You Ready? LET'S GO!!

~42~

*[3rd person's POV]*

*v dormu*

„Teď jsi byl trochu mimo, zkus znova jenom ten začátek refrénu,“ trénuje Woojin s Jeonginem vokály, jako za starších časů. Seungmin trénuje s nimi a společně zdokonalují poslední detaily.

„Takže to jako bude vypadat tak, že tam prostě přilítnem a uděláme nějaký cool dance intro a pak jako co?“ zeptá se zmateně Felix svých dvou tanečních parťáků.

„Uhm...no to dance intro skončíme v pozicích na začátek Hellevator. To dokoumáme zítra ve studiu,“ vysvětlí Minho.

„Stejně si tam budete s Jisungem trénovat vaší část, takže to pak vyzkoušíme celý. A po Hellevatoru se nějak představíme a tak...“ přispěje další informací Hyunjin. A koumání tanečního týmu pokračuje dále.

Mezitím páni textaři dávají dohromady konečné verze instrumentálů.

„Hlavně tam nech ty druhý hlasy, to by při tanci bylo těžký,“ poučí Jisung přátelsky Chana.

„Kdo chcete jít první se skupinovou písničkou?“ zeptá se Changbin přes celý byt, aby ho všichni slyšeli. Má na starosti vymyslet, jak co půjde za sebou, aby to bylo nejméně chaotické a hlavně uspořádané. Jinými slovy...píše scénář, jak bude vystoupení vypadat.

Každý na něčem pracuje. Všechno má volný průběh. Ale i tak je celý byt v jednom kole.

„Okeeej!“ zakřičí Chan, když se všichni seskupí do obýváku. „Za tři dny to přijde, takže probereme každou písničku zvlášť. Vaše si předpokládám projdete sami,“ poukáže na Jisunga a Felixe a ti mu přikývnou. „Jak to vypadá s pořadím písniček, Bine?“ podívá se na tázaného.

„První je Hellevator. Po krátkým představení půjde vaše skupina s 4419, další půjde Jisungovo parta se School Life. Poslední skupinová songa bude naše Glow a celý to zakončíme s YAYAYA,“ vysvětlí narychlo svoje rozvržení. Ostatní přikyvují na souhlas.

„Tak to budeme procházet přesně v tomhle pořadí. Pustím už ty konečný instrumentály, abyste si to zkusili,“ řekne Chan a začne cosi ťukat na klávesnici od notebooku. „A snažte se!“ ukáže na všechny prstem a pak svůj pohled zase vrátí na obrazovku.

Hudba začne hrát.

„Proč je to tak potichu?“ zeptá se nervózně Hyunjin.

„Abysme všechny pořádně slyšeli,“ uculí se až zákeřně Chan a pár chlapců nasadí nervózní obličeje.

Nad nepřetržitým trénováním strávili asi tři hodiny.

„Ughh, můj ubohý hlásek,“ postěžuje si Jisung a schvalně zařídí, aby jeho hlas přeskakoval.

„Prosimtě,“ zjeví se vedle něj Minho. „Ty snad celej svůj život nezavřeš pusu, a teď po třech hodinách zpívání je tvůj hlásek chudák?“ zasměje se a Jisung se nevědomky uchechtne také. Minho má pravdu, Jisung nezavře pusu. Tedy pokud zrovna není sám a nebo nemá svojí depresivní chvilku.

„Tak a teď si jdeme zaslouženě něco pustit!“ zvedne Jeongin ruku do vzduchu jako superhrdina. Všischni se za ním otočí a chystají se, že si najdou místo na sezení. Čím dřív tam budou, tím lepší místa je čekají.

„Počkat, počkat, počkat,“ vyhrkne Chan opravdu rychle. „Můžete jít akorát tak zaslouženě spát. Je hodně hodin a musíme sbírat síly na vystoupení.“

Obývákem se rozezní několik zklamání plných zahučení.

„Žádný protesty! Spát!“ rozkáže Woojin a všichni odcupitají do svých pokojů.