~38~

218 29 2
                                    

*o týden později*
*v tanečním sále*

„Lidi, já jsem na vás všechny tak pyšnej,“ brečí skoro Chan po tom, co tři skupiny předvedou svou práci. Rychle se zvedne z místa a všechny najednou obejme.

„Bez Jisunga bysme to nezvládli,“ pochválí Woojin blonďáka. „Napsal skoro celý text, upravil hudbu a ještě vymyslel nejvíc z choreografie, máš můj obdiv,“ dodá a rozcuchá Hanovi vlasy. Jisung se začervená nad chválou a komplimenty. „A Innie udělal obrovský pokrok, nikdy jsem snad nebyl víc hrdej. A taky pomohl psát text, takže udělal velkej kus práce. Hold nám roste, no,“ zasměje se a Jeongin ho bleskově obejme.

„Tak když jsme u těch pochval, tak musím pochválit jak Felixe, tak Minha,“ připojí se Changbin. „Vymysleli celou choreografii a oba hodně pomohli s textem. Taky se do tý písničky zvládli dobře vžít a jde to poznat. Těším se, až to budeme vystupovat,“ usměje se na ně upřímně. Oba dva poděkují a vysvětlí mu, že kdyby jim nepomohl, tak nejspíš nic neudělají.

„Tak to se taky musím připojit k pochvalám,“ řekne Chan. „Hyunjin dal dohromady choreografii, Seungmin se mnou dal dohromady text a neskutečně se zlepšil ve zpěvu. A Hyunjin udělal velkej pokrok ve výslivnosti. Rozumím mu každý slovo a vyslovuje to tak přesně, jakoby recitoval básničku. Byli jste skvělý!“ vyjekne jako děcko a každého chytne jednou rukou kolem ramen.
„A pak musím pochválit vás všechny. Je skvělý, jak tvrdě pracujete a jak se zlepšujete v tom, co vás baví. Po každým tréninku, po každý zkoušce z vás mám ohromnou radost. Děkuju vám za to,“ usměje se příjemně blonďák.

„Jedno velký objetí pro Channieho!!“ zakřičí Felix a chlapci se vrhnou Chanovi kolem ramen. Připomínají doslova šťastnou rodinku.

„Budete mě pořád tak zbožňovat, až vám řeknu, že bych chtěl do vystoupení stihnout ještě jednu společnou písničku?“ uculí se Chan a většina na něj zmateně kouká a pouští ho z objetí.

„Jakože...další?“ zeptá se Seungmin lehce nevěřícně. „Ne, že bych si stěžoval, ale nebude toho hlavně na vás textaře moc?“ zeptá se a hned několika chlapcům spadne čelist kvůli jeho otázce. Jejich výrazů si snadno všimne. „No co? Já nejsem bezcitnej,“ řekne.

„Tak text není zas tak velká námaha, spíš jde o to, jestli budete ochotný se naučit už třetí písničku se vším všudy,“ zeptá se Chan s jistou obavou v hlase. Nechce jim napálit tolik učení najednou. Koneckonců, dělají všechno dobrovolně, ale on má strach, že jim zahltí život zodpovědností a prosbami s velkými nároky.

„Channie, kdy už konečně pochopíš, že nám tím nijak neubližuješ, ba naopak. Víš jak jsme rádi, že můžeme být takhle pohromadě a dělat to, co doopravdy chceme?“ usměje se na něj Woojin a Chana tak přepadne jistý pocit důvěry a podpory.

„Už mu řekl "Channie"...to je podezřelý,“ zašeptá opravdu tiše Felix Hyunjinovi, který mu lehce přikývne na souhlas.

„Tak dobře,“ vydechne s úlevou Chan. „Pustím vám track, kterej chci použít,“ zazáří jeho úsměv a v rychlosti popadne notebook.

„Woaa,“ vypustí ze sebe hned několik chlapců.

„To zní dobře,“ usměje se spokojeně Changbin. S Jisungem si vymění pohledy, dávajíce najevo jeden druhému, že napsat text na takovouhle písničku nebude těžký. Ale zase nebude nejlehčí.

„No...nicméně, pro dnešek končíme,“ tleskne Chan rukama. „Takže... Chceme jít zase do dormu, nebo něco podniknout a nebo si půjde každej po svejch?“ optá se chlapců.

„Já bych ještě něco podniknul,“ zamyslí se nahlas Hyunjin. „A pak bysme mohli zase do dormu. Přijde mi jako blbost chodit tam teď, když je teprv půl čtvrtý.“

„A kam bysme ale šli?“ zeptá se Seungmin.

„Nooo, minimálně bych podniknul něco trochu nevšedního,“ navrhne Felix. „Napadá vás něco?“

Celý hlouček se zamyslí jako na rozkaz.

„Můžem zkusit inline brusle,“ navrhne Changbin.

„Nebo se jen tak jít fláknout do parku k řece Han,“ navrhne zase Jisung.

„Tobě jsou milý místa, co se jmenujou po tobě, co?“ zasměje se Felix a Jisung pyšně, ale ironicky zakýve hlavou.

„Když jsme u těch řek, co kdybysme zkusili lodičky?“ zeptá se Minho, jakoby byl schopný dát za jízdu malou lodičkou život. No a Jeongin se netváří o moc lépe. Jenže ostatní zarazilo, že zrovna Minho chce na lodičky, proto se rozhodli, že jeho přání vyslyší.

„Tak teda... Jdeme na lodičky,“ zasměje se Chan jejich dětinskosti, která mu je vlastně úplně jedno. Hlavně, že zažijí další skvělý den spolu.
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Heyyy~
I'm back~

Zaprvý: děkuju mooooc za čtení a za hlasy, který už přesáhly 300 ^•^

Zadruhý: omlouvám se předem, zítra jedu na lyžák a nevím, jak budu psát a jestli vůbec vyjde kapitola. Ale pokusím se psát, jak nejvíc to půjde~

Zatřetí: už se dosti blížíme k prvnímu shipu, který se stane oficiálním (ale nedokážu odhadnout, za kolik kapitol, tak alespoň to bude překvápko pro mě i pro vás😅)

Zbožňuju vás~

Čauveeees✨💞💙💜💖

You Ready? LET'S GO!!Kde žijí příběhy. Začni objevovat