Haikyuu (oneshots)

SPECIÁL

Fajn! Takže za prvé, přihlásilo se vás k téhle retardaci celkem 14 (se mnou 15) Chci se předem omluvit Káje a Mice, které jsem do tohohle dílu nezvládla zakomponovat, protože mi o sobě neřekli nic, co bych sem mohla dát. Rovněž se omlouvám, že jste tady všichni jenom okrajově, protože jsem se sem snažila nacpat všechny.

Absolutně jsem nečekala, že se vás sem přihlásí tolik. Počítala jsem tak plus mínus 5 lidí. No každopádně jsem strašně ráda, že jste se zapojili, i když jsem vás třeba zrovna nezapojila. Prosím neberte si to osobně. Opravdu jsem se snažila... Doufám, že se vám bude tahle blbost líbit. 

Mimochodem ty závorky na začátku čtěte pouze pokud chcete vědět o koho jde.

„Dobrý den dámy a pánové! Vítejte v našem zbrusu novém pořadu, Haikyuu má talent!" zajásal uvaděč a jal se představovat skupinu porotců.

„Naše porota se letos skládá z patnácti porotců, jejichž jména jsou: Kája (@KlaraBlahutov), Zero-kun (@Zero-kun11), Eli (@Animeismylife02), Yuki (@rakevOwO), Denki (@Denkioficoxd_142), Cathy (@Just_Cathy_Mucq), Tami (@idk_56_), Kishi (tsuki_kishi), Terka (@-_OikawaTooru_-), Bell (@zuzulec_123), Mako-chan (@Mako-chan416), Vodníček (@malej_vodnicek), Klára (@KlaraChaseova), mika (@VivienneArtsCZ) a Rio (autorka)" zahlásal vesele.

V tom všichni porotci vylezli ze zákulisí a šli se posadit na svá místa. „Au! Sakra!" zaklela najednou Mako-chan, které se hned na začátku povedlo spadnout. Na to se místností rozlehl Bellin škodolibý smích.

Moderátor se zoufale pousmál a ve snaze zachránit situaci začal vykládat něco o pravidlech soutěže „Takže, soutěží se v párech. Porotci si budou k jednotlivým párům zapisovat poznámky a body a k závěru bude hlasování o tom, který pár vyhrál." 

Brzy už na jeviště přikráčel první pár.

„A máme tu soutěžící číslo jedna! Tooru Oikawa a Hajime Iwaizumi!"zakřičel uvaděč do mikrofonu a porota zpozorněla.

„Takže, už víme jak se jmenujete, tak nám povězte co budete dělat?" otázal se moderátor a Oikawa se pustil ke slovu.

„Budeme zpívaat." pronesl zpěvavým hlasem a Iwaizumi si překryl dlaní obličej. Už teď se chtěl propadnout do země.

„Tak dobře, já už vám tedy předám mikrofon a můžete začít." řekl stále energicky moderátor. To už mu ale Oikawa vytrhnul mikrofon z ruky a Iwaizumi, který tam zatím jen tak stál, si povzdechl.

Pak se zoufale podíval do zákulisí a kývl na zvukaře. Ten spustil hudbu a porota si mezi sebou přestala šeptat.

Najednou Oikawa začal zpívat a všichni porotci si pohotově překryli uši.

„Panebože! Přestaň!!!" zakřičela Bell a Oikawa se zarazil. Iwaizumi, který už se na to kompletně vyflákl prostě odešel z jeviště pryč a nechal tam Oikawu jen tak.

To se ale Oikawovi moc nelíbilo, a tak se jenom uklonil a rychle zdrhnul z jeviště pryč. 

Porotci si mezi sebou začali rozrušeně šeptat než se na jevišti objevil další pár.

„Jak se jmenujete a co jste nám přišli předvést?" zeptal se s novou nadějí moderátor.

„Jmenujeme se Tetsuro Kuroo a Kenma Kozume." představil se Kuroo za ně oba.

Mezitím se v očích Kishi, která seděla v porotě rozsvítily dvě srdíčka. „Kenmaaa." výskla a dál na něj koukala zamilovaným pohledem.

„Hej, hoď si zpátečku." podotkl Kuroo a nasadil žárlivý výraz.

„Ehm... A co budete dělat?" zeptal se moderátor a Kuroo se pyšně usmál.

„Budu tady Kenmu kreslit." řekl a moderátor přikývl.

V tom mu bylo ze zákulisí přineseno plátno a barvy. Kenma se posadil na židli, která tam byla už před tím a Kuroo namočil prsty do barvy.

Po chvíli už se na plátně začala zobrazovat jedna barva za druhou a chvíli na to už byl na plátně namalovaný Kenma.

„O můj Bože! To chci!!!" vykřikla Kishi a rychle doběhla na pódium. Vzala Kuroovi plátno a doběhla zpátky na své místo.

„Moje." pronesla s ledovým klidem a Kuroo pokrčil rameny. Došel ke Kenmovi, objal ho a zopakoval Kishina slova „Moje" 

Kenma ho objal nazpátek a Kishi se zašklebila.

Porotci si poznamenali svoje hodnocení, Kuroo s Kenmou se uklonili a odešli pryč.

To už ale na scénu přišel další pár. No a takhle to šlo dál...

Když přišel na scénu Bokuto s Akaashim, začal Bokuto vyšilovat a když přišli Yaku s Levem, byl Lev nakopaný do kulaté krychle, protože se vysmíval Klářině, Tamině a Yakuově výšce...

No a o tom, že když přišli Sakusa s Atsumuem hrát šachy, vžila se do toho Mako-chan tak moc, že by se ten pořad mohl namísto "Haikyuu má talent", jmenovat "šachové strategie pro pokročilé", už radši ani nemluvím.

Třešničku na dortu tomu potom přidalo, když přišel Asahi s Noyou. Celá porota se totiž zvedla a začala se Asahimu klanět a modlit se. Chudák Asahi z toho byl tak zmatený, že rychle utekl z jeviště pryč.

Kameraman se na to pro jistotu úplně vyflákl a Moderátor... Ten na konci naprosto rezignoval z jakékoliv snahy. „Já na to prostě nemám!" vykřikl a odešel pryč. 

Nutno podotknouti, že byla soutěž „Šachová strategie je talent... Teda ehm- Haikyuu má talent." hned druhého rána zakázána ve všech vysíláních.

Škoda... Svět zkrátka není připravený na to, aby pochopil složité fungování Haikyuu shipů...

I přes to, že byly šance na skvělou show zmařeny okolním světem, porotce ani účastníky soutěže to nijak netrápilo. Všichni si hezky zalezli do zákulisí a začali si spolu povídat.

Nakonec to ale stejně skončilo tak, že se rozdělili po skupinkách a každý dělal něco jiného. Denki, Cathy, Klára a Rio se společně dívali na obrovskou melu a spřádali plány na novou fanfikci.

Jeden nápad na knihu  střídal druhý a oni si je pomalu nestačili zapisovat.

Yuki se spolu s Bell snažil vytahat ze Sakusy jak se dal dohromady s Atsumuem. Nakonec se jim dohromady povedlo být tak otravní, že jim Sakusa vyklopil úplně všechno. (Kdo ví, možná za to mohl i fakt, že ti dva jsou oba prvotřídní vrazi a možná Sakusu trochu postrašili. No dobře... Možná trochu víc.) (Ne, že by mi někdo z nich zrovna držel nůž u krku...)

Většina lidí se ale stejně nakonec připojila ke skupince lidí, kde Vodnice (Sorry idk jak to skloňovat) hrála na kytaru. Eli se k ní chtěla přidat, ale měla zlomené prsty, takže nic...

Oikawa by už už začal zpívat, ale Iwaizumi mu naštěstí pohotově zakryl pusu.

No a zpívat začala Vodnice. Nad jejím hlasem všichni otevřeli pusu úžasem. Zpívala písničku "Count on me" a když se poprvé dostala ke sloce, kde se zpívá You can count on me, like one, two three- byla přerušena Eli „Né, čísla né!" vykřikla a všichni se začali smát. „No co je? nesnáším matiku." ohradila se a ostatní se rozesmáli ještě víc.

Úplně na závěr se Zero-kun přidala k Levovi a oni si tak společně začali dělat srandu z nižších jedinců. No... Nedopadlo to úplně nejlíp.

A proto to ukončíme tím, že Eli nakonec rozhodně nebyla jediná, kdo měl polámané prsty...

MOJE KECY NA ZÁVĚR

Takže... Tohle je padesátá kapitola! Je tady už skoro 6k přečtení a já tomu nemůžu uvěřit. Jsem strašně moc ráda, že jste všichni tady a že jsem měla tu čest vás poznat. 

Mimochodem... Dotáhneme ty jednodílovky do sto kapitol?