Malik & Tomlinson

Chapter 10

„Petro?!“ vytřeštil Louis oči. Dívka se otočila a já měla na chvíli možnost vidět jeho chloubu. „nechala jsem tu telefon, pane.“ S adrenalinem v krvi jsem vešla dovnitř, ze stolku sebrala mobil a zmizela. Rovnou za Annie.

Annie POV

Uběhla necelá hodina, když zavolal poprvé. Krytí mu prosáklo a já s omluvami jej měnila. Něco kolem páté zavolal znovu. Když jsem odcházela prvně, nedalo mi to a šla jej po dvaceti minutách zkontrolovat, spal. Teď se musel probrat. Se slovy jestli tu nemám nějakou minerálku jsem zamířila do malé ledničky ukryté ve stěně s dokumenty.
„Omlouvám se.“ „Cože?“ „Za to jak jsem se od pondělí choval…“ uhnul pohledem a já hledala čelist kdesi na zemi. „Jsi už několikátá asistentka a všechny jsem poslal do hajzlu… Louis je stejnej zmrd jako já, ale věř mi, jsme rádi že jste to nevzdaly.“ Pousměje se. Vypadá jinak, mile… „Co vám na to říct?“ Zasměje se a chytí se za břicho. „Proč mi teď vykáš, když ve chvíli, kdy mám jít do hajzlu mi tykáš?“ „Asi pro efekt.“ „Na pondělí si nic neplánuj, díky tvýmu plánu se mi pomstít, jo, došlo mi to,“ uchechtl se. „tu budeme fakt dlouho. Byl bych rád, kdybys tady byla taky.“
„Nevím jestli budu moct. Liamovi se to asi líbit nebude…“ „Vážně?“ zamává mi před nosem deskami. „Měl bych tátovi poděkovat, za jeho skoro intimní výslech při pohovoru. Liam James Payne, čtyřiadvacet let, motocrossař. Matka Karen, otec Geoff. Dva další sourozenci, Ruth šestadvacet, Nicole sedmadvacet. Ty, dvacet let,“ pozvedne obočí. „Na tak mladou jsi vážně šikovná. Vystudovaná zdravka, tvá matka pochází z Česka, konkrétně od Plzně.“ Div si u toho nepřekousl jazyk. „Narodila ses tady, konkrétně Wolverhampton, a do, eh, toho města jsi jezdila za prarodiči a tam jsi se i seznámila s Petrou, která pochází z Holmes Chapel a její bratr se jmenuje Harry, sestra Gemma. A čirou náhodou je Harry podobný tomu klukovi, co tu byl dnes.“  Nemám slov. Zazubí se a pokračuje. „Do složky Peťky jsem se musel nabourat přes telefon, ale Louis ji má taky uloženou u sebe, je jen otázka času, kdy na to přijde.“
„Annie?“ ozve se mi z kanclíku hlásek. „Už jdu. Řekneš mu to?“ otočila jsem se opět k němu. „Uvidím.“ Mrkl a otočil se na zdravý bok.

„Počkej, jak víš že Harry je jedna a tatáž osoba?“ „Sleduju parkour.“ Pozvedl obočí, které mluvilo za vše. 
„Kriste, co je?!“ zbledla jsem rovnou mezi dveřmi. Peťka vypadala jako uzlíček nervů. „Nemáš tu něco ostřejšího?“ Ramenem jsem vrazila do Zayna, který došmatlal po mém výkřiku. „Co je?“ „Máš tu něco ostřejšího?“ „V baru je Daniels….“ Hleděl na mou kamarádku, jako by viděl ducha. Což jsem chápala. Byla úplně průsvitná.  „Stalo se něco panu Tomlinsonovi.“ „Ne, je v pořádku.“ „Tak co je?“ opřel se Zayn o okraj stolu. „Nezlob se, ale myslíš že se před tebou svěřím?“ „Co? Jo… Jasně.. Promiň.“ Najednou jsem byla mezi mlýnskými kameny. Zaynovi štěněčí oči jasně naznačovaly, že břicho ho stále bolí. „Jestli budeš poslouchat, tak….!“ Jen se pousmál a zmizel v kanceláři.
„Tak povídej!“ Petí ztišila hlásek do šepotu.

Peťka POV

Usrkla jsem tekutiny a zkřivila obličej. Nechápu co na tom chlastu lidi mají, ale pro danou situaci… „Takže…. - “ Annie bledla čím dál víc. „Vždyť… On tě málem znásilnil!“ vyjekla, jen co jsem dokončila „veselou historku z natáčení.“ „Nemám kalhotky…“ „Uh?“ „Rozerval mi je….“ Annie se zvedla a zamířila k oknu. „Co si o sobě vůbec myslí?!“ zahřměla náhle. „Klídek… Evidentně si chtěl jen polechtat ego. Hádám, že teď przní na stole tu štětku co má v kanclu…“ stačilo vypít sklenku a můj slovník se změnil. Annie se otočila. V ruce jsem držela celou láhev a pořádně upila. „Polož to.“ Opět jsem si prudce přihnula. „Peťo!“ dveře Zaynovy kanceláře se otevřely a on vešel. „Vypadni.“ Houkla jsem po něm. „Není zvyklá pít…. Evidentně stačí sklenka a je z ní Hulk…“ Periferně jsem zahlédla jak mu cukají koutky. „Asistentka alkoholik.. no potěš… Skoč ji do kanclu k Mellise pro věci, švihej.“ Udělil Annie rozkaz.  Ta vyběhla ze dveří, teprve teď jsem si všimla že je bosky.
„Co provedl, že piješ?“ „Jsem opilá, ale tohle ti neřeknu!“ „Opravdu? Sklonil se a ucítila jsem jeho rty. „Peti, máš zamknuto a - “ Ticho se dalo krájet.