„Moje ubohé nožičky,“ postěžuje si Jisung na cestě z první oficiální zkoušky.
„Tys asi nikdy pořádně netrénoval, co?“ zasměje se Hyunjin jeho bolesti.
„Definuj, co znamená pořádně trénovat a možná ti odpovím,“ řekne Jisung a sem tam dodá nějaký ten hek.
„Pár hodin nepřetržitýho trénování. Ať už tancuješ, učíš se novou choreografii, posiluješ, protahuješ se, učíš se novou techniku nebo nějakou opakuješ, zahříváš se a nebo se snažíš zdokonalit jeden jediný krok či pohyb,“ zjeví se s profesionální odpovědí Minho, nejspíš proto, že je slyšel bavit se o jednom z jeho oblíbených témat. Jeho druhé oblíbené téma jsou bezpochyby kočky. „To znamená pořádně trénovat,“ dodá trochu dramaticky a už u dvojice zůstane.
„Přesně tak,“ potvrdí Hyunjin Minhovo vysvětlení. Hlavně proto, že to už mnohokrát sám zažil.
Nejmladší ze trojice hlasitě vydechne. „Máte pravdu, nikdy jsem pořádně netrénoval,“ přizná. „Ale je divný, že mě tak hodně nebolely nohy po našich zkouškách na vystoupení a tak,“ zamyslí se, proč se mu to dříve nestalo.
„Asi to bude tím, že jsme jenom tancovali a hlavně se to snažili naučit. Nebyla tam pořádně žádná technika, posilování, jiný tanec. Prostě jsme jen jeli to samé dokola, takže si na to naše těla rychleji zvykla,“ snaží se mu Minho pomoct s nalézáním důvodu divné bolesti namožených nohou, která Jisunga postihla poprvé v takové míře.
A podle pohledu na Seungmina, Jeongina a Changbina jsou na tom dost podobně jako sám Jisung.
„Bože, jdu mu trochu pomoct, ať si nezakopne o vlastní nohy,“ zachechtne se Hyunjin s pohledem na Seungmina, který má co dělat, aby se udržel na nohou a popoběhne k němu. Se smíchem mu nabídne pomoc v podobě opory a on ji bez váhání přijme.
Mezitím se vedle Minha s Jisungem zjeví Felix, který pro změnu podpírá Changbina.
„Jak tak koukám, pořád jsem na tom dobře,“ zasměje se žlutovlasý chlapec svému dalšímu mrzáckému kamarádovi.
Ten ho pouze zpraží pohledem, ale nic neřekne.Mezitím, se Felix a Minho moc dobře baví.
„Jako upřímně, docela se těším, jak budou vypadat zítra, pokud se skoro rozpadaj už teď,“ řekne Felix větu, kterou neměl možná ani vypouštět z úst.
„Cože!?“ vykřikne Changbin.
„No nediv se tak,“ zasměje se Minho. „Takhle je to vždycky. Moc tancuješ jeden den, ale odneseš to až ten druhej,“ řekne s klidem a myšlenkou, že ho zítra taky něco bude nejspíš bolet.
„Brácho, zítra nebudem nic dělat,“ opře se Jisung celou svou vahou o Changbina a to byla chyba. Felix sám v tu dobu podpíral dva své kamarády. Dokonce měl chuť je nechat spadnout, ale na to je málo krutý.
„Jo, tak s tím souhlasím,“ odpoví Changbin a snaží se Felixovi co nejvíce odlehčit, i když to v tu dobu není nic lehkého.
„Budeme skládat, co ty na to?“ pokračuje Jisung, stále opřený.
„Dobrej nápad,“ řekne nenápadně Changbin a konečně se mu povede Jisunga odstrčit se slovy: „Minho ti pomůže chodit víc než já.“
A rázem se Jisung vzpamatuje, škobrtne o svojí nohu, ale ustojí to. S jemným smíchem třech ostatních pokračují v cestě do bytu.
„Lidi, musíme koupit něco k jídlu, od minula tam nic nezbylo,“ oznámí všem Chan před malým obchůdkem, který má pro jejich štěstí otevřeno 24 hodin v kuse.
ČTEŠ
You Ready? LET'S GO!!
FanfictionStray Kids jako obyčejní kluci co mají sen? I to jde. Ale co když se navzájem neznají? Je možné, aby osud zvládl svou práci? Příběh o tom, jak se i lidé musí snažit, aby dosáhli svého a aby potkali toho, kdo je jejich osudem. Překonávání sebe samého...