Manželský zákon

44 - Víno

Moji milí čtenáři. Nevím, jestli je nějaká omluva pro to, že jsem rok nevydala další kapitolu. Ani nevím, jestli tomuto příběhu nějací čtenáři vůbec zbyli. Ale i kdyby tu byl jediný člověk, který nade mnou nezlomil hůl, zaslouží si vysvětlení.

Narodilo se mi totiž miminko. Nebo, jak by řekla jedna skvělá místní autorka, čumiminko. :-)

Docela dlouho mi trvalo, než jsem se se synkem trochu sžila a naučila fungovat. A teď jsem si konečně dokázala i najít čas a vrátit se k tomu, co mě moc baví a na co možná ještě stále někteří čekají.

Takže kdokoli zůstal, přibyl nebo náhodou šel kolem - vítejte u nové kapitoly! :-) Mám vás všechny ráda a doufám, že dokážu - že my všichni dokážeme - navázat tam, kde jsme skončili.

Když se Hermiona ráno probudila, Draco ještě spal. Ležel na zádech a hruď se mu mírně zvedala v pravidelných nádeších.

Opatrně, aby jej nevyrušila, se na posteli nadzvedla na loket a s jemným úsměvem jej pozorovala.

Jak z ní spánek postupně opadával, začala si vybavovat vše, co se stalo v noci. Dech se jí mírně zadrhl v hrdle a úsměv se vytratil. Nezdálo se jí to? Přejela si jednou rukou po rtech a poplašeně ucukla, když zjistila, jak jsou stále citlivé na dotek. Začala se rozvzpomínat na prudkou vášeň, která oba posedla a také na Dracovo rozhodnutí, že nic neuspěchají, když Hermiona a vlastně ani on nejsou při smyslech.

Když usínala, přesvědčovala se, že se Draco rozhodl správně. Teď po probuzení ji zaplavila úleva. Některé události včerejšího večera jí mírně splývaly dohromady, často překryté alkoholovou mlhou. Jak moc by si vyčítala, kdyby opravdu k něčemu došlo?

Odpověď přišla sama hned - velmi by si to vyčítala. To přece nebyla ona, aby se v opilosti jen tak s Dracem vyspala. Vždy si tu chvíli představovala více romanticky a rozhodně střízlivě. Znova pohlédla na jeho klidnou, stále spící tvář. Měla by mu pak znova poděkovat za jeho rozhodnutí, nebo se k tomu raději již nevracet? Nemohla se rozhodnout. Náhle Draco nepatrně pootočil hlavu k ní a do očí mu sklouzl pramen vlasů. Trochu nakrčil čelo, ale nevzbudil se.

Pomalu natáhla ruku a vlasy mu něžně odhrnula stranou. Trochu zaváhala, ale pak mu jemně přejela prsty po tváři. Ve spánku se jeho ustarané vrásky vyhladily a rysy zjemněly. Ruka se jí na chvíli zastavila, než sama sebe napomenula, že vlastně není důvod se zdráhat. On se jí ze svých pocitů přece již dávno vyznal, tak co by mohla pokazit. Proto zlehka pokračovala v opatrném zkoumání jeho tváře. Přejela prsty od čela až k bradě a do prstů ji zaškrábalo rašící strniště. To ji docela pobavilo, protože Draca znala vždy dokonale upraveného a oholeného.

Když Draco znova nakrčil čelo a vzápětí otevřel oči, svou ruku nestáhla. Naopak, usmála se na něj a čekala, jak zareaguje.

Blonďák chvíli zaraženě vyhodnocoval situaci, než úsměv trochu nejistě opětoval a přitáhl si ji k sobě blíž. „Takové ranní probouzení bych si dal líbit," šeptl jí do ucha, než ji políbil.