𝖶𝖾 𝗅𝗂𝗏𝖾 𝖿𝗈𝗋 𝖾𝖺𝖼𝗁 𝗈𝗍𝗁𝖾𝗋 | ᴅʀᴀᴍɪᴏɴᴇ ✔

𝟐𝟖. ᴋᴀᴘɪᴛᴏʟᴀ

Draco byl na pokraji zoufalství. Uběhl měsíc od chvíle, co se s ním Hermiona rozešla a neprohodili spolu ani slovo. Spíš se jeden druhému vyhýbali. Draco s ní chtěl mluvit, ale Hermiona vždycky předstírala hluchou a ignorovala ho. Navíc se její prospěch o stupeň zhoršil. Nedávala pozor v hodinách a výrazné kruhy pod očima nasvědčovaly tomu, že moc dobře nespala.

Draca ničilo ji takhle vidět, ale i on sám netušil, jak dlouho to bude snášet sám. V nejbližší době měl zabít Brumbála, ale nepřítomnost Hermiony ho přiváděla do takových depresí, že si dokonce rozdrápal znamení zla do krve. Až takhle jednoho osudového dne, který změnil život všem studentům, spolu promluvili.

Ale pojďme pěkně popořádku...

***

„Malfoy je takový parchant, Hermiono!" křikl jednoho dne Harry, ale odpověď od Hermiony nepřišla. Jen pokrčila rameny a dělala, že tam není. Malfoy. Nesnášela ho asi tak moc, jak ho milovala.

„Co provedl?" zeptal se už unaveně Ron, jenž si nepřítomně namotával Hermionin vlas na prst. Ano, jejich vztah se poněkud zlepšil a přispělo k tomu hlavně to, že Hermiona nebyla s Dracem v kontaktu.

„To on málem zabil Katie! Vědělas to?" máchal rukama na všechny strany. Hermiona vážně zírala do země a neobtěžovala se odpovědět.

„Není to už jedno, Harry?" zamumlal Ron, který si všimnul Hermionina nepohodlí. Harry jen frustrovaně zamručel a rychle se vytratil pryč. Hermiona si vyměnila ustaraný pohled s Ronem a s dlouhým povzdechem složila hlavu do dlaní.

„Snad neudělá nějakou hloupost" řekla si pro sebe a vstala. Musela nutně na procházku.
A taky nechtěla být s Ronem sama, ale to by nikomu nepřiznala.

****

Harry zatím pospíchal do Velké síně za Katie a spěchem vrážel do kolemjdoucích studentů. Draco byl v síni taky. Seděl nehybně za stolem a zamyšleně zíral na protější zeď. Když ale spatřil Harryho, jak se nepřirozeně rychle snaží dostat k Bellové, zbystřel a znuděně je pozoroval.
Katie mu něco naléhavě povídala a při svých posledních slovech se podívala právě na Draca. Ten ztuhl, protože se na něj otočil i Harry a v jeho obličeji se zračil vztek.

„Kruci" zaklel nahlas blonďák a dal se svižným krokem na odchod. Harry se za ním okamžitě vydal a nešetřil cestou tichými nadávkami na Dracovu osobu.

„Zastav, Malfoyi!" křičel Harry, ale Draco rozhodně neměl v plánu něco takového udělat. Navíc se mu nechtělo konverzovat zrovna s Potterem. Zahnul za roh a schoval se do umývárny Ufňukané Uršuly. Celý zadýchaný si opláchl obličej a poté za sebou zaslechl Harryho rozzuřený hlas.

„Tak přece je to pravda," odplivl si znechuceně Harry „to tys málem zabil Katie, že? A Hermioně jsi to schválně tajil, protože by jinak s tebou nechtěla mít nic společného!"

Draco se k němu prudce otočil. Přimhouřil oči a zatočil hůlkou mezi prsty.

„Co se do toho pořád sereš, Pottere? Hermiona s tím nemá co dělat, tak ji z toho laskavě vynech!" opáčil stejným tónem a udělal krok směrem k Harrymu.

„Je to má kamarádka, takže je asi jasné, proč se tolik starám, nemyslíš?" pozdvihl obočí a namířil proti Dracovi hrot své hůlky.
Blonďák se suše zasmál a ušklíbl se.

„Zase si hraješ na hrdinu, Pottere? Nemůžeš mi ublížit" sykl a varovně mávl hůlkou do strany. Z její špičky vyletěly modré prskavky, které jasně značily, že se Draco nebojí použít magii proti Harrymu.