Manželský zákon

34 - Zbytečné informace

Hermioně se poměrně ulevilo, když se věci mezi ní a Dracem vrátily zase k normálu. Sice si teď víc všímala jeho kradmých pohledů svým směrem, sama se na něj častěji zamyšleně zahleděla, ale jinak se ani jeden z nich již nevyjadřoval k tomu, co se mezi nimi stalo.

A jí to tak vyhovovalo. Nechtěla si hrát na ledovou královnu, ale opravdu potřebovala čas. Čím víc o proběhlém polibku přemýšlela, tím víc si uvědomovala, že se ocitla v situaci, již si nedokázala nikdy ani představit.

Nejenže si musela vzít svého dávného rivala, ale navíc jí onen rival byl... více než sympatický? Podobných úvah se vždy zalekla. Ano, Draco byl pozorný, vždy jí dokázal naslouchat. Zároveň se nebál odporovat a nesouhlasit, prosazovat svůj názor a stát si za ním. To vše jí velmi imponovalo.

Rozhodla se, že s případným posunem jejich vztahu nebude spěchat. Nejprve je čekala další schůzka s ministerskými pracovníky. Do té doby si zakázala cokoli dalšího řešit. Kdo ví, co se tam dozví tentokrát.

Týden, jenž dělil studenty od další plánované schůze, utekl velmi rychle. Než se nadáli, bylo opět pondělí a oni se začali pomalu shlukovat ve Velké síni.

Do příchodu ministerských pracovníků zbývalo ještě dost času, ale většina studentů přišla raději dřív. Jako každé pondělí, kdy se setkání konalo, měli i tentokrát celý den volno. Doufali tedy, že se schůze odbyde co nejrychleji.

Hermiona se rozhlédla po svých spolužácích a musela se pousmát. Ředitelčino upozornění na vhodné chování vzali s Theem vážně, i když ani jednomu nebylo zrovna po chuti. Promluvili si postupně se všemi spolužáky a upozornili je, aby se tentokrát drželi zpátky a vyvarovali se jakýchkoli poznámek. Hermiona pak považovala za nutné zdůraznit to výslovně i Theovi, ač byl, stejně jako ona, primusem. Pokud se ho nějak dotklo, že jej Hermiona napomenula, nedal to na sobě znát. Ostatně mu při poslední schůzi pár ne zrovna vhodných poznámek také uteklo.

„Všechno v pořádku?" vyrušil Hermionu tichý hlas. Otočila se tím směrem a usmála se na Draca, který si přisedal k jejich stolku.

„Samozřejmě, jen se trochu bojím toho, aby se Blaise choval slušně."

Oba se otočili k jmenovanému, který seděl jen o pár stolů dál a zamračeně hleděl k vyvýšenému stupínku, na nějž za pár minut dorazí Gregová s Lewisem. Občas jen neurčitě něco odpověděl Lence, která něco nadšeně popisovala.

„Je to Blaise, u něj nikdy nevíš," pokrčil Draco rameny. „V hlavě mu může přepnout kdykoli."

Hermiona si jen povzdechla. „No právě."

„Máte tu volno?" přerušil je Ginnyin hlas. Postávala u vedlejšího stolu a držela se s Harrym za ruce.

„Pokud je ten stůl prázdný, tak bude očividně volný," ušklíbl se blonďák.

„Draco!" okřikla ho Hermiona zamračeně. „Že se vůbec ptáš," otočila se rychle k Ginny a opětovala svým kamarádům úsměv. Harry ještě po Dracovi střelil otráveným pohledem, ale nijak situaci nekomentoval.

„O čem myslíte, že dnes budou mluvit?" zeptala se Ginny, když se oba usadili.

„To nevím," pokrčila Hermiona rameny. „Ale měli jsme si připravit to datum svatby, tak asi něco ohledně toho, ne?"

„Asi," přitakal černovlasý chlapec a natáhl se přes stůl, aby Ginny zase chytil za ruku. Draco jeho pohyb zamračeně sledoval, načež rychle zvedl zrak k Hermioně a její ruce volně položené na stole. Dívka mu ale nevěnovala pozornost a dál s Ginny rozebírala, o čem by se dnes mohlo jednat.