Pak mě ale vyrušily hlasy.

„Tak co je?" zeptal jsem se Tendoua, který mi po tréninku řekl ať jdu do naší školní šatny a počkám tam na něj. „Víš jak jsme se bavili o tom, že se ti líbí Semi a nevíš jak se mu vyznat." zeptal se poměrně nahlas a já nabral podezření, že něco plánuje. „Ano." odpověděl jsem a Tendou se ušklíbl. „Podívej se za dveře." řekl s úšklebkem na tváři a já dostal opravdu strach. Rychlostí světla jsem se přemístil ke dveřím a prudce je otevřel. 

Naskytl se mi pohled na Semiho, který byl bílý jako stěna. Okamžitě mi došlo co Tendou udělal. Z jedné strany jsem ho chápal, protože jsem ho přece poprosil o to, aby mi pomohl... Ale tohle?!

Měl jsem vztek. Bohužel jsem si ale nebyl jistý, jestli jsem se zlobil na Tendoua nebo na sebe.

Byl jsem v šoku. Shirabu mě má rád? Vždyť se na mě vždy mračí a vypadá to, že mě nesnáší! panikařil jsem a snažil se vymyslet nějaké logické vysvětlení. Nic mě ale nenapadalo. 

Najednou se rozrazily dveře a já spatřil Shirabua, jak na mě kouká se slzami vzteku v očích.

„Sakra proč jsi to udělal?" zakřičel na Tendoua tak hlasitě, že jsem se lekl. „Hej, klid. To bude dobrý." položil jsem mu ruku na rameno a snažil se ho uklidnit hned po tom, co jsem se trochu vzpamatoval. 

„Ne nebude! Kvůli tomu pitomci jsem se právě nevědomky vyznal ze svých pocitů! Nevím sice co si teď myslíš, ale nic hezkýho to nebude! Od tý doby co jsem přišel skoro nehraješ, jak bys mi mohl city opětovat když jsem tě obral o to, co jsi měl rád?" jeho křik plný vzteku během chvíle vystřídal smutek a z jeho očí se začalo koulet víc slz. 

Zapomínajíc, že je hned vedle nás Tendou, jsem Shirabua chytil kolem pasu a pevně si ho k sobě přivinul.

Čekal jsem, že mě od sebe odstrčí nebo něco, ale on se na mě jen víc natiskl a brečel mi do ramene. Nikdy jsem ho neviděl tahle zranitelného a nikdy jsem si ani nemyslel, že ho takhle uvidím. V tuhle chvíli mi to bylo tak nějak jedno. Jediné co jsem chtěl, bylo aby se Shirabu uklidnil a aby mi do očí řekl, že mě má rád.

Moje mysl tomu stále nechtěla věřit, ale srdce si nepřálo nic jiného než aby to byla pravda. 

Shirabu se po chvíli uklidnil a odtáhl se ode mě. Až v tu chvíli jsem se tak nějak probral ze svých myšlenek a uvědomil si, že už tu Tendou dávno není. 

Teď jsme tu byli jen my dva.

Shirabu měl hlavu otočenou k zemi a oči křečovitě zavřené.

Vzal jsem jeho brdu mezi palec a ukazováček a donutil ho obrátit pohled na mě. Nijak se nebránil... Prostě otevřel oči a zůstal mi koukat do těch mých.

Rychle jsem se k němu naklonil a věnoval mu malou, jemnou pusu na rty. Hned po tom jsme oba zrudli.

Po té puse jsem si okamžitě uvědomil co se to děje, po čemž jsem trochu posmutněl. „Proč to děláš?" zeptal jsem se ho a on se na mě trochu zklamaně podíval. Pak pustil moji bradu a odtáhl se ode mě. „Myslel jsem, že už ti to došlo." řekl a já mu věnoval zmatený pohled. 

„Miluju tě ty pako." řekl a jemně se pousmál.

Stále jsem si nebyl jistý, jestli to myslí vážně, ale bylo mi to úplně jedno. Rychle jsem k němu přiskočil a oplatil mu tu pusu.

Původně to měla být jen obyčejná dětská pusa, ale to by si mě nesměl přitáhnout blíž k sobě a obejmout mě kolem pasu.

Trochu jsem se pousmál do polibku a dal jednu svou ruku na jeho zátylek a druhou ho pohladil po vlasech. 

Teď už jsem si byl jistý, že to myslel vážně. Odtáhl jsem se z polibku, ale ne z jeho obětí. Položil si svoje čelo na to mé a mě se naskytl pohled na jeho krásný úsměv. „Taky tě miluju." řekl jsem a zavřel oči.

Chvilku na to jsem opět cítil jeho rty na těch svých. Vyskočil jsem mu do náruče a omotal mu nohy okolo pasu. Cítil jsem se jako v nebi. Bylo to prostě úžasné.

Teda až do chvíle kdy do místnosti vtrhl Tendou. Strašně jsem se lekl, protože zakřičel jak na lesy. Natiskl jsem se na Semiho a Tendou se začal smát. 

„To ti nedaruju." vřískl jsem, ale od Semiho jsem se neodlepil. 

Toho samozřejmě Tendou nemohl nevyužít, a tak se naše fotka po chvíli ocitla ve skupinovém chatu Shiratorizawy.

Semi se tomu smál, ale já měl chuť Tendoua zabít. To bych ale nejdřív musel ze Semiho slézt, do čehož jsem se rozhodně nijak zvlášť nehrnul.

Ahoooj! Jo já vím, deset dní teď nebyly žádné kapitoly... Chci abyste věděli, že je mi to fakt moc líto. Strašně se mi po psaní stýská... Po vašich úžasných komentářích a hvězdičkách. Bohužel teď nemám vůbec čas nic psát. O svém příběhu na ship Kagehina radši ani nemluvím... Tam mě neomezuje jen čas, ale i nápady, které naprosto postrádám. Každopádně téhle knize bych se chtěla věnovat. Když si zpětně čtu ty oneshoty, stále mě to baví a moc bych je chtěla psát dál. Budu se opravdu snažit najít si víc času. Mimochodem se vás jdu zeptat na dvě věci

Za prvé: Chcete kapitolu na ship AraKita? Já osobně bych ji napsat chtěla, protože mi ten ship přijde zajímavý a podněcuje nápady. Každopádně je to na vás. :)

Za druhé: Navrhněte nějaké shipy, které byste chtěli, protože touhle kapitolou jsem splnila všechny shipy o které jste mě prosili. (aspoň doufám, pokud jsem na někoho zapomněla, tak se strašně moc omlouvám a určitě si v takovém případě o ten ship napište znovu.)

Ještě jednou se omlouvám za pauzu, doufám, že mi bude odpuštěno a že jste si tuhle kapitolu užili :)