You Ready? LET'S GO!!

~33~

Minho a Jisung kráčí jeden vedle druhého. Oba hlavu plnou všelijakých očekávání a starostí, nejistot a radosti. Jejich myšlenky se podobají jednomu velkému guláši, jehož hlavní přísady jsou emoce a pocity, smíchané v ruzném poměru a množství.

„Uhmm... Sungu?“ prolomí Minho ticho, které mezi nimi dosud vládlo. Už hold nemluvili dlouho. „Kde je vůbec ten stánek?“ zeptá se a Jisungovi tak uhasí jeho plamínek naděje na vážnější konverzaci.

„Už projdem jenom dvě ulice a jsme tam,“ odpoví, překvapivě bez sebemenšího rozrušení. Minho mu na reakci pouze kývne a pokračují ve své chůzi beze slov. Minho ale není zticha, protože se hádá sám se sebou v jeho mysli, jak začít bezstarostnou konverzaci. Se sklopenou hlavou kráčí vedle Jisunga, který má nejspíš dobrou náladu i po nepříjemném probuzení. Světlovlasý chlapec si někdy poskočí, někdy se se širokým úsměvem porozhlédne. Jen na svého společníka pohled nikdy neobrátí.

Chybí jim přejít poslední silnice. Stánek už je na dohled a Jisung se nemůže dočkat. Zmrzlina může tenhle den zkrátka jen vylepšit. Minho radši zvedne pohled a aby si byl jist, že ho nepřejede auto, tak se rozhlédne. Jenže na pořádné rozhlížení nemá čas, jakmile uslyší usilovné troubení a uvidí Jisunga, který bezhlavě přechází silnici. Auto sice brzdí, ale není možné, aby stihlo zabrzdit úplně.

„Jisungu!!!“ zakřičí na něj Minho na upozornění a Jisung, který už onen dopravní prostředek také zaregistroval, zůstal stát jako přikovaný, neschopný vykonat jakýkoliv pohyb kvůli šoku a strachu.

Minho se nemůže jen tak dívat na srážku jeho kamaráda. Nezvládl by to. Proto udělá velice nebezpečný zákrok. Doslova vletí do vozovky popadne Jisunga za předloktí a rychle se přesune na druhou stranu, kam měli původně v plánu mírumilovně a bezpečně dojít. Po momentu kolem nich prosviští ono auto.

Minho ladně skočí na obrubník, aby už déle nemusel být na silnici, Jisunga stále táhnouc za ruku. Se svýma dřevěnýma nohama je schopný se akorát tak přerazit. A to se také stalo. Zakopl a padá přímo rovně. Nebýt Minha a jeho rychlých reakcí, bylo by už dávno po něm.

Znenadání se Jisung ocitl Minhovi v náručí. Vystrašen z vlastní neopatrnosti ani neuvažuje o hýbání se.

„Sungie,“ chytne ho stříbrnovlasý chlapec za ramena a snaží se mu pohlédnout do nic neříkajících očí. Po nějaké chvilce se jejich pohledy konečně potkají. „Jsi v pohodě?“ zeptá se Minho ustaraně.

Jisung si uvědomí, co způsobil. Co kdyby se Minhovi kvůli němu něco stalo? Co kdyby už nebyl schopný se postavit na nohy? Už nikdy by nemohl tancovat. V Jisungovi se pocity míchaly ještě více než před odchodem z jeho bytu. Jedna malá slza mu stekla po tváři, aniž by si to uvědomil.

„Copak...?“ zeptá se více nervózní Minho. Nesnesl by pomyšlení, že Jisungovi nezvládl pomoct.

Mladší sklopí hlavu a tiše procedí mezi zuby: “Promiň...“

Starší se zarazí. Nevidí důvod, proč by se měl jeho kamarád omlouvat. Jednoduše řečeno, neví, co má teď dělat. Proto udělá první věc, co ho při pohledu na zdrceného Jisunga napadne. Pomalu a jemně ho obejme a on tak svou hlavu položí Minhovi na hrudník. Pohledy přihlížejících ani jeden neřeší. Minho jen chce, aby byl Han v pořádku.

„Je to v pořádku, ano?“ pohladí ho po zádech a Jisung se pomalinku zvedne a znovu se postaví na své vlastní nohy. Zase se usmívá. Ne tak moc jako předtím, ale aspoň něco. Minhovi to vykouzlí úsměv také.

„Nevím, jak ti dostatečně poděkovat...“ řekne z ničeho nic Jisung.

„Není třeba-“

„Zvu tě na zmrzlinu!“ zakřičí Minhovi přímo do obličeje.

Minho vykulí oči, ale následně se usměje. „Dobře... Tak to abych pro tebe do silnice skákal častěji.“

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Eyyyyooooouuu!!

Doufám, že se vám dobře žije😁 (nevím, proč to říkám, asi jen tak 😅)

Nicméně, tady máte další výplod mojí mysli
Není to moc dlouhá kapitola, tak doufám, že to nevadí :*

Pokud nebudu líná a budu mít čas, tak se pokusím napsat ještě jednu, jako náhradu za minulý týden nic nedělání (ale nic neslibuju :*)

A taky ještě...
SKFJDHJSKAJDHFKSDJHDJSFHJDNS
1,19K PŘEČTENÍ!!!? I'M OUT OF WORDS😱😱😱
Mám pocit, že se mi to zdá
Je to super ^^
Děkuju, děkuju, děkuju moooooc💖💞✨😘

Doufám, že se vám kapitola líbí~

Děkuji za čtení (jakože fakt hodně)~

Čauveeeeesss✨💞💖💙💜