You Ready? LET'S GO!!

~4~

Ani jeden z nich neváhal a rozhodli se následovat onen úžasný rap jejich písničky. Nezajímalo je, že nemají povolení sem vstupovat, ale tohle si jednoduše nemohli nechat ujít.

Dorazili ke dveřím místnosti, která nejspíše sloužila k uchovávání osobních věcí a odpočinku. S úžasem pozorovali ne moc vysokého chlapce, který se stoprocentně soustředil na to, co rapuje a hlavně jak.

Felix s Jisungem se na sebe krátce podívali a přikývli. V tu chvíli vrazil do pokoje Jisung a začal rapovat svojí část, při které dělal Felix tichý, ale přesto patrný zpěvný doprovod.

Jak jinak, než že se malá osůbka lekla a úplně zapomněla rapovat. Když před sebou spatřil lidi, jejichž písničku právě zkoušel a oni ho slyšeli, nemohl věřit sám svojí vlastní existetnci. Není zas tak nadšený fanda, ale jejich písničky má opravdu rád.

Rychle stopnul písničku a začali se mu červenat konečky uší.

„No nazdárek!" rozkřikl Jisung po prostoru.

„A-ahoj," řekl neznámý mírně rozrušený.

„Neboj! Mi ti hlavu neukousnem!" zasměje se Felix a snaží se ho nějakým způsobem uklidnit.

V tu chvíli spadla z chlapce veškerá nervozita a potichu dodal: „No...člověk nikdy neví." Jemně se zasmál.

„Máš pravdu," zasmál se Felix znovu: „tady Jisung je schopnej někdy kousat. Vlastně se divím, že ještě žiju, protože stačí, abych ho jednou cvrnknul do ucha a on mi chce hned uhryznout celou ruku," poškrábe se na zátylku.

„Hele, to jsi zase přehnal ale," cítí se Jisung uraženě a proto zkříží ruce.

Felix jen nezaujatě mávne rukou a pohled vrátí zpět na jejich dnešní objev. „Jak se vlastně jmenuješ?" zeptá se ho se zájmem.

„Taky by mě to zajímalo," přidá se Jisung.

„No... Seo Changbin," odpoví už nyní známí Changbin.

„Těší mě! Já jsem Han Jisung a tohle je můj parťák, jak už nejspíš víš, Lee Felix." Podá mu ruku na seznámení. Felix to opakuje.

„Jinak...co se tvýho rapu týče... Tak to bylo naprosto dokonalý," řekne Jisung spokojeně.

„Děkuju za chválu..." poděkuje slušně Changbin, ale ve svém sdělení pokračuje: „ale něco mi říká, že jste sem kvůli mýmu rapu nepřišli." Mírně se usměje.

„Bohužel máš pravdu..." řekne znovu zesmutnělý Felix, který po tom tetování touží, jak nejméně může.

„Jak bohužel? Moje tetování jsou dost dobrý," nezapomene se Changbin pochválit.

„O tom vůbec nepochybuju!" skoro Felix zakřičí a sklopí hlavu. Jisung ho přátelsky, ale provokativně zároveň poplácá po zádech, aby se pochlubil.

„Ale prohrál jsem sázku, takže vlastně nemám na výběr, jestli tetování chci nebo ne..." Pohled zamíří na Changbina. Ten se jen usměje a odejde do "čekárny". Rukou jim naznačí, aby ho následovali.

„No tak přeci jenom sis přišel to tetování udělat, ať už dobrovolně nebo povinně," nachvíli přestal a na stole přistála složka plná tetování. „Takže si buď vyber..." znovu se zastavil a na stůl položil i pár papíru a tužku s černým úzkým fixem. „A nebo ti nějaký narychlo navrhnu, pokud máš nějakou představu," usmál se a pozoroval Felixův udivený výraz.

Jisung jen mlčky přihlížel. Takové chování se mu nepodobalo, ale jednoduše řečeno, nechtěl jim nějak zasahovat do konverzace. Řekl Felixovi, že počká, jak dlouho bude třeba, protože nikam nepospíchá.

„Dobře... Tak já možná mám nějakou představu... " dostane ze sebe najednou Felix a z neznámého důvodu se mírně začervená.

„Tak sem s tím!" prohlásí Changbin a začne pozorně poslouchat Felixův popis. Jisung přihlíží a sem tam dodá nějaký nápad. Felix se snaží co nejdetailněji popsat svou představu a Changbin se to snaží co nejlépe zpracovat.

„Co ty na to?" zeptá se tmavovlasý chlapec Felixe, když dokončí poslední úpravy.

Blonďák jen vykulí oči a na tváři se mu objeví spokojený výraz, který doprovází jemný úsměv. „To je dokonalý."