𝖶𝖾 𝗅𝗂𝗏𝖾 𝖿𝗈𝗋 𝖾𝖺𝖼𝗁 𝗈𝗍𝗁𝖾𝗋 | ᴅʀᴀᴍɪᴏɴᴇ ✔

𝟐𝟓. ᴋᴀᴘɪᴛᴏʟᴀ

Bylo to tu. Vánoční prázdniny. Studenti pochodovali v zástupu k nádraží, kde už jako na povel stál bradavický expres. Hermiona mezi nimi byla také. Překvapením však bylo, že nešla po boku Rona a Harryho jako obvykle, ale namísto nich se přichomýtla k Ginny.

„Vážně za nimi nechceš jít?" pozdvihla obočí zrzka a upravila si brašnu na rameni. Hermiona zavrtěla hlavou. Neměla sílu na to, aby se s Ronem hádala. S povzdechem nastoupily s Ginny do expresu a sedli si do volného kupé.

„Mluvilas s Dracem před odjezdem?" zeptala se Ginny.

„Ne," odpověděla Hermiona, upravila svou pózu na sedadle a olízla si rty „vlastně, abych byla přesná, nemluvili jsme spolu už nějakou dobu. Ale já to chápu."

„Chybí ti, viď?" pousmála se na ni Ginny, ale Hermiona neřekla ani půl slova. Probírala by s ní úplně všechno, jen ne Draca. Při každé vzpomínce na něj ji zaplavil žal, přestože si neustále opakovala, že je to tak nejlepší.

„Půjdu se projít" rozhodla Hermiona a bez meškání vyšla do uličky expresu. Procházela kolem ostatních kupé, kde se její spolužáci společně smáli nebo povídali. Jedno kupé ji však donutilo zastavit. Byl tam Ron s Harrym a o něčem spolu diskutovali. Jakmile si jí povšimli, ztichli a Ron se na ni nepatrně pousmál. Hermionin výraz byl nečitelný do doby, dokud si na zamlženém skle od kupé nepovšimla prstem namalovaného srdce, v jehož středu bylo napsáno L+R.
To jí donutilo přimhouřit na vteřinku oči a pokračovala dál.

„Zatracená Brownová" brblala pod nosem. Náhle do někoho narazila, zamumlala tichou omluvu, aniž by se dotyčnému obtěžovala podívat do obličeje.

„Koukej se na cestu, Grangerová" prohodil hlas plný pobavení a Hermionu tím donutil otočit se.

„Draco" šeptla nevěřícně a rychle zamrkala, aby se ujistila, že tam opravdu stojí.

„Ne, nejsem přelud, neboj se" zasmál se tiše a vzal její ruku do své. Automaticky s ní propletl prsty a hladil palcem její bledou kůži.

„Chybíš mi" přiznala a kousla se do rtu. Draco, který se soustředil hlavně na jejich spojené ruce, zvedl oči k ní a pousmál se. Taky mu chyběla a ani neměla tušení, jak moc.

„Mám nápad, pojď" ušklíbl se a Hermiona už věděla, že to bude něco nelegálního. Snažila se dát najevo svůj nesouhlas, ale Draco škubl s její rukou a zatáhl ji do nejbližší záchodové kabinky.

„Ach!" Hermiona mu obličejem narazila do hrudi a poprvé se rozhlédla kolem. Dracovy ruce se plazily k jejímu pasu a přes rty se mu mihl úsměv.

„Jo, já vím, není to romantické prostředí u lesa nebo tak něco, ale-"

Hermiona jej však jemně uchopila za tváře a políbila ho. Draco se do polibku usmál a sedl si na zaklopený záchod. Hermiona mávla hůlkou, aby zamkla dveře a sedla si mu obkročmo do klína.

„Kam jsi měla namířeno, hm?" pozdvihl jedno obočí blonďák a natiskl ji na sebe. Hermiona se zahihňala, obmotala své ruce kolem jeho krku a zavrtěla hlavou.

„Na vzduch" odpověděla a pak vyprskla smíchy „tohle je vážně komické. Ty, já a záchod."

Draco dramaticky protočil oči a zaklonil hlavu, aby se uvolnil v Hermionině příjemném dotyku. Masírovala mu zadní část hlavy a kousala se u toho do rtu, když viděla, že se mu to líbí.

„Do hajzlu, Grangerová," zasténal a nechal spadnout svá oční víčka „tolik jsi mi scházela."

Brunetka se usmála a pohladila ho po tváři. Draco jemně odtáhl její ruku, která mu hladila líčko a začal jí dlaň pepřit krátkými polibky.