You Ready? LET'S GO!!

~1~

„Doháje už ale..." rozezní se pokojem stěžování si.

„Co je, Sungu?" zeptá se ten druhý. Nemá tušení, co se s jeho kamarádem děje. Jediné, co může pozorovat je Jisung se sluchátky v uších, který dělá něco na notebooku a s launch key.

„Uh... To nic není...myslím... Jenom nemám nápad na to, jak udělat intro," smutně odpoví. Felix zná ten pocit. Je mu takto vždy, když neví co dál se psaním písniček.

„Myslím, že je to v pohodě," řekne mu, klepajíc přátelsky na jeho rameno. „To není písnička na to pouliční představení, ne?" snažil se ho alespoň trochu uklidnit.

"No, není," na chvíli se zastavil, ale pokračoval: „ale chtěl jsem to mít do toho představení hotový," řekl Jisung znepokojeně.

„To je v pohodě, hej! To zvládnem! Teď to všechno odlož a relaxuj taky trochu. Zasloužíš si to," pomalu sundal Jisungovi sluchátka a donutil ho přestat pracovat.

„Dobře! Dobře..." přiměl ho Felix k mírnému smíchu. Uložil všechny změny a notebook vypnul.

„Hodnej kluk!" ironicky Jisungovi zakomplimentoval.
„Ale moment- děláš novou písničku a neřekl jsi mi to?" zeptal se ho dotčeně. Má právo na to to vědět, protože jsou zvyklí si vše ohledně jejich společné muziky navzájem říkat. Bez vyjímek.

„No..." usmál se Jisung a podrbal se na zátylku. „Myslel jsem, že to bude něco jako překvapení, ale pak jsem přestal stíhat a ani mi to nešlo, takže...se to nevyvedlo," provinile se zatvářil, ale bylo poznat, že je i trochu zklamaný.

Felix nevěděl, co mu na to říct. „Aha..." zareagoval nečekaně a dodal k tomu: „Je hezký, že jsi mě chtěl překvapit, ale mysli i na sebe, okay?" věnoval mu příjemný úsměv a ujistil ho tak, že to nevadí.

Oba se odebrali na gauč a když se pohodlně usadili, nezapomněli si spokojeně oddechnout.

„Tak jak to vypadá s tvým učením toho rapu, co jsem ti napsal?" zeptal se Jisung Felixe.

„No... Co si budem, tak dobrej, jako ty nejsem ani zdaleka, ale posledně už jsem to zvládnul," pochválil sám svůj pokrok. Normálně je Felix ten, kdo píše texty, ale v rapu je přirozeně lepší Jisung, tak ho napsal.

Spokojeně se usmál a řekl mu: „Tak to aby jsme to poprvé zkusili společně. Co ty na to?" věnuje mu tázavý pohled a čeká na odpověď.

Ten jediný pihatý v místnosti si prohrábne vlasy a hlasitě vydechne. „Já na to, že je to super nápad!" Rozzáří se mu oči a bez jakékoliv další domluvy se oba odeberou do svého pokoje pro text nejnovější písničky.

Po chvíli se znovu zjeví v obýváku a Felix se zeptá: „Tak nejdřív jenom hudba a pak i tanec?" To, co Felix nazývá tanec je spíše takový doplněk. Není to úplně plnohodnotný tanec, protože v tak malém počtu lidí by to nemuseli udýchat. Proto nemají složité choreografie. Jsou spíše zpestřením. I tak je někdy pěkný oříšek než si všechno zapamatují.

„Souhlas," zareaguje Jisung sledující ještě svůj text. „Navrhuju, aby jsme si to zítra zkusili celý," navrhne a stále sleduje svůj papír.

„Jak celý?" zeptá se nechápavě Felix.

„Celý, jakože to, jak to budem předvádět," dostane se mu vysvětlení.

„Jo taak!" dojde to nechápajícímu. „Ale na to by byl lepší větší prostor, než náš obývák," zasměje se a zamyšleně dá ruce vbok.
„Můžu se zeptat na tancování, kam jsem chodil, jestli bysme si to tam nemohli zkusit," napadne ho překvapivě rychle.

Jisung mu věnuje překvapený pohled. „Tak dobře. Bylo by fajn zkusit si to v tanečním sále." souhlasí s nápadem mladšího, mezitím co zapnul notebook, aby mohli zkoušet s hudbou.

„Dobře! Tak já tam zkusím ještě zítra ráno zajít. Snad tam budem moct hned ten den jít."

„Doufejme," dodá Jisung a na točící židli se otočí na kamaráda. „Tak si poslechnem a zkusíme ten náš poslední zázrak," otočí se zpátky, zapne hudbu a radostně zvolá: „Vzhůru na to! A bez chyby!" koukne se na Felixe koutkem oka.

„Rozkaz!" zakřičí Felix. „Ale co když to popletu?" zeptá se, jakoby na tom záležel snad jeho život.

„Hmm... Tak se vsadíme, abys měl ještě větší tendenci to nezkazit," navrhl Jisung s opravdu zajímavýrozhodnutím
„Tak dobře," souhlasil bez problémů Felix. „Ale o co? A jak se kdo vsadí?" zeptal se bleskově.

„Co by mohla být velká motivace?" zeptal se pro změnu Jisung Felixe.

"Tetování," řekl Felix více, než jistě.

Jisungovi nezbývalo nic jiného, než vykulit oči nad nečekaným rozhodnutím. „Ehm...dobře..." na chvíli se zaskočí, ale pokračuje: „Tak já si vsázím na to, že nějakou chybku uděláš."

Felix se na něj uraženě podívá. „Děkuji, že mi tak věříš," a zkříží ruce.

„Ne, promiň..." zasměje se Jisung.

Felix se na něj ďábelsky usměje a řekne: „Dobře! Dohodnuto!" Podá Jisungovi ruku, aby svou sázku utvrdili. Rukou si potřesou a teď už Felixovi nezbývá nic jiného, než se snažit.