Malik & Tomlinson

Chapter 16

„Ty jsi takový ubožák!“ zavrčím, když srovnám krok s Louisem. Utekla jsem Zaynovi a Peťce a chtěla si s Louisem promluvit. „Nikdo tu o tvou přítomnost nestojí.“ „Jdi víš kam!“ štěknu po Jennifer a zachytím Louise za loket. „Chci s tebou mluvit!“ „Fajn!“ vyškubne se a otevře jakési dveře, kolem kterých procházíme. Je to místnost plná počítačů… No lepší jak komůrka pro čistící prostředky. „Tak co je?!“ „Mám jen jednu otázku, proč se chováš jako debil?“ „Mám k tomu své důvody?“ odpoví mi otázkou. „Důvody? Jsi normální?! Vyměnil jsi Peťku za tu čupku, která tě chce jen ojet a užívat si tvých peněz!“ „Děláš, jak kdyby Petra nestála o moje prachy! Nebo ty o Zaynovi!“ „Zayna sem vůbec netahej! A pokud to potřebuješ vědět, ne, Petra ti po penězích nepůjde!“ začínali jsme se hádat hlasitěji. Jak jeden zvedl hlas výš, druhý ho převýšil. Ječeli jsme na sebe z půl metru, když se otevřely dveře. Pohledem z jednoho na druhého těkal Zayn a z boku hleděla Peťka. Za nimi bylo vidět ještě několik hlav. „Jsi jen obyčejnej zmrd! Zašukat si a nazdar!“ ztuhl a já se mu následně sesunula k nohám. „Ty debile!“ kdyby nezasáhl Luke s Michalem, začnou se se Zaynem rvát. Teď však jen Louis prošel kolem Peťky a zmizel v chumlu lidí.

Peťka POV

Uteklo dvacet minut od hádky Annie a Louise. Sedíme u nás na patře v kuchyňce a ona si chladí tvář gelovým polštářkem. Zayn byl vzteky bez sebe a já se třásla jako osika. Jak to mohl udělat?!
„Holky?“ vešel dovnitř Luke a podával nám dva kelímky ze Starbucks. „Jsi v pohodě?“ propletl své prsty s mými. „Jo. Já jo.“ „Jsem v poho.“ Zazubila se Annie a pak se zarazila. Pohled ji padl na naše dlaně… „Jdu za Zaynem….“ Zamumlala a vystřelila.
„Ty a Louis… Chodili jste spolu?“ zvedne Luke obočí, jen co dveře zapadnou. „Ne.“ „Tak proč se chová jako debil? Tu hádku slyšeli všichni na patře…“ trhne rameny. „Tvoje jméno tam padlo nesčetněkrát…“  nemám chuť mu cokoliv vysvětlovat a on to k mému překvapení chápe.
„Nemusíš mi nic říkat.“ Pousměje se a jemně mi stiskne ruku. Stisk mu oplatím a věnuju mu slabý náznak úsměvu. „Měla by si se usmívat pořád, moc ti to sluší.“ Mrkne a já cítím, jak mi líčka hoří…

Večírek! Zayn se tváří jako ďábel. Propaluje Louise pohledem a kdyby ho Annie nedržela za ruku, tak jsou už v sobě. Vzápětí si uvědomím ještě jednu věc. Ačkoliv Zayn propaluje Louise, on mu jeho pohledy oplácí minimálně. Víc je zaměřený na mou a Lukovu ruku, které leží vedle sebe na stole a jsou nebezpečně blízko. Náhle mě Luke pohladí, stoupne si a vyzve k tanci. Vzniklý prostor mezi stoly slouží jako parket a už se na něm vlní několik těl. Nechávám se odvést rovnou doprostřed, omotá mi jednu ruku kolem boku, zatímco tou druhou propleteme své prsty. Přitiskne se více na mé tělo a něžně se usmívá.
První, druhá, třetí píseň. Tančíme těsně u sebe a já zapomínám pomalu na přítomnost Louise. Náhle do nás někdo prudce vrazí. Louis s Jennifer. „Sorry.“ Otočí se nevzrušeně a skloní se k Jennifer pro polibek.

Annie POV

„Uklidni se. Tváříš se, jako bys ho chtěl zabít.“ „Uhodil tě…“ „Vyprovokovala jsem ho…“ trhnu rameny a zahledím se na Peťku. Tančí s Lukem a evidentně si to užívá. Uf, docela se to zamotává. Luke se mi nezdá, že by to bral jen jako povyražení, ale kdo ví… „Smím prosit?“ zaostřím na Zayna. „Ty tančíš?“ „Ne. Ale jestli s tebou nebudu tančit já, udělá to Michael.“ Zamumlá a nabídne mi dlaň. Z dálky vidím jak Louis tvrdě vrazil do těch dvou, zaskřípu zuby a raději odvrátím pohled.
„Pořád jsi mi ještě neřekla, jestli se mi vrátíš…?“ „Budu se mít kam vrátit?“ zaculím se a on se opět rozzáří. „Táta byl v šoku, když viděl, že je všechno v cajku. Můj post mi zůstává, takže…?“ „Už jsem to tátovi řekla…“ zamumlám mu do hrudi a pak zvednu oči. Tváří se jako malej kluk, co právě dostal dárek, po kterém dlouho toužil. Sklání se, pomalinku…. „Drž hubu!“ zahřmí náhle Louis a všechna romantika se rozplyne. Ztuhnu, Peťka stojí za Lukem a po tváří se ji hrnou slzy.

Zayn POV

„Nikam.“ Zavrčím a sevřu ji v náručí. Táta šokovaně vyskakuje od stolu a míří naším směrem. Strčím mu ji vyloženě do náruče a hrnu se dopředu. Kolem Louise a Luka se utvořila skupinka lidí a někteří jedinci se snaží domluvit Louisovi, ať se uklidní. „O co jde?!“ zavrčím a dav se rozestoupí. „Měl debilní kecy.“ Propaluje jej Luke pohledem. „Vážně? A kdo asi začal?!“ „Chováš se jak malej. Uklidni se, děláš jen ostudu.“ „Jdi do hajzlu, Zayne.“ Přitáhl jsem si ho za límec. „Uvědom si, že je tu plná prdel novinářů a věř mi, že pokud chceš být na titulce se zlomeným nosem tak ti to klidně dopřeju!“
„Zayne, kašli na to. To je dobrý…“ zezadu pípne Peťka a Louis po ni okamžitě vystartuje. „Sklapni, couro!“ jo, mluvil v amoku. Poznal jsem to ihned, panenky se mu šokem stáhly a zbyli z nich jen špendlíkové hlavičky. Má pravá pěst narazila do jeho brady a on zavrávoral. „Uvědom si, kurva, s kým mluvíš!“
Odtrhli nás od sebe až tátové. Ostatním se to nepovedlo. Jak jsem předtím Louisovi řekl, jeho nos byl slabě nakřivo, oba jsme měli rozražené obočí a já ret. Zprudka jsem oddechoval a třásl se.