𝖶𝖾 𝗅𝗂𝗏𝖾 𝖿𝗈𝗋 𝖾𝖺𝖼𝗁 𝗈𝗍𝗁𝖾𝗋 | ᴅʀᴀᴍɪᴏɴᴇ ✔

𝟏𝟐. ᴋᴀᴘɪᴛᴏʟᴀ

„Nechceš mi o sobě něco říct, Hermiono?" zeptal se Draco, když se na druhý den spolu procházeli kolem Černého jezera, protože Hermioně se už nelíbila představa, že by se spolu courali někde po hradě v dobu, kdy mají všichni spát.

„A co bys chtěl vědět?" opáčila s drobným úsměvěm „vždyť o mně všechno víš. Jsem ta nenapravitelná šprtka z Nebelvíru, která ti leze na nervy."

Draco se uchechtnul a mávl rukou.

„Ty časy jsou dávno pryč, Hermiono. A navíc, když jsem řekl, abys mi o sobě něco pověděla nemyslel jsem to takhle."

Hermiona jej obdařila pátravým pohledem a ušklíbla se.

„Víš no..." prohodil nervózně a poškrábal se na hlavě „měl jsem na mysli divočejší Grangerovou."

„Divočejší?" pozdvihla obočí a krátce se zasmála. „Nemám žádné divoké já."

, I tak dobře ' pomyslel si Draco a posadil se na břeh jezera. Hermiona jej napodobila a zahleděla se do hlubin temných vod.

„Myslel jsem tím třeba něco...ehm, jak tomu říkají mudlové? Koníček?"

„Ach, tohle" usmála se „koníčků moc nemám. Ráda čtu, ale to víš. Vše co dělám se točí kolem magie" vysvětila.

„Aha, tak nic. A já čekal, že se o tobě dozvím něco nového" pokrčil rameny a otočil hlavu směrem k hradu.

„To tedy ne. Já jsem pořád stejná. Ale ty bys mě mohl trochu zasvětit" šťouchla Dracovi do ramene. Ten sebou mírně cukl, protože nebyl zvyklý na to, že by se ho někdo takto dotýkal, ale Hermiona nebyla jen tak někdo. Teď už ne.

„Rád hraju famfrpál" zamyslel se „a mám rád draky. Jako zvířata" řekl a koutkem oka se podíval na Hermionu, jestli ji to třeba nevyděsilo. Ba naopak. S očekávám vyčkávala, co jí poví dál, což Draca docela potěšilo.

„Když jsem byl malý, jezdíval jsem s rodiči do Rumunska se na ně dívat. Vždycky to pro mě bylo něco fascinujícího."

Hermiona jej poslouchala a na rtech se jí nevědomky tvořil úsměv. Vidět Malfoye tak uvolněného vzpomínat na staré časy bylo něco, co chtěla vidět a slyšet pořád.

„Teď už tam samozřejmě nejezdím" dopověděl a lehce se napjal. Hermiona sice nevěděla proč, ale myslela si, že za to částečně může Voldemort.

„Chápu" kývla hlavou a kousla se do rtu s očima upřenýma ke kolenům.

„Musíš pochopit, že je to pro mě divné tu sedět a bavit se o svém dětství zrovna s tebou," podotkl nevěřícně Draco „ale nějakým způsobem mě to uklidňuje."

Tato slova Hermionu potěšila. Protože to, že její přítomnost Draca uklidňovala pro ni najednou znamenalo moc. A ona si nedokázala vysvětlit jak je to možné.

„Toho si vážím, Draco" usmála se, a o chvilku později pocítila na prstech slabý dotek. Byl to Draco. Palcem jí přejížděl po kloubech a zíral na její ruku. Hermiona k němu zvedla oči a s mírně pootevřenými ústy sledovala jeho tvář. Vypadal naprosto klidně. Lícní svaly měl uvolněné a na rtech mu pohrával úsměv. Nejspíš si nevšiml, že ho Hermiona upřeně pozoruje, jelikož byl zaneprázdněn hlazením její ručky, která byla hebká jako samet.

Ale tato příjemná chvilka skončila dřív než si Hermiona přála. Jako by si Draco uvědomil, co dělá a odtáhl ruku.

„Omlouvám se" vyhrkl a zavřel oči. , Co to sakra dělám! Nemůžu se s ní takhle sbližovat! Vzpamatuj se, Draco! '

„Nemusíš se omlouvat. Neudělal jsi nic, co by mi vadilo" řekla. Draco jí pohlédl do obličeje a Hermiona odvrátila hlavu zpět k jezeru. Trochu ho to zamrzelo, ale pak si řekl, že aspoň jeden z nich musí mít rozum.

„Pojedeš na Vánoce domů, Hermiono?" zajímal se blonďák. Brunetka se zamračila. O rodiče měla strach, když všude řádili smrtijedi. Nechtěla je vystavit nebezpečí. Ale i když si to nemínila připouštět, věděla, že jednou budou kvůli ní v ještě větším nebezpečí.

„Já vlastně nevím" řekla s povzdechem „a ty?"

„J-já musím" polkl Draco. Samozřejmě jí neplánoval říct skutečný důvod návštěvy svého domova. Bylo to tak lepší. Nesměla nic vědět.

Hermiona si ale povšimla jeho změny chování, jakmile se zmínila o jeho domovu. Něco na tom nebylo v pořádku.

„Měla bych se vrátit. Musím ještě pár věcí probrat s klukama" pousmála se a za Dracovi pomoci vstala. Zatvářil se docela smutně, protože čas s ní si opravdu užíval.

„Díky za krásně strávené odpoledne, Draco" pousmála se a vykouzlily tím Zmijozelovi úsměv na tváři.

„To já ti děkuju, Hermiono" pověděl a poté se každý vydal jiným směrem. Hermiona mířila k hradu, Draco k famfrpálovému hřišti.

Brunetka pádila do Velké síně, kde seděli Ron s Harrym a tiše mezi sebou konverzovali. Vypadalo to, že se baví o něčem důležitém a Hermiona se chtěla přirozeně zeptat, o co jde tentokrát.

Když si však kluci všimli, že k nim přichází, přestali mluvit a sjeli ji nečitelným pohledem od hlavy až k patě.

„Co se děje?" zajímala se Hermiona a neuniklo jí, jak Harry honem něco schoval do kapsy před jejíma očima.

„Nic" ozval rychle Ron a v obličeji byl rudý. Hermiona si pomyslela, že ho musel zase někdo pěkně vytočit.

„Kde jsi byla?" otázal se nepřítomně Harry a otočil hlavu ke dveřím, z nichž právě vycházela Ginny po boku Deana Thomase.
Než si však stačila Hermiona vymyslet nějakou důvěryhodnou výmluvu, Harry ji přerušil.

„A ono je to vlastně jedno" nakrčil nos a strčil si do pusy čokoládovou žabku. Vyměnil si u toho pohled s Ronem, který mhouřil oči na svou sestru stejně jako Harry předtím.

Hermiona se ušklíbla.

, Takže Harry nám žárlí na Deana! To je roztomilé. Ginny má takové štěstí ' pomyslela si a nevědomky se začervenala.

Prohlédla na svou ruku, která ležela na stole a vybavila si Dracovy prsty, jak jí jemně hladí po kloubech. A přestože to byl jen náznak toho, jak moc si váží jejího přátelství, Hermiona to pociťovala trochu jinak.

„Ahoj!" pozdravila je Ginny a posadila se vedle Hermiony. Ta se jen usmála a koutkem oka sledovala Harryho. Jedl toust, ale spíš to vypadalo, jako kdyby žvýkal koberec.

„Hermiono, nechtěla bys s námi za Hagridem?" vychrlil Ron a snažil se nedívat na to, jak se jeho sestra směje s Deanem.

„Jasně, proč ne" pokrčila rameny a vstala od stolu. Harry se vedle ní vymrštil z lavičky tak rychle, že o ní málem zakopl a chvátal k velkým dveřím síně. Ron pozdvihl obočí a následovaný Hermionou vyrazili k Hagridově hájence.

Pokračování příště...

Kdo si myslíte, že propadá lásce jako první? 😏🙈😅

Budu ráda, když dáte vědět do komentářů. 😊

❤️💚