𝖶𝖾 𝗅𝗂𝗏𝖾 𝖿𝗈𝗋 𝖾𝖺𝖼𝗁 𝗈𝗍𝗁𝖾𝗋 | ᴅʀᴀᴍɪᴏɴᴇ ✔

𝟐𝟗. ᴋᴀᴘɪᴛᴏʟᴀ

„Sem se dívejte, Grangerová!" bouchl rukou do stolu Severus Snape jednou o hodině obrany proti černé magii. Hermiona škubla hlavou k jeho osobě a nervózně si olízla rty. Nedávala pozor. Zase.

„Nechtěla byste mi povědět něco o útočných kouzlech? Věřím jistě, že ano, ale to byste mě musela nejdřív poslouchat a nepřemýšlet nad jistým chlapcem z mé koleje! Vzpamatujte se už!" vyšiloval Snape. Celá třída si mezi sebou začala něco šuškat a Hermionin pohled spočinul na blonďákovi, který nevypadal ani trochu zaujatě. Zabini mu vedle šeptal do ucha a gestem ruky něco naznačoval. Draco ovšem tuto skutečnost ignoroval a jediné, co dělal bylo to, že očima přejížděl po pergamenu.

Hermiona si z přední lavice povzdychla a odvrátila od něj zrak. Byl mrzutý, ovšemže byl. Ani se tomu neměla divit, když červen už byl za dveřmi. Přítomnost Draca jí chyběla, ale nedokázala sebrat špetku odvahy k tomu, aby s ním promluvila, což byla celkem ironie vzhledem k tomu proti čemu už čelila. Podrážděně otevřela učebnici a čekala na další Snapeovy kecy plné urážek. Kupodivu už si své zbytečné poznámky nechal pro sebe a hodina mohla pokračovat. Jenže než od tohohle drobného vyrušení stihli přejít k dalšímu kouzlu, Snape se zastavil uprostřed věty a zadíval se kamsi dozadu.
Hermiona se ani nemusela otáčet, aniž by věděla, kdo tam sedí.

„Notte, máte s Malfoyem něco, co byste nám chtěli prozradit?" pozdvihl obočí. Hermiona uslyšela slabé odkašlání a pak Dracův jasně podrážděný hlas.

„No, máme, ale s vámi se o tom rozhodně bavit nebudeme. To je naše věc," odsekl a Hermiona si ho ihned představila s tím svým otravným šklebem. Snape semkl rty a zamířil k oběma chlapcům. Hermioně poskočilo srdce a trhla k nim hlavou. Draco byl klidný, ale Theo nervózně těkal očima ke Snapeovi.

„Ven!" zařval profesor a aby dodal svým slovům důraz, máchl hůlkou ke dveřím. Draco nijak neotálel, zvedl se rychle ze židle a bez jediného slova opustil učebnu. Zaražený Theodor jej následoval a přistihl cestou Pansy, jak kroutí hlavou. Hermiona si vyměnila pohled s Harrym, který to pozoroval s nakrčeným čelem a poté obrátil hlavu zpět ke katedře.

„Líné kůže ve své hodině trpět nebudu!" dodal ještě Snape, když se vracel zpět na místo učitele. Studenti tak museli po zbytek hodiny snášet jeho podráždění a vycházeli z učebny ve špatné náladě.
Draco a Theo seděli na lavičce mlčeli. Oba toho měli na jazyku tolik, ale ani jeden se neodvážil promluvit první. Až po opravdu dlouhé době se Theo nadechl, prohrábl si vlasy a upíral zrak kamsi do země.

„Nikdy bych ti holku nepřebral, Draco. Tohle celé pěkně zamotané, a ty to víš. Hermiona je tvoje."

„Už není moje, ty blbče," zasténal s vraženými prsty mezi vlasy. Theo ho chlapsky poplácal po zádech.

„Miluje tě," řekl, „celou svou osobností tě miluje, Draco. Jenom se podle mě bojí vidět tě mrtvého."

Blonďák kroutil hlavou ostošest a opakoval si pro sebe nějaká slovíčka.

„Draco," oslovil ho Theo, „měli byste si promluvit. Myslím to vážně."

„Nebudu s ní mluvit, sama řekla, že to celé byla chyba, Theodore. A ty mi nelez laskavě na oči, jasný? Taky jsi toho podělal už dost!" odsekl Draco, přičemž se zvedl na nohy a odešel chodbou pryč. Theo sledoval jak se vytrácí a rozhodl se jít taky. Neměl to Dracovi za zlé, ale rozhodl se, tě bude nejlepší, když s ním nebude delší dobu mluvit. Měl to těžké a zatěžovat ho nechtěl. Rozhodl se tedy, že najde Blaise a Pansy a promluví s nimi.

*****

„To bylo strašné," stěžoval si Ron, „Snape si nedá pokoj! Proč si tě prostě nepřestane všímat?"