Malik & Tomlinson

Chapter 51

Louis

„Naše mamky se poznaly na pískovišti. Začaly se bavit a staly se z nich velký kamarádky. Bydlíme pár ulic od sebe... Mám sourozence. Starší a dvě mladší ségry. Ty máš čtyři ségry a jsou kámošky s těmi mými. Moje nejmladší, Safaa, je jedna ruka s Daisy a Phoebe. Wall zase s Lottie a Fizz... Tím, že je Doniya starší a studuje jinde, tak se nedá říct, že by byly tak velký kámošky, ale znají se...
Oba jsme studovali na stejné škole a už během ní, jsme chodili na praxe do firmy. Tátové nás tam pak zaměstnali, a z nás se stala dvojice nejbohatších mužů v Anglii do pětadvaceti.
Jsme strašní hajzlové, fakt jo... Rvačky, kurvy... Ale to nás přešlo. Do firmy, se před několika měsíci přihlásila dvojice asistentek."

Přesně tady, jsem si uvědomil, že mi Zayn připomíná cosi, co mám a zároveň nemám. Hlavou mi vířily myšlenky o dívce bez tváře i jména. Zaplavoval mě šílený pocit, tížil mě na hrudi a já zoufale toužil znát, její totožnost.

„Ještě na chvíli odbočil, od přítomnosti do minulosti. Popisoval, jaké hovadiny jsme vyváděli, jak z nás byli rodiče na prášky...

„Pomoz mi..." Přerušil jsem ho. Vypadal, že už o dětství pověděl vše, co si sám pamatoval. 

„Myslím, že je to pravda, ale nemůžu tomu uvěřit. Mám blok. Ani tvoje tvář mi nic neříká, jen hlas..." „Dej tomu čas, teď uvěř tomu, že ti nelžu a říkám pravdu... Mám jít?" Díval jsem se do stropu a jeho hlas, ztratil tu sebejistotu, která kolem něj utvářela jakousi auru. Nepochybně byl vlivnou osobou, byť měl přes dvacet. Potlačil jsem smích, uvažoval jsem zvláštně...

„Ne... Něco mi běhá hlavou a nevím, co to je. Ale je to něco, s čím mi ty můžeš pomoct." Dívka... „Zkus si vzpomenout, naznačit... Nějak se k odpovědi dopracujeme."

„Máš holku?" „Jo." „A já? Zayne? Mám někoho?" „Jak se to vezme. Máš jednu moc rád." „A ona?" „Taky tě má ráda. Ale jelikož jste oba paka, tak jste si nic neřekli." „Co víš o mém vztahu nevztahu? Myslím, že to je to, co mi běhá hlavou. Týká se to holky. Ale nevím jméno, ani jak vypadá. Začalo to, když jsi vešel. Něco mi připomínáš."

Chvíli se na mě dívá, pak rozvážně kývne a odkašle si.

„Jmenuje se Petra. Petra Styles." „Dál?" „Vrátím se, kousek v minulosti, ano?" „Okey." „Jak jsem řekl, před několika měsíci, firma vypsala už několikátou nabídku práce, na post asistentek. Byli jsme pěkní zmrdi... Asistentka vydržela max dva dny a s pláčem utekla. Nezvládala naše chování, naši nadřazenost, drzost, sebejistotu...
Hroutily se jedna po druhé a my čekali, kdy skončíme úplně bez asistentek, protože nebylo reálné, aby nám další holky lezly dobrovolně do kanclů. Ale pak se přihlásily ty dvě: Annie Payne a Petra Styles.
 Ke mně šla Annie, k tobě Petra. Oba, jsme z nich byli v prdeli. Petra byla dost plachá a stydlivá, hodně jsi s ní mával a několikrát si po ní vystartoval." Významně zakmital obočí a rty se mu zkřivily do pobaveného úsměvu.

„Annie byla její opak, a nevím, jestli si stačil poznat mou povahu, ale fakt si rozumíme. Byla jen otázka času, kdy bude moje... Ale ok, předbíhám, taky jsem málem dostal košem, ale můj vztah probereme někdy jindy, teď ti stačí vědět, že já s Annie chodím. Co se týče tebe a Peťky... Annie-"
„Neříkal jsi, že příště?" „Říkal, ale zrovna ona je začátek toho, proč se všechno pokazilo." „Nerozumím?" „Annie ruply nervy a požádala mého tátu, o přeložení. Přešla pracovat k němu, já dostal novou asistentku, stážistku Jennifer. Snažila se mi dostat do kalhot a když ji to nevyšlo u mě, zkusila tebe a to se ji povedlo. Sám pořádně nevím, co se mezi tebou a ní stalo, ale zapříčinilo to, že ses přestal bavit s Petrou, prohodil si je. Pro mě začala pracovat Peťka, pro tebe Jennifer... Peťa pak, po jedné akci, začala pracovat pro Luka Hemmingse. Borec z firmy, polepšil si, měl nárok na asistentku. A dost po ní jel..." Odmlčí se a chvíli se tváří naprosto zoufale. „Nevím, jak pokračovat."