Malik & Tomlinson

Chapter 37

Peťka

Když Annie pochopila, že opravdu potřebuju čas a do tý doby nic neřeknu, usoudila, že bude lepší zapnout nějaký film. S úsměvem jsem pozorovala úvodku. Někdo to rád horké je film, který miluju a dokonale mi umí zvednout náladu. S vděkem jsem mrkla na Annie, ta se zaculila a kývla. První půlhodinku se dívala se mnou, pak zamířila do koupelny a já mohla přemýšlet. Stopla jsem film, a šla si uvařit čaj. S hrníčkem jsem stála u okna. Sníh tál každým dnem víc a víc, po ulicích byla břečka, brodit se v ní bylo naprosto „úžasné."

„Louis," „Luke" a „Kuba." Tohle se mi točilo v hlavě dokolečka dokola. Nejvíc pro danou chvíli Luke. Jak mohl pro Boha pracovat v téhle firmě i s trestním záznamem?! Po dlouhých minutách, kdy jsem stejně na nic nepřišla, jsem si vlepila malou, výchovnou facku v duchu a odfrkla si. Dokud se chová tak jak se chová, nemám důvod se bát. Další na pořadí dne, Jakub.

Hrátky Osudu? Náhoda? Proč zrovna on musí projektovat další pobočku?! Za co mě ten nahoře trestá a proč? Co jsem komu kdy udělala... Začínalo se to na mě valit, ze všech stran. Moje pocity jsou šílené a začínám si myslet, že na tohle nemám. Na tohle všechno, celkově. Díky Jennifer je vše takové, jaké je. Kdyby ji nebylo, mohlo to být jiné. Neřešila bych Jakuba, nepracovala bych pro bývalého trestaného.

Annie se stále čvachtala, nechala jsem hrníček na parapetu a šla si vybalit věci. Musím mozek nějak zaměstnat...

Zayn

„Koukám, že jsem ti měl vzít i prachy." Rozkašlal jsem se hned u dveří. „Vyřiď té své nádheře, že ten vylitej chlast mi proplatí." Uchechtl se Louis a upil něco z hrníčku. „Zachránil jsem jen to archivní víno. A víš, co mi na tohle řekne? Že si máš..." tašku s věcma jsem hodil někde v předsíni a posadil se do křesla. „Takže?" „Přemýšlel jsem." „Šikulka. A?" „Odpusť si tu ironii." „Sorry bro, ale po dlouhý době slyším, žes přemýšlel. Fakt je škoda, že nám tu Annie nic nenechala. Zapil bych to." Jeho nasraný pohled mě akorát nutil ke smíchu. Kousal jsem si tvář zevnitř, nepochybuji, že po mně jinak skočí. „Na tom jednání, budeš se mnou. To platí, toho architekta nějak ustojím. Ale co Hemmings?" „Co s ním?" „Vadí mi, jak po Petře čumí, doslova. Co když se o něco pokusí?" „Myslíš tím, že se ji pokusí znásilnit, nebo tak něco?" Kývne a napálí si další cigaretu. Protočím panenky, karton, který si musel jít koupit, obsahuje už jen polovinu. Až bude ležet na plicním, s rakem, já mu buchty nosit nebudu...

Nicméně, jeho obavy chápu. Nevyhodil jsem z podobného důvodu Clifforda? „Prvně architekt, pak Luke. Zapaříme?" ukázal jsem na xbox. Souhlasil a až do pozdního rána jsme se vraždili, v nějaké střílečce. Do práce jsme šli s kruhy pod očima... Jó, bude krásnej den.

Annie

Během sprchy jsem se rozhodla, pokud se to všechno nějak nepohne, vlastnoručně Peťku dotáhnu do nějaké opuštěné chaty. Zamknu ji tam, přivedu Louise a nechám je tam tak dlouho, dokud si to nevyřeší. V obyváku po ní zbyl jen hrníček na parapetu. Dveře od jejího pokoje byly pootevřené. Vybalovala si věci, ve tváři nic neříkající grimasa. S povzdechem jsem dveře opět přivřela, a napsala Zaynovi sms. Bez odpovědi... Oblékla jsem se a posadila se na balkóně, stihla jsem vykouřit tři cigarety a vrátila se do tepla. Peťka mezitím u sebe usnula, super. Vypnula jsem televizi, zhasla všude a sama zalezla do postele.

Ráno jsem vypadala jako Zombie, nic moc spánek. Děsila mě pomyšlení, na Jakuba i Luka. Tak nějak jsme se nachystaly – nevím, která z nás byla zelenější – a vyrazily do práce. Zayn už byl v kanceláři, stejně jako Louis. Byli u mě a zívali o sto šest. „Jste byli pít?" „Ne, propařili jsme víc jak polovinu noci hraním her." S vděkem jsem si od Louise vzala podávaný kelímek s kávou. „Za to ty si nějaká zelená...?" „Hrozná noc, špatný spánek."

Několik dlouhých minut jsme debatovali nad dnešním dnem a k tomu přikusovali pečivo, co přinesli. Přesně ve tři čtvrtě na deset se u protějších dveří objevila osoba. Ani jsem ji nemusela vidět do obličeje. „Architekt." Sykla jsem ke klukům. Stáhli se k Zaynovi s tím, že jednání bude probíhat tady.