You Ready? LET'S GO!!

~16~

Felix na Chana podiveně pohlédl, ale problém s odpovědí neměl. „Nejsem, no,“ a usměje se.

„A odkud jsi?“ zeptá se ho ve svém rodném jazyce, který Felixe zarazí. Měl totiž stejný přízvuk jako on.

Široce se usměje a doufá, aby jeho domněnka byla pravdou. „Z Austrálie,“ odpoví mu šťastně.

Chan se začne smát. Ale ne proto, že by se smál Felixovi. Rozesmál se kvůli štěstí a radosti. Felix ho v tom jednoduše musel napodobit, protože mu došlo, že jsou na tom stejně. A ikdyž ho sotva poznal, popadl ho nadšeně kolem krku a začali se smát ještě víc a povídali si ve svém jazyce, který už opravdu dlouho ani jeden nepoužil.

„Co to s nima sakra je?“ zeptá se Minho, nechápajíc jejich zvláštní chování a smích.

Jisung, Changbin a Hyunjin jen pokrčili rameny a jediný Seungmin, který vnímal je i tu střelenou dvojici odpověděl: „Nejspíš... Je Felix taky z Austrálie. Podle toho, co jsem pochytil.“

Zbytek kromě Jisunga vykulí oči, protože to nikdo nevěděl. Sice korejštinu neměl nejlepší, ale že by byl z Austrálie nikoho nenapadlo.

„Jo, to je no... Takže Chan je další vysmátý a střelený stvoření, jo? Tuším něco velice zajímavého,“ začne nahlas přemýšlet Jisung.

„Já tuším něco zajímavýho už jenom proto, že jsme tady,“ přidá se k němu Minho a otočí se instinktivně na Changbina, který kráčí vedle něho a tiše pozoruje australské přírůstky.
„Co tě tak zaujalo prosimtě?“ zeptá se rýpavě Minho a šťouchne Changbina do ramene. „Snad ne Felix?“ a provokativně na něj mrkne.

Changbin má jediné štěstí, že má čepici, jinak by mu byli vidět jeho červenající se konečky uší. Ale vlastně se na Felixe nekoukal, protože ho on zajímal a proto řekl: „Jenom mě zaujal jejich rozhovor...“

Minho se na něj ďábelsky usmál, ale nechal ho v klidu žít a pokračoval v konverzaci s Jisungem. Hyunjin se zapovídal se Seungminem a o australanech se radši bavit nebudeme. Changbin šel sám. S nikým si nepovídal, ale to mu nevadilo. Přemýšlel. Co když opravdu vytvoří skupinu? Jak se budou jmenovat? Kdo všechno bude psát písně? Chtěl by to zkusit. A co hudba? A tanec? A kdo bude jejich velkej šéf?

Nevěděl, na co myslet dřív a na co později. Proto byl rád, že ho z jeho nevýsledného přemýšlení vyrušil Felix s Jisungem, když se ocitli před vchodem k ním domů.

„Dobře vážení! Jsme tady! Předem se omlouvám za neuklizený byt,“ řekne Jisung a začne odemykat vstupní dveře.

„Neuklizeno není... Uklidil jsem než jsme odešli,“ zareaguje Felix se stěžujícím si tónem v hlase, ale následně se zasměje.

„Nevadí,“ prohodí rychle Jisung a otevře dveře se slovy: „Vítejte v našem bytě, kde se vaše sny mohou stát zanedlouho skutečností!“